Nedělní parlamentní volby v Rumunsku vyhráli vládní sociální demokraté (PSD). Po sečtení téměř všech okrsků získali ve volbách do sněmovny 22 procent hlasů, jak vyplývá z průběžných výsledků zveřejněných volební komisí. Výrazný úspěch zaznamenal nacionalisticko-populistický Svaz pro jednotu Rumunů (AUR), který dosáhl na osmnáct procent. Prozápadní vládní koalice zřejmě udrží ve sněmovně většinu. Sociální demokraté vyhráli i souběžně konané volby do Senátu. Země se navíc může začít připravovat na druhé kolo prezidentských voleb, tamní ústavní soud totiž v pondělí potvrdil překvapivý výsledek prvního kola.
Na vítězství sociální demokracie, jejímž členem je i premiér Marcel Ciolacu, a na úspěch AUR ukazovaly již průzkumy u volebních místností. PSD nicméně oproti volbám před čtyřmi lety ztratila sedm procentních bodů, naopak nacionalisticko-populistický svaz si připsal devět procentních bodů.
Nynější výsledky hlasování tak podle agentury AP naznačují, že v této členské zemi Evropské unie i Severoatlantické aliance roste nespokojenost se stávajícím vedením.
Propad z 25,2 procenta na 13,2 procenta oproti výsledkům před čtyřmi lety zaznamenalo také další vládní uskupení, a to Národně liberální strana (PNL), v jejímž čele stál do svého zvolení v roce 2014 dosavadní prezident Klaus Iohannis.
Opoziční pravicová strana Zachraňte Rumunsko (USR) dostala podle průzkumu 12,4 procenta hlasů, což je zhruba o tři procentní body horší výsledek než v roce 2020. Do parlamentu se ještě dostalo SOS Rumunsko, vedené prokremelskou političkou Dianou Šošoacaovou, s více než sedmi procenty.
Pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zákonodárného sboru překročila rovněž nově založená pravicově populistická Strana mladých (POT), získala téměř šest a půl procenta, a rovněž strana UDMR hájící zájmy maďarské menšiny s více než šesti procenty hlasů.
Sociální demokraté vyhráli i souběžně konané volby do Senátu. Pořadí dalších stran je stejné jako v případě sněmovny.
Prozápadní vláda zřejmě udrží většinu
Z předběžných výsledků vyplývá, že současná široká a prozápadní vládní koalice PSD, PNL a UDMR zřejmě bude mít v parlamentu i nadále dostatek křesel, aby mohla pokračovat. Její opětovné vytvoření ale bude obtížné s ohledem na programové neshody, mimo jiné ve vztahu k rozpočtovému deficitu, který je nyní v zemi nejvyšší v EU a dosahuje osmi procent hrubého domácího produktu (HDP).
Posílenou krajní pravici, která v součtu získala hlasy zhruba třetiny voličů v Rumunsku, spojuje odpor k pokračování podpory Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi a prosazování „míru“ a „křesťanských hodnot“ v domácí politice. Hlasy jí podle politologů přináší také znechucení voličů z korupčních skandálů tradičních stran, jakož i růst životních nákladů.
Sociálnědemokratický premiér Ciolacu uvítal volební vítězství své strany, vzal ale na vědomí nárůst obliby nacionalistů. „Rumunský lid vyslal politické třídě důležitý signál. Pokračujte v evropské cestě, ale zároveň chraňte naši identitu a naše národní hodnoty,“ míní.
Ústavní soud potvrdil výsledek prvního kola prezidentských voleb
Obyvatelé Rumunska vybírali parlament jen týden po prvním kole prezidentské volby. V něm překvapivě vyhrál proruský kritik NATO Calin Georgescu. Nad volbou se vznášely pochybnosti poté, co ústavní soud nařídil přepočet hlasů. V pondělí však nečekaný výsledek prvního kola potvrdil.
Soud o přepočítání hlasů rozhodl jednomyslně po stížnosti na hlasování ze strany jednoho z menších neúspěšných kandidátů. Podle odborníků a politiků panovalo podezření, že se na výsledku hlasování mohlo podepsat zahraniční vměšování, které naznačoval nebývalý nepoměr mezi průzkumy a výsledkem.
Vítězný kandidát Georgescu se tak 8. prosince utká s šéfkou středopravého opozičního uskupení Zachraňte Rumunsko Elenou Lasconiovou, která se do druhého kola dostala jen s velmi těsným náskokem tří tisíc hlasů nad třetím umístěným, sociálnědemokratickým premiérem Marcelem Cioalacuem.
