Rusko vyšetřuje spoluzakladatele komunikační sítě Telegram Pavla Durova, informoval ruský státní list Rossijskaja gazeta s tím, že Moskva Durova podezírá z „napomáhání terorismu“. Telegram hraje v Rusku důležitou roli ve veřejné i v soukromé komunikaci, používá ho i vláda. Ruské úřady mu ale už dříve uložily omezení, protože podle nich neodstraňoval extremistický obsah, a rovněž se rozhodly přístup k aplikaci omezit. Podnikatel, který už v zemi léta nežije, míní, že Moskva pokračuje v útlaku svobody projevu.
„Rusko proti mně zahájilo trestní stíhání kvůli ‘napomáhání terorismu’. Ruské úřady každodenně vymýšlejí nové záminky, aby omezily přístup Rusů na Telegram, a snaží se potlačit právo na soukromí a svobodu projevu,“ napsal Durov v reakci na postup ruských úřadů na svém telegramovém kanálu. Jde podle něj o smutné představení, které hraje stát obávající se svých vlastních lidí.
Definice extremismu a terorismu je v Rusku široká a často slouží k boji proti opozici a potírání názorů, které jsou tamnímu režimu nepohodlné. Za extremistické úřady označují například LGBT+ hnutí či Fond boje s korupcí založený opozičním politikem Alexejem Navalným. „Extremistickou“ nebo „teroristickou“ Moskva nazývá i kritiku ruské agrese proti Ukrajině.
Před dvěma týdny ruské soudy vyměřily dvě pokuty provozovateli on-line platformy Telegram celkem za téměř jedenáct milionů rublů (skoro tři miliony korun).
Telegram podle verdiktů mimo jiné odmítá odstranit „nepravdivé“ informace o ruské armádě a umožňuje nelegální prodej alkoholických a tabákových výrobků a neoprávněné nakládání s osobními údaji, rovněž odmítá odstranit obsah, který soud označil za výzvy k extremistické činnosti.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor nedávno oznámil omezení přístupu k aplikaci Telegram. Podle něj tato komunikační platforma porušuje ruské zákony.
Od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 Rusko stupňuje tlak na média a zahraniční internetové služby. Vede spory se zahraničními technologickými společnostmi ohledně obsahu, cenzury či místního zastoupení. Loni pak ruská vláda spustila státem podporovanou aplikaci s názvem MAX, o níž kritici tvrdí, že by mohla sloužit ke sledování uživatelů.
