Post amerického velvyslance v Číně je už rok neobsazený, v brzké době by na něj ale mohl nastoupit Nicolas Burns, který ostře kritizuje přístup Číny k vyšetřování původu koronaviru i porušování lidských práv komunistickým režimem. Při svém projevu v horní komoře Kongresu obvinil čínský režim z genocidy muslimské menšiny Ujgurů. Peking to dlouhodobě důrazně odmítá.
V mezinárodní politice se Nicolas Burns pohybuje už čtyři dekády a nyní by se měl stát jedním z nejdůležitějších členů amerického diplomatického sboru. Sám Čínu označuje za největšího rivala Spojených států a na adresu komunistického režimu nešetřil při slyšení v americkém Senátu ostrou kritikou.
„Čínská genocida v Sin-ťiangu, její zneužívání Tibetu, dušení hongkongské autonomie a svobody i šikanování Tchaj-wanu jsou nespravedlivé a musí skončit,“ nechal se slyšet.
Studená válka o technologie a ekonomiku
Tvrdá slova zřejmě vystřídá diplomatická realita. Burns ujistil, že Spojené státy budou dál respektovat politiku jedné Číny, která uznává formální suverenitu nad Hongkonem i Tchaj-wanem. Právě v jeho blízkosti poslední týdny víc a víc manévruje čínská armáda. Burns je přitom zastáncem americké vojenské přítomnosti v Asii a tvrdí, že chování Číny má své meze.
„Máme právo podporovat mírové řešení sporů v regionu a oponovat unilaterálním akcím, které podkopávají status quo a stabilitu regionu,“ tvrdí.
Americko-čínské soupeření podle Burnse připomíná studenou válku. Závody ve zbrojení ale vystřídaly spíše ty v ekonomickém a technologickém pokroku. Při svém projevu naznačil, že Čína rozšiřuje svůj jaderný arzenál.
S varováním přichází krátce poté, co se objevily zprávy, že Čína otestovala atomovou hypersonickou raketu. Peking to ovšem popřel. „Jednalo se o běžný test vesmírné rakety, který sloužil k otestování vesmírné technologie, které by snížily náklady vesmírného výzkumu,“ oznámil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien.
Veterán americké diplomacie
Burns je diplomatickým veteránem a velmocenské boje nezažívá poprvé. Během administrativy George Bushe staršího byl ředitelem pro vztahy se Sovětským svazem. Po rozpadu východního impéria radil se stejným regionem i Billu Clintonovi. Během působení Madeleine Albrightové v čele americké diplomacie se stal mluvčím resortu. Vidět a slyšet byl zejména v souvislosti s válkou v bývalé Jugoslávii.
Poté jeho diplomatická kariéra začala rychle stoupat. Jako americký velvyslanec při NATO na přelomu tisíciletí obhajoval americkou invazi do Iráku a v realitu přeměňoval Bushovu strategii boje proti terorismu. Pracoval i jako velvyslanec v Řecku. Post v Pekingu má téměř jistý. Podle expertů nemá soupeře a jeho nominaci americký Senát zřejmě schválí.
