Čínský filozof prchající po masakru na náměstí Nebeského klidu z Pekingu, mladá žena z tibetsko-čínské rodiny a francouzský biolog, který se stává buddhistickým mnichem. Tři osudy, jež svede dohromady Tibet, se proplétají v knize Nebe nad Lhasou od čínského spisovatele Ninga Kchena. Nedávno vyšla v českém překladu.
Tibet je v románu vylíčen nejen jako duchovní místo, tedy tak, jak je tato země nejvíce vnímána, ale kniha si všímá i tamní přírody a nevyhýbá se ani politice.
„Tibetský buddhismus je zásadní věc jak pro Tibet jako takový, tak v románu, jednou z postav je buddhistický mnich. Nicméně autor skrze vypravěče, který popisuje svoji zkušenost z Tibetu devadesátých let, vypráví i o tibetské krajině a svých zkušenostech s Tibeťany. Je zajímavé vidět tuto zemi z pohledu duchovního, přírodního i politického,“ podotýká ke knize překladatelka Zuzana Li.
Sám autor, který se narodil a vyrůstal v Pekingu, strávil v Tibetu několik let. V jeho románu se odráží i napjaté čínsko-tibetské vztahy, zastoupené postavou poloviční Tibeťanky, která do Tibetu přijíždí poprvé až v dospělosti. Chce se více dozvědět o historii své rodiny.
Jaký vlastně Tibet byl
„V padesátých, šedesátých letech, kdy vyrůstala, byl Tibet v Číně prezentován jako feudální země, kde v područí zlých mnichů žijí chudáci, ale ona zjišťuje, že Tibet se už ve dvacátých, třicátých letech snažil modernizovat, zaváděl demokratizační procesy a podobně. A že její děda byl významný reformátor za třináctého dalajlamy,“ prozradila Li. Vedle historie poskytuje podle ní kniha i náhled na současnost a do příběhu promítá i vztah Tibetu a Západu.
Vzniklo tak mnohovrstevnaté vyprávění o střetu civilizací i lidských osudů – a také o psaní románu. „Autor se otevřeně přiznává, že pořizuje zápisky hlavní postavy, podobně jako dřív byla zaznamenávána slova Konfucia nebo Buddhy,“ upřesnila Zuzana Li.
Nebe nad Lhasou je prvním dílem Ninga Kchena přeloženým do čestiny. Autor za román z roku 2010 získal nejvýznamnější čínskou akademickou cenu.
