Zásah policie proti vyvěšení tibetské a tchajwanské vlajky byl nezákonný, potvrdil soud

Policie chybovala, když při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze v březnu 2016 přikázala dvěma mužům, aby z oken kanceláře sundali tibetskou a tchajwanskou vlajku. Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl stížnost ministerstva vnitra, a potvrdil tak rozsudek Městského soudu v Praze, který postup policie označil za nezákonný zásah.

Kancelář se nacházela naproti hotelu Hilton, kde byl čínský prezident ubytovaný. Zaměstnanci tam vylepili dva papíry s vytištěnými vlajkami Tibetu a Tchaj-wanu, aby vyjádřili svůj postoj k problematice lidských práv v Číně. Bezprostředně poté dorazila policie a nařídila jim vlajky sundat, údajně kvůli bezpečnosti. Podle obou mužů jednala policie příkře a nevybíravě.

Městský soud v Praze a nyní i Nejvyšší správní soud (NSS) dospěl k závěru, že postup neodpovídal požadavku přiměřenosti a policie nepřípustně zasáhla do ústavního práva obou mužů na svobodu projevu. Zejména symbolika tibetské vlajky je natolik veřejně známá, že zasahujícím policistům muselo být zřejmé, že muži jejím vyvěšením vykonávají svá ústavně chráněná politická práva, konkrétně svobodu projevu.

Svobodu projevu lze omezit jen přiměřeně

Kvůli zajištění bezpečnosti chráněné osoby sice lze svobodu projevu omezit, ovšem v souladu se zásadou přiměřenosti. Policie ale podle NSS nutně nepotřebovala, aby v oknech nebyly ani papíry s vlajkami. Příslušný útvar policie totiž podle znaleckého posudku disponoval technikou umožňující sledovat lidi v místnosti i s částečně zacloněnými skly. 

Pochybnosti o postupu policie vyvolává podle soudů i skutečnost, že nezasahovala v místnostech téže kancelářské budovy, kde byly stažené žaluzie, tedy bylo dovnitř vidět ještě hůř nebo vůbec. Policie navíc mohla zvážit mírnější opatření, třeba vyzvat oba muže, aby vlajky na skle posunuli do míst, kde nebudou tolik vadit.

„Dědictví sametové revoluce je třeba opatrovat“

NSS ocenil, že už městský soud v rozhodnutí připomněl význam svobody projevu, s jejímž potlačováním má česká společnost zásadní negativní zkušenost. „Vyjádření občanského postoje, které už nemusí být vzdorem, ale jen prostým výkonem zaručené svobody, je dědictvím sametové revoluce, které je třeba opatrovat,“ uvedla soudkyně NSS Eva Šonková.

Ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar (za ANO) v březnu řekl, že svoboda projevu je důležitá, ovšem policisty hájil. Odpovědnost za prostor měl podle něj profesionální odstřelovač, který se musel rozhodovat podle okolností na místě v krátkém čase i v závislosti na technice, kterou měl k dispozici. „Policisté v daném okamžiku posuzovali takzvanou hraniční situaci,“ uvedl Metnar.

Načítání...