Yetti neexistuje. Vědci v laboratořích zkoumali údajné stopy a důkazy

O existenci sněžného muže z Himalájí neexistuje jediný věrohodný důkaz, potvrdil výzkum DNA údajných exemplářů. Zdá se, že legenda má své základy v případech, kdy se člověk setkal s medvědem, ale zdálo se mu, že vidí přízračnou bytost.

Vědci z univerzity v Buffalu analyzovali devět vzorků, které by měly pocházet z asijského sněžného muže – šlo o kosti, zuby, kůži a výkaly sebrané v Himalájích a na Tibetské plošině. Odborníci k bádání přistupovali jako k seriozní práci – její závěry vyšly v renomovaném odborném časopise Proceedings of the Royal Society B.

Podle výsledků genetické analýzy pocházel jeden ze vzorků ze psa a zbylých osm z medvěda, respektive ze tří různých druhů medvědů, které v této části Asie žijí.

Výzkum vedla bioložka Charlotte Lindquistová, která výsledky shrnula: „Naše analýza silně naznačuje, že biologický základ legendy o yettim vychází z medvědů; dokazujeme, že genetický výzkum by mohl odhalit i další podobné záhady.“

Žádná opice, jen medvědi a pes

Tento tým vědců není první, který studoval pozůstatky po yettim pomocí analýzy DNA, podle Lindquistové ale předchozí projekty používaly velice jednoduché druhy genetické analýzy, jež nedokázaly odpovědět na ty nejdůležitější otázky. „Naše analýza představuje nejpodrobnější analýzu vzorků, které by měly pocházet z tohoto mýtického hominida,“ pochlubila se Lindquistová.

Medvěd plavý
Zdroj: Wikimedia Commmons

Vzorky, které měla k dispozici, byly velice různorodé – nacházela se mezi nimi například kůže z tlapy údajného yettiho, kterou přechovávají jako relikvie v klášteře, nebo zlomek kosti z těla nohy „yettiho“, jež byla nalezena v jeskyni v Tibetu. Ukázalo se, že vzorek kůže pocházel z medvěda ušatého, zatímco kosti původně patřily medvědu tibetskému.

Lindquistová získala všechny vzorky od britské produkční společnosti Icon FIlms, která je získala pro natáčení dokumentu „Yeti or Not“. Nakonec ale posloužily vědeckým účelům, a ne jenom vyvrácení důkazů o existenci yettiho.

Výzkum, který pomůže záchraně medvědů

Díky podrobné analýze mitochondriální DNA byli vědci schopní prozkoumat spletitou evoluční historii asijských medvědů. Ti jsou totiž v Tibetu buď ohrožení, anebo dokonce kriticky ohrožení – a o jejich historii v této oblasti se toho příliš neví.

Například medvědi plaví, poddruh medvěda hnědého žíjící v Pamíru, Ťan-šanu a Himálaji, jsou kriticky ohrožení; tím, že se pozná jejich generická různorodost, se budou dát vytvořit lepší strategie pro jejich přežití. Vědci sekvenovali DNA celkem 23 různých asijských medvědů (včetně těch pokládaných za yettiho) a srovnávali je s genetickými informacemi jiných druhů medvědů ze zbytku světa.

Medvěd ušatý
Zdroj: Wikimedia Commons

Vyplývá z nich, že medvědi tibetští jsou blízkými příbuznými hnědých medvědů z Evropy a Severní Ameriky, medvědi plaví zase pocházejí z jedinečné evoluční linie, která se od ostatních medvědů oddělila už před 650 000 roky v době, kdy byla planeta rozdělená ledovci – ty zřejmě oddělily tuto populaci od ostatních medvědů a poslaly je na vlastní evoluční cestu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 15 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 16 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 19 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 22 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...