Začal největší turnaj ve videohrách. V DOTA 2 se bojuje o 880 milionů korun a poprvé má šanci Čech

Ve čtvrtek 7. října odstartoval turnaj The International, bude pokračovat až do neděle 17. října. Je to desátý ročník bojů ve hře DOTA 2, který se proslavil zejména tím, o kolik peněz se hráči utkají. Letos je to rekordních 40 milionů dolarů, v přepočtu 880 milionů korun, vítěz si odnese 364 milionů. Šampionát se tentokrát nese ve znamení proticovidových opatření.

Počítačové hry jsou řadu let sportem, kde se dá vydělat mnohem víc než v klasických sportovních odvětvích. Dokládá to turnaj The International, který se letos koná netypicky v Bukurešti – a kvůli pandemické situaci výjimečně i bez reálných diváků v hledišti.

V minulosti se tento turnaj konal tradičně v americkém Seattlu, kde sídlí společnost Valve, jež hru provozuje. Každoročně se tam slétaly z celého světa desetitisíce diváků, aby si užívaly ve velké aréně, jak tam pětičlenné týmy měří síly ve videohře.

Podívejte se na ukázku toho, jak vypadá zápas ve hře DOTA 2 – tohle je finále The International před dvěma roky:

Hru DOTA 2 (neboli Defense of the Ancients – obrana prastarých) hrají miliony lidí – a co je výjimečně, v příliš nezměněné podobě už jedenáct let. Prošla množstvím pravidlových, grafických i kosmetických úprav, ale princip i základní vzhled je stále stejný jako v roce 2003, kdy vznikl její předchůdce. Deset hráčů, rozdělených do dvou týmů po pěti, se snaží zničit soupeřovu hlavní budovu (Ancienta) umístěnou v základně chráněné věžemi.

Má obrovské množství komplikovaných mechanik, 121 hrdinů, z nichž si hráči mohou vybírat, a prakticky nekonečnou variabilitu. To z ní dělá výzvu; jedná se o jednu z nejkomplikovanějších videoher náročných na koncentraci, znalosti mechanismů, rychlost reakcí, ale především na taktiku a strategii. Sebelepší individuální hráč v ní totiž nemá šanci uspět bez spolupráce se zbytkem týmu.

Pro řadu hráčů je až příliš náročná, takže její popularita, co se týká počtu uživatelů, v posledních letech upadá, stále ale patří k těm, které sleduje nejvíc lidí – a v době turnaje The International láme rekordy.

Majitelem hry a provozovatelem turnaje je americká společnost Valve známá především jako vlastník herní distribuční platformy Steam. Ta už před lety přišla s originálním způsobem, jak pro The International získat dostatek financí: sama dá základní odměnu, na zbytek se skládají sami hráči tím, že si ve hře zakupují různá vylepšení – část z těchto peněz pak jde na výhru pro hráče. Fanoušci mají díky tomu k turnaji velmi osobní vztah, digitální sportovci totiž vlastně hrají o své peníze.

DOTA v době pandemické

Turnaj se tradičně hrával v srpnu, v roce 2020 ale musel být desátý ročník šampionátu zrušen – pandemická opatření neumožňovala, aby se setkalo takové množství lidí z mnoha zemí světa a Valve nechtělo, aby se konal jen digitálně.

Letošní ročník je tedy vlastně náhradním, ale i on je pandemií silně ovlivněný. Měl se totiž konat v létě ve Švédsku, které mělo sice proticovidová opatření relativně liberální, ale nakonec to nevyšlo. Úřady totiž neuznaly videohru za sport, takže šampionát by nemohl probíhat za důstojných opatření.

Organizátoři ho proto museli odložit na podzim a narychlo hledat náhradu – našli ji v rumunské Bukurešti. Jenže se startem školního roku se v zemi, kde je proti covidu naočkována jen asi třetina obyvatel, začala nemoc prudce šířit: v současné době hlásí málo testující dvacetimilionová země téměř 15 tisíc nových případů a 250 mrtvých denně.

Proto se organizátoři 3. října, pouhé čtyři dny před začátkem šampionátu, rozhodli zrušit všechny vstupenky a vrátit za ně peníze – International tedy probíhá jen on-line. Ani to pro něj není úplně zásadní ztráta: už v minulých letech se ho sice přímo a naživo zúčastnily desetitisíce lidí, ale přes různé digitální platformy to byly miliony diváků.

Ve hře je Čech

Letošní ročník je výjimečným ještě z jednoho důvodu. Poprvé za celou dobu existence turnaje má totiž šanci získat odměnu i český hráč. DOTA 2 je hrou „multikulturní“, řada týmů si vybírá z hráčů po celém světě, bez ohledu na jejich původ. Například dvojnásobný vítěz turnaje, tým OG, letos nastupuje ve složení: Pákistánec, Fin, Francouz, Dán a Severní Makedonec.

Českým zástupcem je dvacetiletý Jonáš Volek, který hraje pod přezdívkou SabeRLight. Zastupuje severoamerické družstvo Team Undying, které sice nepatří k favoritům turnaje, ale v dějinách této hry se už mnohokrát ukázalo, jak i černý kůň šampionátu může překvapit. Samotný Volek ale patří už nyní mezi světovou špičku v této hře, individuálně je v současné době podle žebříčku MMR 34. nejlepším hráčem. Sám si podle svého vyjádření na Twitteru docela věří:

Právě DOTA je jednou z her, o nichž se už řadu roků hovoří jako o potenciálních kandidátech pro průnik na olympijské hry. Vděčí za to nejen své stabilní hráčské i fanouškovské základně, ale také podpoře sponzorů.

Přes několik nadějných jednání a zahrnutí videoher na Asijské hry se ale zatím fanoušci tohoto pokroku nedočkali a v roce 2021 to spíš vypadá, že Olympijský výbor v tomto ohledu zůstane přinejmenším v dohledné budoucnosti konzervativní a videohrám symbol pěti barevných propojených kruhů nepovolí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 4 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...