Umělá inteligence lépe spolupracuje i předpovídá. Ve složité videohře poráží i nejlepší lidské hráče

V červnu letošního roku se odehrál souboj mezi umělou inteligencí OpenAI, kterou založil Elon Musk, a běžnými hráči videohry DOTA2. Pětice programů tehdy lidi porazila rozdílem třídy a její autoři slíbili, že příště ji nasadí proti těm nejlepším hráčům na světě. To se stalo tento týden – a ani tentokrát se lidem nevedlo dobře.

Zase o něco vylepšené programy se postavily proti pěti hráčům, kteří v minulosti patřili ke světové špičce, nyní se už ale věnují hlavně komentování zápasů a koučování mladších talentovaných hráčů. Ani to jim však nestačilo: umělé inteligence spolupracovaly tak dobře, že proti nim pět mladých mužů nemělo sebemenší šanci. Na většinu pozorovatelů hry působily, jako by profesionálové narazili na malé děti.

Zápas se odehrál 5. srpna v San Franciscu. Na jedné straně pětice programů, na druhé straně tým ve složení Ben „Merlini“ Wu, Ioannis „Fogged“ Loucas, Austin „Capitalist“ Walsh, William „Blitz“ Lee a jediný stále ještě profesionální hráč David „MoonMeander“ Tan.

První dvě hry počítače vyhrály v čase, kdy se souboje mezi lidskými hráči teprve pomalu rozjíždějí, vždy rozdílem třídy. Teprve ve třetí hře si lidští hráči na agresivní taktiku strojů trošku zvykli a netradičním výběrem hrdinů a spoustou triků dokázali hrát vyrovnanou partii.

Podařilo se jim využít slabin hrdinů, které si vybral počítač a především byli schopní prodloužit souboj nad 20 minut. Tam se ukázalo, že většina her, které mají stroje vyzkoušené, je výrazně kratší. V těch delších se najednou jejich výhoda ztrácí a neumějí se v jejich komplexnosti zorientovat. Na rozdíl od lidských hráčů také hůře doháněli ztrátu. Souboj tedy nakonec dopadl 2:1 pro počítače. Další výzvou by měl být ještě v srpnu souboj s plně profesionálním lidským týmem.

Všechny tři zápasy jsou ke zhlédnutí ZDE.

Omezená pravidla

Tato hra má celkem 115 hrdinů, letos v červnu ovládaly stroje jen pět z nich; nyní už jich umí využívat 18. To bylo i množství, ze kterého mohli vybírat hráči i roboti. Oproti klasické hře byla pravidla omezená i několika dalšími způsoby – programy na ně byly zvyklé, zatímco lidští hráči ne. DOTA2 je hra, kde záleží na sebemenším detailu, což mohlo hrát strojům do karet.

Ve hře také stále nebylo několik předmětů a několik herních mechanik, které jsou pro stroje příliš komplexní. Počítače mají úmyslně pomalejší reakční dobu, než je v jejich možnostech – pro tento turnaj ji programátoři zvýšili z původních 80 na 200 milisekund. To přibližně odpovídá tomu, jak rychle jsou schopní reagovat trénovaní hráči.

Podle programátorů ale rychlejší reakce neměly na dopad zápasů pozorovatelný vliv (až na jedinou situaci, kdy počítač zareagoval nečekaně rychle). Roboti vynikají především tím, jak dokonale spolupracují a fungují jako tým.

Ukázalo se také, že počítače mají až děsivou schopnost předvídat, jak se pohybují lidští hrdinové po mapě – to vychází z toho, jak moc „mají nahráno“. Programátoři uvádějí, že programy jsou za jediný den schopné uhrát obdobu toho, co člověk zvládne za 18 let. Díky tomu na rozdíl od lidských hráčů nemrhají časem, nezpomalují je emoce a jen málokdy netuší, co mají dělat. 

Proč je DOTA2 tak zásadní pro výzkum umělé inteligence

Zní to sice banálně, ale protože má hra řadu komplikovaných mechanik, množství zcela odlišných hrdinů a obrovskou variabilitu, stát se v ní mistrem je opravdu náročné a zabere to spoustu času. Nejdůležitější je ale dokonalá spolupráce mezi hráči – musí plnit individuálně spoustu cílů, ale současně fungují jako tým. Právě proto se dlouhou dobu mluvilo o tom, že takový typ videohry zatím nedokážou počítačové algoritmy ovládnout. To už neplatí.

Týmová spolupráce strojů byla doslova ohromující. Působilo to jako pětice zcela nesobeckých hráčů, kteří dobře znají strategie této hry.
William „Blitz“ Lee
expert na hru DOTA2

OpenAI základní verzi tohoto algoritmu představila už před rokem – již tehdy byli hráči zaskočeni, když stroj bez problémů porazil jednoho z historicky nejlepších hráčů planety Danila „Dendiho“ Išutina. Letos v červnu vyhrály stroje nad lidmi 2:0, tehdy ale s výjimkou jednoho lidského hráče nešlo o žádnou špičku. 

Pět nezávislých programů spolu přitom v průběhu hry nijak nekomunikuje ani jinak nepodvádí – jen reagují na svoje vzájemné chování. „Z toho, co jsme viděli, tak spolupráce může spontánně vzniknout z přirozených procesů,“ uvedl Greg Brockman, jeden ze zakladatelů OpenAI.

Kdy roboti porazí lidi ve všem?

Nedávno vědci z univerzit v Oxfordu a Yalu oslovili 352 předních světových expertů na umělou inteligenci s dotazníkem, jaká je budoucnost robotiky a kdy nastane moment, v němž se stanou stroje stejně „chytrými“ jako lidé. Výsledky nejsou pro člověka příznivé.

Podle vědců je poloviční možnost, že umělé inteligence budou za 45 let lepší než lidé úplně ve všem. Experti předvídají i konkrétní roky, kdy stroje člověka v různých oborech překonají:

  • V roce 2024 budou lepší v překládání jazyků.
  • V roce 2026 budou lepší v psaní článků a esejí.
  • V roce 2027 budou umět lépe řídit auta.
  • V roce 2031 se stanou lepšími prodavači.
  • V roce 2049 budou psát knihy, které se prodávají lépe než ty od lidských autorů.
  • V roce 2053 budou stroje lépe operovat.
  • V roce 2150 budou všechny lidské profese nahrazeny stroji. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpráva o klimatu v Evropě za rok 2025: rekordní vlny veder i úbytek ledovců

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 2 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 15 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 19 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
před 20 hhodinami

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
27. 4. 2026
Načítání...