Vědci poprvé našli průkazné genetické stopy denisovanů, nejzáhadnějšího dnes již vymřelého rodu pravěkých lidí, mimo oblast Sibiře. Nové analýzy nedávno nalezené čelisiti ukazují, že žili na „střeše světa“, tedy v Tibetu, již v době před 100 tisíci roky.
Objev se podařil čínským antropologům. Našli stopy takzvané mitochondriální DNA ve vrstvách usazenin v jedné z jeskyní na Tibetské plošině. Analýzy kosterních pozůstatků, mimo jiné dolní čelisti, prokázaly, že denisované toto místo obývali přibližně před 100 tisíci lety – a pak se tam po dalších 40 tisících let vrátili.
Dosavadní genetické důkazy, že by čelist opravdu denisovanům patřila, byly spíše nepřímé. Ale mitochondriální DNA, která teď byla v čelisti objevena a analyzována, je důkazem zcela jasným. Tento druh genetické informace je zvláštní tím, že se dědí pouze po matce – díky tomu se dá využít pro nejrůznější genetické analýzy.
Až doposud se přitom důkazy o denisovanech nacházely pouze na jediném místě světa, v Denisově jeskyni v Rusku. Pokud další výzkum tento odhad potvrdí, zvýší to pravděpodobnost, že denisované přežili na Tibetské plošině dost dlouho na to, aby se zde setkali s prvními lidmi našeho typu, kteří těchto výšin dosáhli již před 40 tisíci lety.
Pokud se to potvrdí, znamenalo by to, že pravěcí lidé, pro které byl řídký vzduch v tomto prostředí novinkou, zřejmě získali adaptaci, a tedy i výhodné genetické rysy pářením s denisovany. Ví se totiž, že současní Tibeťané mají genovou variantu zděděnou právě od denisovanů. Až doposud ale nebylo jasné, kde se u nich vzala, slavná Denisova jeskyně totiž odsud leží přes 2800 kilometrů daleko.
Kdo byli denisované?
Druh homo se před čtyřmi až pěti sty tisíci lety rozdělil na tři skupiny: denisovany, neandertálce a homo sapiens sapiens, předchůdce současných lidí. Neandertálci vyhynuli asi před čtyřiceti tisíci lety, denisované zhruba před třiceti tisíci a v obou případech z dosud ne zcela známých důvodů.
Své stopy ale díky křížení zanechali i v genetické výbavě moderních lidí. Například asi pět procent genomu dnešních původních obyvatel Austrálie či lidí z Papuy-Nové Guineje pochází právě od denisovanů. Ostatní lidé s výjimkou černochů mají zhruba ze dvou procent genom neandertálců.
Podle nejnovějších výzkumů se všechny tři lidské druhy navzájem křížily: důkazů o vztazích lidí s neandertálci existuje obrovské množství. Před rokem navíc vědci objevili pozůstatky dívky, která měla matku neandertálského původu a otce denisovana.
