Na stovkách českých radnic a desítkách škol po roce opět zavlály tibetské vlajky. Připomínají oběti povstání, které roku 1959 potlačili čínští vojáci, i současnou situaci Tibetské autonomní oblasti. Vlajky na podporu lidských práv v Tibetu visí také na budovách pěti krajů. Lidskoprávní organizace Amnesty International odpoledne uspořádala protestní shromáždění před čínskou ambasádou v Praze.
Vlajky pro Tibet opět vlají nad Českem. Připomínají agresi čínského režimu
Podle webu spolku Lungta, který v Česku kampaň Vlajka pro Tibet zastřešuje, se k akci letos připojilo víc než 730 radnic a Jihomoravský, Královéhradecký, Liberecký, Moravskoslezský a Pardubický kraj. Počet radnic je podobný jako loni, mezi kraji přibyl Moravskoslezský. Škol se loni zapojilo 97, letos počet přihlášených překročil stovku.
Z oken Poslanecké sněmovny stejně jako v předchozích letech vyvěsil tibetskou vlajku už v pátek poslanecký klub strany TOP 09, uvedl na Twitteru šéf klubu Miroslav Kalousek.
V Praze vlajku Tibetu vyvěsila většina radnic městských částí, magistrát ale ne. Nejvíce obcí se do akce letos zapojilo ve Středočeském a Jihomoravském kraji, vyplývá z webu spolku Lungta.
Ve středních Čechách letos vyvěsila tibetskou vlajku například Příbram nebo Mladá Boleslav, která se k iniciativě Vlajka pro Tibet poprvé připojila už v roce 1998. Podruhé vlajku vyvěsil Nymburk. Na jižní Moravě vlaje vlajka Tibetu na brněnské radnici, radní podobný krok schválili také ve Znojmě. Vyvěšení naopak neschválili v Hodoníně a v Břeclavi se tím ani nezabývali.
Lidská práva na prvním místě
Královéhradecký kraj vlajku vytáhl na oficiální stožár na hradeckém Pivovarském náměstí v pátek. „Lidská práva musí stát na prvním místě před kšeftem. Z pohledu Číny se Česko jeví jako dobré nástupiště pro vstup do Evropy a posilování čínského vlivu v Evropě,“ řekl náměstek hradeckého hejtmana Vladimír Derner (KDU-ČSL).
Kampaň Vlajka pro Tibet vznikla v polovině 90. let v západní Evropě s cílem poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu. Akce připomíná především 80 tisíc obětí potlačeného povstání v tibetském správním centru Lhase v roce 1959.
Kořeny povstání sahají do počátku padesátých let, kdy armáda komunistické Číny vnikla na tibetské území a zabrala jej. Česko se ke světové akci na podporu Tibetu aktivně připojilo poprvé v roce 1996, kdy vlajku vyvěsily první čtyři radnice.
Tibetská vlajka zavlála v kraji i před desítkami městských a obecních úřadů, třeba před hradeckým magistrátem počtrnácté. Podeváté se do kampaně zapojila Správa Krkonošského národního parku (KRNAP).
Už v pátek vlajku vyvěsil také Liberecký kraj. V sobotu se připojily radnice například v Liberci či Turnově, tradičně se naopak neúčastní Jablonec nad Nisou ani Česká Lípa. Tibetská vlajka znovu vlaje rovněž na budově Pardubického kraje, pardubickém magistrátu a městských obvodů. K akci se připojila také Univerzita Pardubice.
Zástupci Moravskoslezského kraje vlajku vyvěsili v pátek, letos poprvé. „Tuto iniciativu vnímám nejen jako projevení solidarity Tibetu, ale hlavně jako symbolickou podporu všem lidem, kteří nežijí ve svobodné společnosti. Vždyť i my tuto zkušenost sami máme z nedávné doby,“ uvedl moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO). Rozhodnutí vyvěsit vlajku podle něj vzniklo jako reakce na aktuální dění ve světě i v Česku.
V Plzeňském kraji letos vyvěsila tibetskou vlajku necelá desetina z 501 obcí v regionu. Na stožáru magistrátu v Plzni oficiálně nevlaje, z okna své kanceláře ji vyvěšuje náměstek primátora Martin Baxa (ODS). Ani kraj ji na budovu na dnešní den výročí povstání Tibeťanů proti čínské okupaci nevyvěsil. Rozhodli o tom zastupitelé.
Herman: O porušování lidských práv nejde mlčet
Před čínskou ambasádou v pražských Dejvicích se potom odpoledne sešly i iniciativy Amnesty International a sdružení Lungta a zhruba dvě stovky lidí, aby podpořily dodržování lidských práv. „Cílem setkání je připomenout si 59. výročí povstání Tibeťanů proti čínské okupaci a zároveň si připomenout, že v současnosti jsou stále porušována lidská práva v Tibetu,“ řekla Edita Kleckerová z Lungty a vyzvala české politiky, aby s Pekingem o situaci v Tibetu mluvili.
Na setkání dorazili mezi jinými socioložka Jiřina Šiklová či bývalý ministr Daniel Herman (KDU-ČSL), ten dokonce v šálu od Dalajlámy. „Svoboda a lidská práva jsou nedělitelná. Všude na světě platí pro každého, anebo neplatí. Nemám nic proti Číně, ale mám velký problém s tím, že se porušují lidská práva, že se lidem odebírá právo na svobodu slova, a to nemůžeme mlčet,“ řekl.
Lidé si přinesli tibetské vlajky a rovněž transparenty s nápisy Svoboda Tibetu, Free Tibet nebo Češi Tibet podporují. Vidět byly i fotografie Dalajlámy a bývalého prezidenta Václava Havla. Součástí byla možnost podepsat petici za propuštění Číňany vězněného Tibeťana Tašiho Wangčuka, který ve vlasti upozorňoval na nedostatek tibetského jazykového vzdělávání.
Čínská armáda vtrhla na území nezávislého Tibetu v říjnu 1950. Po povstání 10. března 1959 tam byl nastolen systém vojenských kontrolních výborů, od roku 1965 je Tibet čínskou autonomní oblastí. Podle svědectví mnoha aktivistů a pozorovatelů jsou v Tibetu stále porušována základní práva jako svoboda slova, politické a náboženské vyznání nebo kulturní identita. V důsledku cílené migrace čínských obyvatel se Tibeťané stali ve své zemi menšinou.
Do české zahraniční politiky vnesly otázku podpory a ochrany lidských práv listopadové dny a tandem ministra zahraničních věcí Jiřího Dienstbiera a prezidenta Václava Havla, kteří měli oba jako bývalí signatáři Charty 77 zkušenost s komunistickým kriminálem. Sama Charta 77 navíc vyzývala československé úřady k dodržování tzv. helsinského aktu, jejž ČSSR signovala a který se zavazoval právě k ochraně lidských práv.
Lidskoprávní problematika se tak na začátku 90. let stala jedním z hlavních témat československé (a později české) zahraniční politiky, Václav Havel opakovaně projevoval slova podpory opozičním aktivistům v zemích s nedemokratickým režimem (Čína, Kuba) a s dalajlamou ho pojilo osobní přátelství. Díky němu se také tibetský duchovní vůdce opakovaně účastní konference o lidských právech Fórum 2000.
Od akcentu na lidská práva tuzemská diplomacie začala ustupovat za vlád ODS, vztahy s Čínou ale zintenzivnil až kabinet sociální demokracie a ANO; za jeho působení došlo k opětovným cestám nejvyšších vládních představitelů do Číny, uzavření partnerství mezi Prahou a Pekingem i návštěvě čínského prezidenta v Česku.