Vědci popsali devět znaků, jimiž se liší Tibeťané od ostatních lidí

Vědci poprvé identifikovali geny, které si vyvinuli obyvatelé Tibetu, aby byli schopní přežít v extrémních nadmořských výškách. Nikde jinde na Zemi lidé tak vysoko nežijí a nikde jinde nejsou na tento způsob života tak dobře adaptovaní.

Tibeťané se podmínkám v nadmořských výškách nad 4000 metrů přizpůsobili nejen způsobem života, ale také na genetické úrovni, prokázal výzkum. Podíleli se na něm experti z australské University of Queensland a čínské Wenzhou Medical; výsledek publikovali v odborném časopise Proceedings of National Academy of Sciences.

Vysoké nadmořské výšky jsou velmi specifickým prostředím. Pro člověka jsou zde čistě z fyziologického hlediska nejdůležitějšími faktory méně dýchatelného vzduchu a více ultrafialového záření. Přestože oba existenci života Homo sapiens v takovém prostředí značně omezují, lidé žijí v Tibetu podle archeologických důkazů nejméně několik tisíc let.

Devítka genů

Vědecký tým odebral vzorky DNA 3008 lidem, kteří žijí v Tibetu, a srovnával je s DNA 7287 osob, které žijí v „normálních“ nadmořských výškách. Podařilo se identifikovat celkem devět genetických odchylek, jimiž se Tibeťané liší od ostatních lidí. Dva z genů (EPAS1 a ELGN1) již byly identifikovány dříve – umí snižovat úroveň hemoglobinu v krvi. Díky nim umí lidé v Tibetu lépe využívat kyslík v krvi; v okolí je ho tak málo, že s ním musí umět zacházet co nejhospodárněji.

Vědce zaujalo, že u tibetské populace našli také gen ADH7, který je spojovaný s nadváhou; domnívají se, že pomáhal populaci přežít drsné podmínky s dlouhými obdobími s nedostatkem potravy. Podobnou funkci má další gen MTHFR, jenž pomáhá těhotným ženám, když je nedostatek živin.

Nahrávám video

Posledním poznaným genem, jenž je u Tibeťanů zastoupen, je HLA-DQB1; patří do skupiny genů, které regulují proteiny potřebné pro imunitní systém. V praxi pomáhá odolávat nemocem v době, kdy je člověk například podvyživený.

Tibetská populace je jiná už dlouho

Čtyři další genetické odlišnosti zatím vědci nebyli schopní vysvětlit, jak k přežití v horách pomáhají, tedy nevíme.

Tento výzkum také pomohl odhalit, kdy se Tibeťané geneticky oddělili od čínské populace Chanů. Nová data ukazují, že se to stalo před 4725 lety, což je pro vědce novinkou – doposud se věřilo, že se to stalo o 2000 let později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 13 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 15 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
6. 10. 2026‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
6. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
6. 10. 2026Aktualizováno6. 10. 2026‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.