Tändzin Gjamccho, známý jako 14. dalajlama, byl vysvěcen 22. února 1940. V exilu žijící duchovní vůdce Tibetu si respekt a úctu vydobyl zejména snahou o nenásilné řešení problémů světa a své domoviny. Nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1989 se nesnaží o úplnou nezávislost Tibetu, ale o širší autonomii. Peking ho opakovaně obviňuje z toho, že se snaží oblast od Číny odtrhnout.
Vůdce bez země, filozof a šiřitel míru. Tändzin Gjamccho je dalajlamou už 80 let
30 minut
Horizont: Osmdesát let od vysvěcení dalajlamy
Současný tibetský duchovní vůdce se narodil 6. července 1935 v Tagccheru v Tibetu v rodině rolníka. Ve dvou letech byl rozpoznán za reinkarnaci 13. dalajlamy.
Duchovním vůdcem Tibetu byl vysvěcen jako čtyřletý chlapec v paláci Potála ve Lhase. Tam pod dohledem nejlepších učenců získal vzdělání a zasvěcení ve všech čtyřech tradičních školách buddhismu, ale i v historii, astrologii a jiných vědách.
Dalajlama byl vysvěcen v únoru 1940
Plnou světskou i duchovní odpovědnost, vyplývající z funkce, musel převzít v 16 letech. Učinil tak kvůli postupující okupaci, armáda Čínské lidové republiky vtrhla na tibetské území v říjnu 1950.
V letech 1954 až 1955 cestoval po Číně, na pozvání Mao Ce-tunga se zúčastnil zasedání parlamentu a v roce 1956 se stal předsedou přípravného výboru Tibetské autonomní oblasti.
Cesta do exilu
Neplodná jednání s Čínou a vojenský zásah proti povstání Tibeťanů v roce 1959 dalajlamu donutily k odchodu z vlasti. Tehdy jej následovalo sto tisíc krajanů a tisíce dalších přibyly v průběhu následujících let.
Dalajlama našel útočiště u severoindického města Dharamsála, kde zřídil uprchlické tibetské centrum, v němž nyní sídlí tibetská exilová vláda, klášter, univerzita a školy.
Dalajlama jako fenomén
Autorita a neobyčejné charisma vytvářejí z dalajlamy těžko uchopitelný fenomén. Vůdce bez země, politik a filozof svými myšlenkami přitahuje nejrůznější publikum. Díky dalajlamovým cestám ožil tibetský buddhismus například na Západě, kde v osmdesátých a devadesátých letech rostla nová duchovní centra.
3 minuty
Osobnost Horizontu ČT24: Od vysvěcení dalajlamy uplynulo 80 let
Myšlenku mírového osvobození Tibetu se snaží šířit všude po světě. Pravidelně se setkával s náboženskými a politickými lídry. Vítal ho například papež Jan Pavel II., bojovník za lidská práva Nelson Mandela či hollywoodské hvězdy.
Zatímco někteří nejvyšší představitelé dalajlamu respektují, jiní se kvůli hrozbě zhoršených vztahů s Čínou s duchovním vůdcem Tibetu odmítají sejít.
Na svých cestách se také několikrát zastavil v Česku. Naposledy se v roce 2016 zúčastnil pražské konference Forum 2000.
- Bývalý český prezident Václav Havel patřil mezi dalajlamovy blízké přátele. Na jeho pozvání zavítal dalajlama do Československa poprvé v únoru 1990, naposledy navštívil Havla těsně před jeho úmrtím v prosinci 2011.
- „Nepovažuji ho jen za jednoho z obyčejných představitelů státu, kteří se dostali do politiky prostřednictvím některé strany. Zdá se mi, že Václav Havel se dostal k politice podobně jak já… Mnohé ideje Václava Havla jsou blízké mým…“ řekl dalajlama o Havlovi v roce 1990.
Obavy z budoucnosti
Ne všichni Tibeťané ale s dalajlamovou mírovou cestou souzní. Část z nich se rozhodla proti čínskému útlaku radikálně vzepřít a lidských pochodní začalo za posledních deset let přibývat.
„Je to velmi smutné. Dochází k sebeupalování. Stále žádám čínskou vládu, aby to vyšetřovala. Aby zjistila, jaké jsou příčiny těchto smutných činů,“ vyjádřil se k problematice dalajlama.
Obavy Tibeťanů v současnosti vyvolává vysoký věk jejich vůdce, což otevírá otázky ohledně nejasné budoucnosti země. Kdo bude nástupcem čtyřiaosmdesátiletého duchovního lídra, přitom znepokojuje i Čínu, která nechce, aby měl v indickém exilu pokračovatele.
