Umělá inteligence lépe spolupracuje i předpovídá. Ve složité videohře poráží i nejlepší lidské hráče

V červnu letošního roku se odehrál souboj mezi umělou inteligencí OpenAI, kterou založil Elon Musk, a běžnými hráči videohry DOTA2. Pětice programů tehdy lidi porazila rozdílem třídy a její autoři slíbili, že příště ji nasadí proti těm nejlepším hráčům na světě. To se stalo tento týden – a ani tentokrát se lidem nevedlo dobře.

Zase o něco vylepšené programy se postavily proti pěti hráčům, kteří v minulosti patřili ke světové špičce, nyní se už ale věnují hlavně komentování zápasů a koučování mladších talentovaných hráčů. Ani to jim však nestačilo: umělé inteligence spolupracovaly tak dobře, že proti nim pět mladých mužů nemělo sebemenší šanci. Na většinu pozorovatelů hry působily, jako by profesionálové narazili na malé děti.

Zápas se odehrál 5. srpna v San Franciscu. Na jedné straně pětice programů, na druhé straně tým ve složení Ben „Merlini“ Wu, Ioannis „Fogged“ Loucas, Austin „Capitalist“ Walsh, William „Blitz“ Lee a jediný stále ještě profesionální hráč David „MoonMeander“ Tan.

První dvě hry počítače vyhrály v čase, kdy se souboje mezi lidskými hráči teprve pomalu rozjíždějí, vždy rozdílem třídy. Teprve ve třetí hře si lidští hráči na agresivní taktiku strojů trošku zvykli a netradičním výběrem hrdinů a spoustou triků dokázali hrát vyrovnanou partii.

Podařilo se jim využít slabin hrdinů, které si vybral počítač a především byli schopní prodloužit souboj nad 20 minut. Tam se ukázalo, že většina her, které mají stroje vyzkoušené, je výrazně kratší. V těch delších se najednou jejich výhoda ztrácí a neumějí se v jejich komplexnosti zorientovat. Na rozdíl od lidských hráčů také hůře doháněli ztrátu. Souboj tedy nakonec dopadl 2:1 pro počítače. Další výzvou by měl být ještě v srpnu souboj s plně profesionálním lidským týmem.

Všechny tři zápasy jsou ke zhlédnutí ZDE.

Omezená pravidla

Tato hra má celkem 115 hrdinů, letos v červnu ovládaly stroje jen pět z nich; nyní už jich umí využívat 18. To bylo i množství, ze kterého mohli vybírat hráči i roboti. Oproti klasické hře byla pravidla omezená i několika dalšími způsoby – programy na ně byly zvyklé, zatímco lidští hráči ne. DOTA2 je hra, kde záleží na sebemenším detailu, což mohlo hrát strojům do karet.

Ve hře také stále nebylo několik předmětů a několik herních mechanik, které jsou pro stroje příliš komplexní. Počítače mají úmyslně pomalejší reakční dobu, než je v jejich možnostech – pro tento turnaj ji programátoři zvýšili z původních 80 na 200 milisekund. To přibližně odpovídá tomu, jak rychle jsou schopní reagovat trénovaní hráči.

Podle programátorů ale rychlejší reakce neměly na dopad zápasů pozorovatelný vliv (až na jedinou situaci, kdy počítač zareagoval nečekaně rychle). Roboti vynikají především tím, jak dokonale spolupracují a fungují jako tým.

Ukázalo se také, že počítače mají až děsivou schopnost předvídat, jak se pohybují lidští hrdinové po mapě – to vychází z toho, jak moc „mají nahráno“. Programátoři uvádějí, že programy jsou za jediný den schopné uhrát obdobu toho, co člověk zvládne za 18 let. Díky tomu na rozdíl od lidských hráčů nemrhají časem, nezpomalují je emoce a jen málokdy netuší, co mají dělat. 

Proč je DOTA2 tak zásadní pro výzkum umělé inteligence

Zní to sice banálně, ale protože má hra řadu komplikovaných mechanik, množství zcela odlišných hrdinů a obrovskou variabilitu, stát se v ní mistrem je opravdu náročné a zabere to spoustu času. Nejdůležitější je ale dokonalá spolupráce mezi hráči – musí plnit individuálně spoustu cílů, ale současně fungují jako tým. Právě proto se dlouhou dobu mluvilo o tom, že takový typ videohry zatím nedokážou počítačové algoritmy ovládnout. To už neplatí.

Týmová spolupráce strojů byla doslova ohromující. Působilo to jako pětice zcela nesobeckých hráčů, kteří dobře znají strategie této hry.
William „Blitz“ Lee
expert na hru DOTA2

OpenAI základní verzi tohoto algoritmu představila už před rokem – již tehdy byli hráči zaskočeni, když stroj bez problémů porazil jednoho z historicky nejlepších hráčů planety Danila „Dendiho“ Išutina. Letos v červnu vyhrály stroje nad lidmi 2:0, tehdy ale s výjimkou jednoho lidského hráče nešlo o žádnou špičku. 

Pět nezávislých programů spolu přitom v průběhu hry nijak nekomunikuje ani jinak nepodvádí – jen reagují na svoje vzájemné chování. „Z toho, co jsme viděli, tak spolupráce může spontánně vzniknout z přirozených procesů,“ uvedl Greg Brockman, jeden ze zakladatelů OpenAI.

Kdy roboti porazí lidi ve všem?

Nedávno vědci z univerzit v Oxfordu a Yalu oslovili 352 předních světových expertů na umělou inteligenci s dotazníkem, jaká je budoucnost robotiky a kdy nastane moment, v němž se stanou stroje stejně „chytrými“ jako lidé. Výsledky nejsou pro člověka příznivé.

Podle vědců je poloviční možnost, že umělé inteligence budou za 45 let lepší než lidé úplně ve všem. Experti předvídají i konkrétní roky, kdy stroje člověka v různých oborech překonají:

  • V roce 2024 budou lepší v překládání jazyků.
  • V roce 2026 budou lepší v psaní článků a esejí.
  • V roce 2027 budou umět lépe řídit auta.
  • V roce 2031 se stanou lepšími prodavači.
  • V roce 2049 budou psát knihy, které se prodávají lépe než ty od lidských autorů.
  • V roce 2053 budou stroje lépe operovat.
  • V roce 2150 budou všechny lidské profese nahrazeny stroji. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Meta a Google úmyslně fungují jako drogy nebo kasina, tvrdí žaloba

Společnosti Meta a Google v přelomovém soudním procesu v Los Angeles čelí obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Žalující strana chce, aby Meta, která vlastní sítě Instagram, Facebook a WhatsApp a Google, vlastník videoplatformy YouTube, převzaly odpovědnost za újmu způsobenou dětem v důsledku používání těchto sítí.
před 1 hhodinou

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 22 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
včera v 13:00

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
včera v 10:07

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026
Načítání...