Čínská vláda se rozhodla „bojovat“ s klesající plodností žen a jako už několikrát v minulosti se snaží vklínit do jejich rozhodování o mateřství. Úředníci ženám neváhají telefonovat, pokládat intimní otázky a dokonce i krátce po narození dítěte klepat na dveře. Vivian Wangová z New York Times (NYT) navštívila porodnice i úřad vlády pro plánování rodičovství v Pekingu a Nankingu a přinesla autentické svědectví.
Těžila v něm zejména z příběhu Jumi Jangové, která byla kvůli těhotenství poprvé kontaktována ještě před svatbou. Po ní ji pracovnice úřadu v severovýchodní Číně, kde své manželství registrovala, předala zdarma prenatální vitamíny s tím, že jí chce vláda pomoci.
Když jí později zavolal úředník, aby se zeptal, zdali si je vzala, a poté, co otěhotněla, zavolal znovu, aby sledoval její pokrok, nebrala tyto otázky příliš vážně. Ale když zaklepal u dveří po porodu s žádostí, aby ji s kolegy vyfotografovali s dítětem, to už bylo příliš. „Když přišli ke mně domů, bylo to opravdu směšné,“ popsala osmadvacetiletá Jangová. „Cítila jsem se trochu znechuceně,“ svěřila se.
Už loni v srpnu informoval portál National Business Daily o tom, že takzvaná úhrnná plodnost klesla v Číně v roce 2022 na rekordně nízkou hodnotu 1,09. To znamená, že na jednu ženu připadá 1,09 potomka. Pro srovnání, v Česku se porodnost v posledních letech pohybuje kolem čísla 1,71.
Asijské velmoci proto na základě zmíněných údajů reálně hrozí, že se bude v dalších letech potýkat s velkým poklesem populace, což může pro změnu mít značný vliv na ekonomický růst – pokud se tedy něco dramaticky nezmění. A právě s tímto nepříznivým výhledem se čínská vláda rozhodla „bojovat“.
Mnoho měst například nabízí bezplatné předmanželské zdravotní prohlídky, kdy jsou páry vyšetřovány na dědičné choroby a kde jim je řečeno, že by v ideálním případě měly mít děti před dosažením 35 let věku.
Úředníci se zároveň zdaleka nechodí jen osobně ptát konkrétních žen na jejich plány. Navázali i partnerství s univerzitami, aby do výuky začlenily semináře o „pozitivním pohledu na manželství a plození dětí“. Toto poselství šíří úředníci také na významných politických shromážděních.
Tento přístup ale mnoho čínských žen považuje za přímo invazivní. Na sociálních sítích si například stěžovaly na to, že se na ně úředníci obracejí i s otázkami ohledně jejich posledního menstruačního cyklu.
Kampaň za plodnost je rovněž připomínkou toho, že čínská komunistická strana má dlouhou historii vnucování své vůle lidem v oblasti reprodukčních rozhodnutí. Po desetiletí prosazovala politiku jednoho dítěte, někdy až brutálně. Úřady například pokutovaly páry, které neoprávněně otěhotněly, a některé ženy dokonce donutily k potratům.
V současnosti má země i proto, že se tato procedura stala široce dostupnou, jednu z nejvyšších měr potratovosti na světě.
Historie se opakuje
Vzhledem ke strmému ekonomickému vývoji ale komunistická strana od zmíněných praktik výrazně ustoupila, i když se nikdy zcela nevzdala pravomocí v této oblasti. V roce 2021 ale rozhodla, že páry mohou mít děti tři.
Nyní se vměšování do rozhodování párů o rodičovství vrací zpět. Ze zjištění NYT vyplynulo, že sedmdesát procent žen, s nimiž redaktorka Wangová v porodnicích hovořila, přiznalo, že se jich úředníci ptali, zda plánují mít děti.
„Nejsme jako lidé narození v sedmdesátých nebo osmdesátých letech. Každý ví, že lidé narození po roce 1990 obecně nechtějí mít děti,“ řekla Jangová. „A to, jestli je chceme mít, je velmi soukromá věc,“ dodala.
Pro komunistickou stranu jsou ovšem takové komentáře přesně tím, proč je její nová snaha – která byla označena jako kampaň za „novou kulturu manželství a plození dětí“ – tak důležitá.
„Někteří lidé věří, že manželství a porod jsou pouze soukromé záležitosti. Tento názor je nesprávný a jednostranný,“ napsala letos v tiskové zprávě vládní asociace pro plánování rodiny v Mu-tan-ťiangu, zhruba dvoumilionovém městě na severu Číny.
Faktem nicméně je, že trend klesající porodnosti se nezastavil ani po zmíněné legislativní změně před třemi lety, kdy se v zemi narodilo zhruba 10,6 milionu dětí, což bylo o dvanáct procent méně než v roce 2020. Mnoho párů od početí dítěte odrazují mimo jiné i vysoké životní náklady, stísněné bydlení a diskriminace matek v zaměstnání.
