Aplikaci Telegram v Rusku téměř úplně zablokovaly tamní úřady

Ruské úřady v pátek téměř úplně zablokovaly komunikační platformu Telegram. Úroveň anomálií, svědčící o blokování telegramu, k ránu dosáhla 95 procent, informoval server Agentstvo. Ruské úřady podle portálu nyní blokují Telegram dokonce přísněji než západní aplikace pro zasílání zpráv WhatsApp nebo Signal.

O tom, že ruské úřady zesílily blokování Telegramu bezmála na sto procent, informoval podle serveru The Moscow Times také Michail Klimarev z nevládní Společnosti na obranu internetu. Zatímco na konci března se úroveň výpadků pohybovala okolo 80 procent, nyní dosáhla 95 procent.

„Zdá se, že Telegram úplně zablokovali na území Ruska,“ usoudil Klimarev, i když připustil, že údajů je zatím příliš málo, než aby se dal vytvořit úplný obraz situace.

Jde o zatím nejsilnější blokování platformy od začátku roku, napsal portál. Stovky lidí, především z Moskvy, Petrohradu a Samarské oblasti, si stěžují, že nemohou zasílat, ani dostávat zprávy a stahovat obsah.

Cenzurní úřad Roskomnadzor začal blokovat Telegram v létě 2025 pod záminkou boje proti podvodníkům a snahám zapojit Rusy do sabotáží. Nejprve omezil volání, později přeposílání zpráv. Letos v únoru regulátor blokování přitvrdil a obvinil Telegram, že nespolupracuje s ruskými úřady a nepřijímá dostatečná opatření proti zneužívání platformy.

Zakladatel Telegramu vyzývá k „digitálnímu odporu“

V dubnu dostupnost Telegramu v Rusku klesla na pětinu a provoz na platformě poklesl na desetinu. Na zablokování Telegramu prý naléhaly silové rezorty, ale mnozí Rusové nadále platformu používají díky službě vzdáleného připojení (VPN), zakladatel Telegramu Pavel Durov odhadl jejich počet na 65 milionů lidí.

Durov také vybízel ke kladení „digitálního odporu“ a vydal aktualizaci, která pomáhá obcházet blokování tím, že maskuje provoz Telegramu pod prohlížečem Chrome.

O tom, že bezmála polovina Rusů nadále používá Telegram, svědčí i údaje z průzkumu nezávislého střediska Levada, dodaly The Moscow Times.

Blokování je nezbytné, tvrdí Rusové

Ruští představitelé tvrdí, že potírání VPN a komunikačních aplikací, jako jsou WhatsApp a Telegram, je nezbytné z bezpečnostních důvodů, protože Rusko čelí smrtícím útokům ukrajinských dronů hluboko na svém území i údajným pokusům o sabotáž ze strany západních zpravodajských služeb.

Rusko zpomalilo Telegram, který má více než miliardu aktivních uživatelů a je široce používán i na Ukrajině. S Durovem vede trestní řízení kvůli obviněním z terorismu.

Ruští představitelé tvrdí, že aplikaci infiltrovaly zpravodajské služby Ukrajiny a členských států NATO a že kvůli tomu zemřeli ruští vojáci. Telegram tato tvrzení popřel a uvedl, že Moskva se snaží donutit Rusy používat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX. Snaha Kremlu prosadit tuto aplikaci některé Rusy pobouřila a někteří komentátoři dávají pokles obliby ruského vládce Vladimira Putina právě do souvislosti s blokováním Telegramu a obecněji internetu.

Internet a Telegram v Rusku podle pozorovatelů nahradily nezávislá média, které úřady přiměly skončit po ruské invazi na Ukrajinu. Válka pokračující pátým rokem zesílila represe, které mají umlčet veškeré projevy nesouhlasu.

Reakce Zelenského

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj míní, že blokování Telegramu v Rusku by mohlo souviset s preventivním umlčením kritiků před další nepopulární mobilizací, anebo s přípravami na ukončení války, ve které Moskva nedosáhla svých cílů.

„Proč Rusové zavírají Telegram? Myslím, že kvůli tomu, aby přijali nepopulární rozhodnutí. Možná o ukončení války, anebo naopak o jejím vystupňování, kdy budou ještě potřebovat velkou mobilizaci. Pak lidé z Moskvy a Petrohradu půjdou na frontu a zpět do Moskvy a Petrohradu se budou vracet mrtvoly,“ řekl Zelenskyj podle agentury Unian. Připustil, že kromě obou zmíněných možností mohou být ve hře i další důvody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 22 mminutami

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci.
před 3 hhodinami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 7 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 10 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 12 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.