Vědci popsali devět znaků, jimiž se liší Tibeťané od ostatních lidí

Vědci poprvé identifikovali geny, které si vyvinuli obyvatelé Tibetu, aby byli schopní přežít v extrémních nadmořských výškách. Nikde jinde na Zemi lidé tak vysoko nežijí a nikde jinde nejsou na tento způsob života tak dobře adaptovaní.

Tibeťané se podmínkám v nadmořských výškách nad 4000 metrů přizpůsobili nejen způsobem života, ale také na genetické úrovni, prokázal výzkum. Podíleli se na něm experti z australské University of Queensland a čínské Wenzhou Medical; výsledek publikovali v odborném časopise Proceedings of National Academy of Sciences.

Vysoké nadmořské výšky jsou velmi specifickým prostředím. Pro člověka jsou zde čistě z fyziologického hlediska nejdůležitějšími faktory méně dýchatelného vzduchu a více ultrafialového záření. Přestože oba existenci života Homo sapiens v takovém prostředí značně omezují, lidé žijí v Tibetu podle archeologických důkazů nejméně několik tisíc let.

Devítka genů

Vědecký tým odebral vzorky DNA 3008 lidem, kteří žijí v Tibetu, a srovnával je s DNA 7287 osob, které žijí v „normálních“ nadmořských výškách. Podařilo se identifikovat celkem devět genetických odchylek, jimiž se Tibeťané liší od ostatních lidí. Dva z genů (EPAS1 a ELGN1) již byly identifikovány dříve – umí snižovat úroveň hemoglobinu v krvi. Díky nim umí lidé v Tibetu lépe využívat kyslík v krvi; v okolí je ho tak málo, že s ním musí umět zacházet co nejhospodárněji.

Vědce zaujalo, že u tibetské populace našli také gen ADH7, který je spojovaný s nadváhou; domnívají se, že pomáhal populaci přežít drsné podmínky s dlouhými obdobími s nedostatkem potravy. Podobnou funkci má další gen MTHFR, jenž pomáhá těhotným ženám, když je nedostatek živin.

Nahrávám video
Sinolog k 65. výročí čínské anexe Tibetu
Zdroj: ČT24

Posledním poznaným genem, jenž je u Tibeťanů zastoupen, je HLA-DQB1; patří do skupiny genů, které regulují proteiny potřebné pro imunitní systém. V praxi pomáhá odolávat nemocem v době, kdy je člověk například podvyživený.

Tibetská populace je jiná už dlouho

Čtyři další genetické odlišnosti zatím vědci nebyli schopní vysvětlit, jak k přežití v horách pomáhají, tedy nevíme.

Tento výzkum také pomohl odhalit, kdy se Tibeťané geneticky oddělili od čínské populace Chanů. Nová data ukazují, že se to stalo před 4725 lety, což je pro vědce novinkou – doposud se věřilo, že se to stalo o 2000 let později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Spermie plavou v létě rychleji než v zimě v Dánsku i na Floridě, ukázal výzkum

Kvalita spermií je nejvyšší v létě a nejnižší v zimě, ukázala nová studie britských, kanadských a dánských vědců. Ti analyzovali vzorky semene od 15 581 mužů ve věku 18 až 45 let žijících v Dánsku a na Floridě. Výsledky výzkumníků ukazují, že pohyblivost spermií – čili jejich schopnost efektivně plavat – byla v obou částech světa, bez ohledu na zeměpisnou šířku, nejvyšší v červnu a červenci.
před 1 hhodinou

Monogamie se uchytila kvůli soupeření o dědictví, míní čeští vědci

Proč se v některých společnostech prosadilo monogamní manželství, i když většina lidských kultur historicky umožňovala polygynii, tedy vztah muže s více ženami? Nová mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ukazuje, že hlavním důvodem nebyla snaha o omezení násilí nebo zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – hlavně o zemědělskou půdu.
před 3 hhodinami

Pod mezinárodním tlakem Čína zavřela tábory pro Ujgury, píše český vědec

Čína se prezentuje jako imunní vůči mezinárodnímu tlaku, především v otázce lidských práv. Praxe ale ukazuje, že Peking je ve skutečnosti na mezinárodní tlak citlivý, ukazuje nový výzkum Jana Švece z Ústavu mezinárodních vztahů. Právě tento tlak měl podle něj vést k tomu, že Čína zrušila většinu táborů, kde věznila milion Ujgurů, a zadržené propustila nebo je přesunula jinam.
před 6 hhodinami

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 22 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
včera v 13:05

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
včera v 10:08

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
včera v 08:00

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
24. 2. 2026
Načítání...