Umělá inteligence lépe spolupracuje i předpovídá. Ve složité videohře poráží i nejlepší lidské hráče

V červnu letošního roku se odehrál souboj mezi umělou inteligencí OpenAI, kterou založil Elon Musk, a běžnými hráči videohry DOTA2. Pětice programů tehdy lidi porazila rozdílem třídy a její autoři slíbili, že příště ji nasadí proti těm nejlepším hráčům na světě. To se stalo tento týden – a ani tentokrát se lidem nevedlo dobře.

Zase o něco vylepšené programy se postavily proti pěti hráčům, kteří v minulosti patřili ke světové špičce, nyní se už ale věnují hlavně komentování zápasů a koučování mladších talentovaných hráčů. Ani to jim však nestačilo: umělé inteligence spolupracovaly tak dobře, že proti nim pět mladých mužů nemělo sebemenší šanci. Na většinu pozorovatelů hry působily, jako by profesionálové narazili na malé děti.

Zápas se odehrál 5. srpna v San Franciscu. Na jedné straně pětice programů, na druhé straně tým ve složení Ben „Merlini“ Wu, Ioannis „Fogged“ Loucas, Austin „Capitalist“ Walsh, William „Blitz“ Lee a jediný stále ještě profesionální hráč David „MoonMeander“ Tan.

První dvě hry počítače vyhrály v čase, kdy se souboje mezi lidskými hráči teprve pomalu rozjíždějí, vždy rozdílem třídy. Teprve ve třetí hře si lidští hráči na agresivní taktiku strojů trošku zvykli a netradičním výběrem hrdinů a spoustou triků dokázali hrát vyrovnanou partii.

Podařilo se jim využít slabin hrdinů, které si vybral počítač a především byli schopní prodloužit souboj nad 20 minut. Tam se ukázalo, že většina her, které mají stroje vyzkoušené, je výrazně kratší. V těch delších se najednou jejich výhoda ztrácí a neumějí se v jejich komplexnosti zorientovat. Na rozdíl od lidských hráčů také hůře doháněli ztrátu. Souboj tedy nakonec dopadl 2:1 pro počítače. Další výzvou by měl být ještě v srpnu souboj s plně profesionálním lidským týmem.

Všechny tři zápasy jsou ke zhlédnutí ZDE.

Omezená pravidla

Tato hra má celkem 115 hrdinů, letos v červnu ovládaly stroje jen pět z nich; nyní už jich umí využívat 18. To bylo i množství, ze kterého mohli vybírat hráči i roboti. Oproti klasické hře byla pravidla omezená i několika dalšími způsoby – programy na ně byly zvyklé, zatímco lidští hráči ne. DOTA2 je hra, kde záleží na sebemenším detailu, což mohlo hrát strojům do karet.

Ve hře také stále nebylo několik předmětů a několik herních mechanik, které jsou pro stroje příliš komplexní. Počítače mají úmyslně pomalejší reakční dobu, než je v jejich možnostech – pro tento turnaj ji programátoři zvýšili z původních 80 na 200 milisekund. To přibližně odpovídá tomu, jak rychle jsou schopní reagovat trénovaní hráči.

Podle programátorů ale rychlejší reakce neměly na dopad zápasů pozorovatelný vliv (až na jedinou situaci, kdy počítač zareagoval nečekaně rychle). Roboti vynikají především tím, jak dokonale spolupracují a fungují jako tým.

Ukázalo se také, že počítače mají až děsivou schopnost předvídat, jak se pohybují lidští hrdinové po mapě – to vychází z toho, jak moc „mají nahráno“. Programátoři uvádějí, že programy jsou za jediný den schopné uhrát obdobu toho, co člověk zvládne za 18 let. Díky tomu na rozdíl od lidských hráčů nemrhají časem, nezpomalují je emoce a jen málokdy netuší, co mají dělat. 

Proč je DOTA2 tak zásadní pro výzkum umělé inteligence

Zní to sice banálně, ale protože má hra řadu komplikovaných mechanik, množství zcela odlišných hrdinů a obrovskou variabilitu, stát se v ní mistrem je opravdu náročné a zabere to spoustu času. Nejdůležitější je ale dokonalá spolupráce mezi hráči – musí plnit individuálně spoustu cílů, ale současně fungují jako tým. Právě proto se dlouhou dobu mluvilo o tom, že takový typ videohry zatím nedokážou počítačové algoritmy ovládnout. To už neplatí.

Týmová spolupráce strojů byla doslova ohromující. Působilo to jako pětice zcela nesobeckých hráčů, kteří dobře znají strategie této hry.
William „Blitz“ Lee
expert na hru DOTA2

OpenAI základní verzi tohoto algoritmu představila už před rokem – již tehdy byli hráči zaskočeni, když stroj bez problémů porazil jednoho z historicky nejlepších hráčů planety Danila „Dendiho“ Išutina. Letos v červnu vyhrály stroje nad lidmi 2:0, tehdy ale s výjimkou jednoho lidského hráče nešlo o žádnou špičku. 

Pět nezávislých programů spolu přitom v průběhu hry nijak nekomunikuje ani jinak nepodvádí – jen reagují na svoje vzájemné chování. „Z toho, co jsme viděli, tak spolupráce může spontánně vzniknout z přirozených procesů,“ uvedl Greg Brockman, jeden ze zakladatelů OpenAI.

Kdy roboti porazí lidi ve všem?

Nedávno vědci z univerzit v Oxfordu a Yalu oslovili 352 předních světových expertů na umělou inteligenci s dotazníkem, jaká je budoucnost robotiky a kdy nastane moment, v němž se stanou stroje stejně „chytrými“ jako lidé. Výsledky nejsou pro člověka příznivé.

Podle vědců je poloviční možnost, že umělé inteligence budou za 45 let lepší než lidé úplně ve všem. Experti předvídají i konkrétní roky, kdy stroje člověka v různých oborech překonají:

  • V roce 2024 budou lepší v překládání jazyků.
  • V roce 2026 budou lepší v psaní článků a esejí.
  • V roce 2027 budou umět lépe řídit auta.
  • V roce 2031 se stanou lepšími prodavači.
  • V roce 2049 budou psát knihy, které se prodávají lépe než ty od lidských autorů.
  • V roce 2053 budou stroje lépe operovat.
  • V roce 2150 budou všechny lidské profese nahrazeny stroji. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 16 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 17 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 20 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 22 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...