Počítačové hry se právě staly medailovým sportem. Uznal je Asijský olympijský výbor

Roku 2022 se objeví počítačové hry na Asijských hrách v čínském Hangzhou. Budou tam jako standardní medailový sport.

  • Asijské hry jsou oblastní mezinárodní sportovní soutěže, pořádané pod patronátem MOV, založené na konferenci sportovců asijských zemí v Dillí roku 1949. Konají se od roku 1951, od roku 1954 každý 4. rok. Jejich předchůdcem byly hry Dálného východu (deset ročníků) a západoasijské hry z roku 1934.

Asijský olympijský výbor v úterý 18. dubna oznámil, že e-sporty se na Asijských hrách objeví poprvé jako medailový sport již v roce 2022. Jako ukázkový sport však budou mezi sporty už roku 2018 na Asijských hrách v Indonésii. Teoreticky to znamená, že počítačové hry neboli e-sporty mají nakročeno do rodiny olympijských odvětví.

Že se v Asii berou počítačové hry velmi vážně, dokazuje i fakt, že ještě letos budou uvedeny jako součást prestižních Asian Indoor and Martial Arts Games (AIMES). Objeví se tam stoprocentně simulátor fotbalu FIFA 2017, spekuluje se o strategii Starcraft II a arénových hrách žánru MOBA League of Legends a Dota 2.

Jak vypadá světové finále ve hře DOTA2:

Hlavním partnerem zahrnutí počítačových her mezi e-sporty je čínská internetová společnost Alibaba. Ta podporuje e-sporty financováním turnajů a jen vloni investovala 150 milionů dolarů do jihokorejské International eSports Federation, která lobbuje za přijetí e-sportů mezi hry, jež se objeví na olympijských hrách.

Podle herních analytiků je zahrnutí her mezi sporty na Asijských hrách úspěšným testováním vzniku olympijských e-sportů.

Mají počítačové hry nárok stát se olympijským sportem?

Rozhodnout o tom může pouze Mezinárodní olympijský výbor, existuje řada dobrých argumentů pro i proti.

  • 5. místo: Counter Strike: Global Offensive hrají asi tři miliony hráčů měsíčně. Hrou stráví přes 250 milionů hodin. 
  • 4. místo: World of Warcraft sice ztratil mnoho předplatitelů, ale stále ho hraje 5,5 milionu hráčů měsíčně.
  • 3. místo: DOTA2 má měsíčně přibližně 10 milionů unikátních hráčů.
  • 2. místo: Hearthstone si měsíčně zahraje přibližně 40 milionů hráčů. 
  • 1. místo: League of Legends je jasným vítězem již několik let za sebou. Měsíčně si ji užívá přes 70 milionů hráčů.

PRO:

  • Hráčská základna e-sportů je mnohem větší než u většiny klasických sportů. Počet hráčů her, jako jsou League of Legends, je řádově vyšší než počet hokejistů, pětibojařů nebo třeba akvabel.
  • Počítačové hry mají obrovskou sledovanost. Například poslední mistrovství ve hrách v polských Katowicích sledovalo 46 milionů diváků.
  • V e-sportu se pohybují obrovské peníze. Vítězný tým loňského mistrovství světa ve hře DOTA 2 si rozdělil 9,13 milionů dolarů – v přepočtu asi čtvrt miliardy korun.
  • Na hry chodí množství diváků. Lidé je sledují nejen přes monitory počítačů, ale navštěvují i aktivně turnaje, které se konají na velkých a většinou beznadějně vyprodaných stadionech. Na německé turnaje ve hře Counter-Strike: Global Offensive chodilo každý den přes 11 000 platících diváků.
  • Existují i olympijské sporty, při nichž není třeba velká fyzická námaha a spočívají především v dokonalé koordinaci mezi rukou a okem, například střelba. V tom se velmi blíží počítačovým hrám.


PROTI:

  • Nemají tradici. Sporty jsou s lidmi desítky a možná i stovky let, zatímco počítačové hry tradici nemají. DOTA2 vznikla před 7 lety, League of Legends před osmi lety, počítačově-karetní Hearthstone dokonce jen před třemi roky.
  • Jsou složité na osvojení i pochopení. Zatímco pravidla fotbalu nebo biatlonu jsou jednoduchá a snadno pochopitelná pro každého, řada her má složitá pravidla, která vyžadují detailní znalosti desítek až stovek jednotek, výjimek a strategií. Vysvětlit je náhodným divákům může být složité až nemožné.
  • U těchto her se hráči nehýbou, jen sedí, takže se nemůže jednat o olympijský sport. Roku 1924 byl podniknut pokus zahrnout šachy do olympijských sportů, nikdy se to však nestalo. Existuje ovšem několik sportů, při nichž se tělo sportovce nepohybuje vlastní silou – jde například o jezdectví. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 12 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...