Některé indické rafinerie se chystají na odklon od ruské ropy, píše Reuters

Některé indické rafinerie se připravují na omezení dovozu ruské ropy. Píše to agentura Reuters s odkazem na své zdroje obeznámené se situací. Prezident USA Donald Trump předtím oznámil, že mu indický premiér Naréndra Módí slíbil, že země přestane ruskou ropu nakupovat. Spojené státy chtějí ke stejnému rozhodnutí přesvědčit i Čínu. Moskva doufá, že obchod bude pokračovat.

Trump na zboží z Indie, která je dlouhodobě americkým spojencem, uvalil kvůli masivním nákupům ruské ropy 50procentní cla. Z Ruské federace nyní pochází více než třetina indického dovozu této suroviny – proti méně než jednomu procentu před válkou.

Šéf Bílého domu teď měl dostat slib, že Dillí svůj přístup změní. „Neměl jsem radost z toho, že Indie kupovala (ruskou) ropu a on mě ujistil, že nebudou kupovat ropu z Ruska. Je to velký krok,“ tvrdí Trump, podle něhož Dillí s nákupy přestane v krátké době. Módího nazval „velkým přítelem“.

Dillí mluví o diverzifikaci

Módí se k věci zatím veřejně nevyjádřil. Indická diplomacie ve čtvrtek sdělila, že země v případě energií „upřednostňuje zájmy spotřebitelů“ a že s cílem splnit tržní podmínky „rozšíří a diverzifikuje zdroje ropných produktů“, napsal server The Hindu.

Některé indické rafinerie se už připravují na omezení dovozu ruské ropy, nejspíš od prosince, jelikož objednávky na listopad již byly zadány, sdělily agentuře Reuters ve čtvrtek tři zdroje obeznámené se situací. Ceny ropy po Trumpově prohlášení ve čtvrtek vzrostly přibližně o jedno procento, napsala agentura Reuters.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko spoléhá na oficiální prohlášení Dillí a Pekingu. Moskva je podle Peskova schopna dodávat vysoce kvalitní ropu za nižší ceny zemím, které se americký prezident snaží přesvědčit, aby přestaly nakupovat ruskou surovinu. Pokud by jim bylo odepřeno právo kupovat si, co chtějí, šlo by podle něj o porušení principů volného obchodu.

Agentura v srpnu napsala, že Indie tím, že po zahájení plnohodnotné ruské vojenské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zvýšila dovoz zlevněné ropy z Ruska, ušetřila 17 miliard dolarů (360 miliard korun). Vysoká americká cla na dovoz do USA tyto zisky ale rychle smažou, píše Reuters. Obchodní jednání mezi Indií a USA probíhají již měsíce s cílem uzavřít dohodu do listopadu, poznamenal web The Hindustan Times.

Tlak na Peking i Evropu

Americký prezident opakovaně apeloval na evropské spojence, aby také zavedli vysoká cla na zboží z Indie a Číny jako součást tlaku na Rusko k ukončení války. Pokud tak učiní, je prý připraven uvalit sankce na Moskvu, což zatím neudělal.

Washington zároveň naléhá na evropské státy, které „černé zlato“ z Ruska stále dovážejí, aby přestaly. Ministři energetiky EU mají rozhodnout v nejbližších dnech o ukončení dovozu ruských energetických surovin do roku 2028.

Ruská ropa není pro Indy nenahraditelná. Asijské země mohou teoreticky dovážet surovinu z jiných států, jako je Brazílie, Kanada, Emiráty, upozornil v létě vedoucí stálé komise pro paliva Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu.

„Je tu ale i faktor, který byl i v západních zemích, že ruskou ropu musí nahradit rafinerie určitými technologickými úpravami na ropy z jiných destinací, které jsou kvalitativně mírně odlišné,“ sdělil expert.

Indická „neutralita“

Dillí dosud nepřistoupilo k oficiálnímu odsouzení ruské vojenské agrese na Ukrajině. Země se také zdržela hlasování v případě všech klíčových rezolucí o Ukrajině v OSN, jež odsuzovaly postup Kremlu. Asijská velmoc zároveň opakovaně zdůraznila potřebu mírového řešení konfliktu.

Indická zahraniční politika je tradičně konzervativní, vysvětlil dříve webu ČT24 postoj Dillí indolog Zdeněk Štipl z Ústavu asijských studií Univerzity Karlovy. Počátky politických a strategických vazeb Indie na Rusko se datují do dob studené války.

„Ne úplně rychle hodí přes palubu někoho, s kým byla v partnerství, a vztah k Sovětskému svazu a posléze k Rusku od devadesátých let byl vždy mimořádně nadstandardní. Sovětský svaz vždy hájil zájmy Indie na mezinárodní scéně. Kdykoli se třeba v Radě bezpečnosti objevilo téma Kašmíru, Sověti to vetovali. A Rusko to dělá dodnes. Na druhou stranu Indie podporovala některé sovětské a pak ruské zájmy. Když třeba Sovětský svaz v roce 1956 vtrhnul do Maďarska, tak to Indové neodsoudili, totéž okupace Československa v roce 1968,“ připomíná expert.

Pokud jde o postavení země na mezinárodní scéně, Indie premiéra Módího hlavně nechce být na nikom závislá, protože se považuje za jednu z mocností a přeje si multilaterální svět, konstatoval Štipl. „Říká se tomu autonomní strategie, kdy razí ryze svoji pragmatickou zahraniční politiku, která je opřená o to, že se považují za velký stát, kterému bylo v devatenáctém století uškozeno, když se s ním přestalo počítat jako s klíčovou velmocí, a teď o to znovu stojí,“ popisuje expert.

Klíčoví obchodní partneři

Hodnota obchodu mezi Ruskem a Indií dosáhla mezi lety 2023 a 2024 téměř 65 miliard dolarů (1,38 miliardy korun), především díky silné spolupráci v oblasti energetiky.

Moskva byla pro Indii dlouhodobě největším dodavatelem zbraní, napsala dříve na webu stanice Deutsche Welle. Podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru se ale ruský podíl v posledních letech značně snížil, když klesl ze 76 procent v letech 2009 až 2013 na 36 procent v letech 2019 až 2023.

Indie se tak v posledních letech snažila diverzifikovat své zahraniční zdroje vojenského vybavení a stále více nakupovala zbraně od západních zemí, včetně Francie, Itálie a USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Páka na emigranty. Pokud půjdou „proti zájmům Ruska“, sebere jim Moskva majetek

Ruští poslanci schválili koncem května zákon o zabavení majetku ruských emigrantů, pokud se dopustí trestných činů „proti zájmům Ruska v zahraničí“. Jedná se například o „diskreditaci armády“ či účast na aktivitách „nežádoucích organizací“. Dle právníka Gleba Boguše zákon míří na lidi finančně podporující své příbuzné, kteří v zemi zůstali. Odborníci podle Deutsche Welle také mluví o možnosti politického zastrašování.
před 1 hhodinou

VideoEvropská kauza dárce spermatu s rakovinnou mutací se rozrůstá

Dánská kauza evropského rozměru hromadných onemocnění rakovinou kvůli jednomu dárci spermatu se dál rozrůstá. Průkazně se díky muži pomocí umělého oplodnění narodilo do roku 2023 nejméně 210 dětí v řadě zemí Evropy. Dárce ani spermabanka o vzácné vadě v době odběru nevěděli. Než na ni vědci přišli, dodala dánská laboratoř od roku 2005 spermie na téměř sedmdesát klinik ve čtrnácti zemích. Některé děti zemřely, další se léčí, všechny se však prozatím nepodařilo vypátrat. Organizace na ochranu pacientů mluví o závažném selhání. Mezinárodní pravidla, která by omezovala počet oplodnění z jednoho dárce, ale neexistují. Odborníci proto navrhují legislativní změny. Poprvé teď vystoupila dánská dívka, která po muži vzácnou mutaci genu vedoucího ke vzniku onkologických nemocí zdědila.
před 2 hhodinami

USA hlásí odražené íránské útoky a provedení úderů na íránském ostrově Kešm

Americké ozbrojené síly odrazily íránské raketové a dronové útoky na Kuvajt a Bahrajn a provedly obranné údery na cíle na íránském ostrově Kešm, oznámilo ve středu na síti X oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Írán mezitím dle agentury Reuters informoval, že podnikl odvetné údery za dřívější americký útok na radarové stanice na ostrově Kešm. Vzájemné útoky se odehrály navzdory příměří, které v oblasti Perského zálivu platí od dubna.
02:05Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusko masivně udeřilo na Kyjev i Dnipro. Je přes dvacet mrtvých a sto zraněných

Nejméně 23 mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovořil o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov. Dnipro vyhlásilo na středu den smutku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Macron v Paříži odhalil památník obětem rwandské genocidy

Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý v centru Paříže odhalil památník obětem rwandské genocidy z roku 1994 a zároveň vyzdvihl bezprecedentní usmíření mezi Francií a Rwandou, uvedla AFP. Památník je podle něj vyvrcholením dlouhého a trpělivého hledání pravdy. Přítomný rwandský prezident Paul Kagame, který v minulosti Francii dlouhodobě přičítal spoluvinu za tragické události, Macrona pochválil za odvahu a lidskost a ocenil snahu Paříže převzít podíl na odpovědnosti.
před 9 hhodinami

Trump mění tvář Washingtonu. Podle kritiků ignoruje názory odborníků

Další kontroverze kolem projektů Donalda Trumpa, který před oslavami 250. výročí americké nezávislosti mění tvář Washingtonu. Prezident ostře kritizoval soudce, který označil za nelegální nadzemní stavbu sálu na místě zbořeného východního křídla Bílého domu. Hlava státu uvedla, že verdikt ohrožuje národní bezpečnost. Stavba je v současnosti kvůli odvolání federálních úřadů pozastavena. Podle Trumpa je americká metropole zanedbaná, kritici mu ale vyčítají, že při snaze zapsat se do její podoby ignoruje zavedená pravidla a názory odborníků.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni byli nejspíše zastřeleni dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Soud v úterý vpodvečer také na tři týdny pozastavil výstavbu zařízení a přikázal vládě, aby zveřejnila všechny související dohody s USA.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Litevský parlament podpořil mírnější reformu veřejnoprávní stanice LRT, píše AFP

Litevský parlament schválil mírnější podobu reformy týkající se veřejnoprávní televizní a rozhlasové stanice LRT. Navzdory úpravám v navrhovaném zákoně mediální organizace varují, že by nezávislost vysílání mohla být ohrožena. V úterý to napsala agentura AFP. Původní plány vyvolaly v pobaltské zemi rozsáhlé protesty a kritiku mediálních organizací, podle nichž by změny mohly oslabit redakční nezávislost stanice. Po schválení návrhu zákona parlamentem je podle agentury DPA zapotřebí ještě podpis prezidenta Gitanase Nausedy.
před 10 hhodinami
Načítání...