Již v pátek budou oficiálně zahájeny zimní olympijské hry v Pekingu. Přijedou premiéři a prezidenti z více než třiceti států včetně ruského prezidenta Vladimira Putina. Některé země v čele se Spojenými státy vyhlásily diplomatický bojkot, patří k nim i Česko. Čínští pořadatelé se rozhodli přijmout ještě přísnější pandemická opatření, než za jakých probíhala letní olympiáda v Tokiu. Pochybnosti ale budí i olympijská mobilní aplikace či umělý sníh, připomíná z místa zpravodajka ČT Barbora Šámalová.
Do zahájení Her v Pekingu zbývá den. Na účastníky čekají přísná opatření, kontroverzní aplikace a umělý sníh
Studio 6: Barbora Šámalová na olympijských hrách (zdroj: ČT24)
Stejně jako v případě japonské metropole ani do Pekingu nemohou kvůli opatřením proti šíření koronaviru přijet zahraniční diváci. V lednu navíc čínské úřady oznámily, že vstupenky na olympiádu nebudou prodávány ani čínské veřejnosti, ale budou distribuovány vybraným skupinám lidí.
„Lidé v Číně zimní sporty a olympiádu tolik neprožívají, ale někteří jsou samozřejmě zklamaní, že si nemohou koupit lístky a zajít se tam podívat,“ uvedla zpravodajka.
Sportovci, kteří se olympiády zúčastní, musejí být očkovaní nebo podstoupit karanténu v délce 21 dnů. Po celou dobu se budou pohybovat v uzavřené bublině, to znamená, že se nedostanou do kontaktu s lidmi z okolí.
Do „izolace“ půjdou i odpadky
Účastníci her budou rovněž denně absolvovat testy na koronavirus a v době, kdy nebudou soutěžit nebo trénovat, musejí nosit roušky či respirátory. Přesouvat se budou de facto jen mezi ubytovacím zařízením a sportovišti, a to speciálními dopravními spoji. I odpadky z olympijské vesnice budou odváženy na dočasná skladovací místa, aby se zamezilo případnému rozšíření infekce.
Ve vlastní uzavřené bublině žijí také místní pracovníci, jako jsou kuchaři, řidiči či dobrovolníci, kteří se starají o zajištění bezproblémového průběhu Her. Ani ti se po celou dobu olympiády nesmějí dostat do fyzického kontaktu s vnějším světem, včetně svých rodin
Problematická aplikace
Kontroverze vzbuzuje oficiální mobilní aplikace olympijských her, před kterou varoval například český Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost. Někteří lidé si dokonce pořídili na olympijské hry speciální mobil, který použijí jen v Pekingu.
„Čína si během pandemie začala libovat v aplikacích na zaznamenávání lidského pohybu a zdravotního stavu. Toto je další verze, podobnou aplikaci má každé větší čínské město a provincie. Podle odborníků u olympijské aplikace hrozí únik dat a cenzura, ale není to nic překvapivého,“ dodává Šámalová.
Umělý sníh z polopouště
Poprvé v historii olympijských her se bude závodit výhradně na umělém sněhu. Severní Čína má velké problémy s nedostatkem vody, je to v podstatě polopoušť, kde ročně naprší jen pár centimetrů vody. Čína ale tvrdí, že Hry nebudou ekologickou zátěží. „Říká, že sníh se bude recyklovat, takže ani kapka nepřijde vniveč. Dle státu to budou nejzelenější olympijské hry v historii. Ne všichni jsou ale stejného názoru, akce se účastní tisíce lidí a někde pravděpodobně bude voda chybět,“ dodává zpravodajka.
Voda pochází z rezervoáru blízko Pekingu. Místní lidé, což jsou především rolníci, na ni však nesmí ani sáhnout. Navíc jim úřady v loňském roce zakázaly na polích hospodařit, aby vodu neznečistili.
Organizátoři slibují zapálení ohně způsobem, který ve stoleté historii nemá obdoby. Pro Čínu je to druhá zkušenost, ale atmosféra je úplně jiná. Když Peking v roce 2008 hostil první olympiádu, byl mezi hosty i americký prezident George Bush. Po čtrnácti letech jsou tu zimní hry ve stejném městě, ale s daleko mocnější Čínou, která se čím dál tím častěji dostává do křížku se západními demokraciemi.
Události: Svět bojkotuje olympiádu v Číně (zdroj: ČT24)
Mezinárodní bojkot
Agentura Bloomberg přišla se zprávou, že čínský prezident Si Ťin-pching měl svého ruského kolegu Vladimira Putina požádat, aby během Her vojensky nezaútočil na Ukrajinu.
Dle zpravodajky je zajímavé, že na tvrzení oficiálně reagoval mluvčí čínského ministerstva zahraničí. Zprávu naprosto zpochybnil, řekl, že je vyfabulovaná a že jejím smyslem je zasadit klín mezi čínsko-ruské vztahy a poškodit olympijské hry. „Z mého pohledu je poměrně překvapivé, že pokud ta zpráva nemá žádný reálný základ, mělo čínské ministerstvo zahraničí potřebu na ni takto důrazně a oficiálně reagovat,“ podotkla.
Zatímco v roce 2008 dali aktivisté olympiádě přívlastek genocidní kvůli Tibeťanům, teď připomínají pronásledování Ujgurů a občanské společnosti v Hongkongu.
„Rok 2008 oslavoval příchod na scénu. Čína ukázala, že se připojuje k světu na určité úrovni, globálně, ekonomicky. V roce 2022 tu máme jiné otázky. Třeba v jakém ohledu chce být Čína lídrem na světové scéně,“ říká analytička z Univerzity Alberta-Ludvíka ve Freiburgu Amanda Shumanová.
Problémů je víc. Třeba Kanaďané soutěží v zemi, která donedávna věznila dva spoluobčany kvůli diplomatickému sporu. Tchajwanský tým zvažoval vynechání ceremoniálů, protože se zdráhal vystoupit pod názvem čínská Tchaj-pej. Mezinárodní olympijský výbor ho ale nakonec k účasti přitlačil.
„Je to stát, který využívá olympijské hry jako platformu, aby světu ukázal svaly, a zároveň potlačuje disent a lidská práva,“ kritizuje čínský režim disident a exilový vůdce protestů na náměstí Nebeského klidu v roce 1989 Wu-er Kchaj-si.