Začal největší turnaj ve videohrách. V DOTA 2 se bojuje o 880 milionů korun a poprvé má šanci Čech

Ve čtvrtek 7. října odstartoval turnaj The International, bude pokračovat až do neděle 17. října. Je to desátý ročník bojů ve hře DOTA 2, který se proslavil zejména tím, o kolik peněz se hráči utkají. Letos je to rekordních 40 milionů dolarů, v přepočtu 880 milionů korun, vítěz si odnese 364 milionů. Šampionát se tentokrát nese ve znamení proticovidových opatření.

Počítačové hry jsou řadu let sportem, kde se dá vydělat mnohem víc než v klasických sportovních odvětvích. Dokládá to turnaj The International, který se letos koná netypicky v Bukurešti – a kvůli pandemické situaci výjimečně i bez reálných diváků v hledišti.

V minulosti se tento turnaj konal tradičně v americkém Seattlu, kde sídlí společnost Valve, jež hru provozuje. Každoročně se tam slétaly z celého světa desetitisíce diváků, aby si užívaly ve velké aréně, jak tam pětičlenné týmy měří síly ve videohře.

Podívejte se na ukázku toho, jak vypadá zápas ve hře DOTA 2 – tohle je finále The International před dvěma roky:

Hru DOTA 2 (neboli Defense of the Ancients – obrana prastarých) hrají miliony lidí – a co je výjimečně, v příliš nezměněné podobě už jedenáct let. Prošla množstvím pravidlových, grafických i kosmetických úprav, ale princip i základní vzhled je stále stejný jako v roce 2003, kdy vznikl její předchůdce. Deset hráčů, rozdělených do dvou týmů po pěti, se snaží zničit soupeřovu hlavní budovu (Ancienta) umístěnou v základně chráněné věžemi.

Má obrovské množství komplikovaných mechanik, 121 hrdinů, z nichž si hráči mohou vybírat, a prakticky nekonečnou variabilitu. To z ní dělá výzvu; jedná se o jednu z nejkomplikovanějších videoher náročných na koncentraci, znalosti mechanismů, rychlost reakcí, ale především na taktiku a strategii. Sebelepší individuální hráč v ní totiž nemá šanci uspět bez spolupráce se zbytkem týmu.

Pro řadu hráčů je až příliš náročná, takže její popularita, co se týká počtu uživatelů, v posledních letech upadá, stále ale patří k těm, které sleduje nejvíc lidí – a v době turnaje The International láme rekordy.

Majitelem hry a provozovatelem turnaje je americká společnost Valve známá především jako vlastník herní distribuční platformy Steam. Ta už před lety přišla s originálním způsobem, jak pro The International získat dostatek financí: sama dá základní odměnu, na zbytek se skládají sami hráči tím, že si ve hře zakupují různá vylepšení – část z těchto peněz pak jde na výhru pro hráče. Fanoušci mají díky tomu k turnaji velmi osobní vztah, digitální sportovci totiž vlastně hrají o své peníze.

DOTA v době pandemické

Turnaj se tradičně hrával v srpnu, v roce 2020 ale musel být desátý ročník šampionátu zrušen – pandemická opatření neumožňovala, aby se setkalo takové množství lidí z mnoha zemí světa a Valve nechtělo, aby se konal jen digitálně.

Letošní ročník je tedy vlastně náhradním, ale i on je pandemií silně ovlivněný. Měl se totiž konat v létě ve Švédsku, které mělo sice proticovidová opatření relativně liberální, ale nakonec to nevyšlo. Úřady totiž neuznaly videohru za sport, takže šampionát by nemohl probíhat za důstojných opatření.

Organizátoři ho proto museli odložit na podzim a narychlo hledat náhradu – našli ji v rumunské Bukurešti. Jenže se startem školního roku se v zemi, kde je proti covidu naočkována jen asi třetina obyvatel, začala nemoc prudce šířit: v současné době hlásí málo testující dvacetimilionová země téměř 15 tisíc nových případů a 250 mrtvých denně.

Proto se organizátoři 3. října, pouhé čtyři dny před začátkem šampionátu, rozhodli zrušit všechny vstupenky a vrátit za ně peníze – International tedy probíhá jen on-line. Ani to pro něj není úplně zásadní ztráta: už v minulých letech se ho sice přímo a naživo zúčastnily desetitisíce lidí, ale přes různé digitální platformy to byly miliony diváků.

Ve hře je Čech

Letošní ročník je výjimečným ještě z jednoho důvodu. Poprvé za celou dobu existence turnaje má totiž šanci získat odměnu i český hráč. DOTA 2 je hrou „multikulturní“, řada týmů si vybírá z hráčů po celém světě, bez ohledu na jejich původ. Například dvojnásobný vítěz turnaje, tým OG, letos nastupuje ve složení: Pákistánec, Fin, Francouz, Dán a Severní Makedonec.

Českým zástupcem je dvacetiletý Jonáš Volek, který hraje pod přezdívkou SabeRLight. Zastupuje severoamerické družstvo Team Undying, které sice nepatří k favoritům turnaje, ale v dějinách této hry se už mnohokrát ukázalo, jak i černý kůň šampionátu může překvapit. Samotný Volek ale patří už nyní mezi světovou špičku v této hře, individuálně je v současné době podle žebříčku MMR 34. nejlepším hráčem. Sám si podle svého vyjádření na Twitteru docela věří:

Právě DOTA je jednou z her, o nichž se už řadu roků hovoří jako o potenciálních kandidátech pro průnik na olympijské hry. Vděčí za to nejen své stabilní hráčské i fanouškovské základně, ale také podpoře sponzorů.

Přes několik nadějných jednání a zahrnutí videoher na Asijské hry se ale zatím fanoušci tohoto pokroku nedočkali a v roce 2021 to spíš vypadá, že Olympijský výbor v tomto ohledu zůstane přinejmenším v dohledné budoucnosti konzervativní a videohrám symbol pěti barevných propojených kruhů nepovolí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 8 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 10 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 12 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 14 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled