Čína přerušuje veškeré kontakty s českým prezidentem Petrem Pavlem, který podle Pekingu návštěvou dalajlamy 27. července poškodil svrchovanost a územní celistvost země. Podle čínského velvyslanectví v Praze to v úterý uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Lin Ťien. Podle Hradu na prezidentské úrovni mezi Českem a Čínou žádná přímá komunikace není, a krok Pekingu tak nijak nemění dosavadní nastavení.
„Bez ohledu na opakované protesty a důrazný odpor Číny se Pavel vydal do Indie, aby se setkal s dalajlamou. To je ve vážném rozporu s politickým závazkem, který česká vláda přijala vůči čínské vládě. S ohledem na závažnost Pavlova provokativního jednání se Čína rozhodla s ním ukončit veškeré kontakty,“ prohlásil Lin.
Pavel dalajlamu navštívil na konci července v rámci soukromé cesty po skončení programu v Japonsku, kde byl na pracovní cestě. Při té příležitosti česká hlava státu dalajlamovi popřála k devadesátým narozeninám.
Krok tehdy odsoudila čínská ambasáda v Česku s tím, že Pavel ignoroval stanovisko Pekingu a celkovou situaci čínsko-českých vztahů, když na své návštěvě trval. Velvyslanectví zároveň vyzvalo, aby Praha dodržovala politický závazek jedné Číny.
„Setkání prezidenta republiky s dalajlamou mělo ryze soukromý charakter,“ podotkla v úterý v reakci na krok Pekingu prezidentská kancelář. „Na prezidentské úrovni mezi Českem a Čínou v současnosti neprobíhá žádná přímá komunikace, nejde tedy o krok, který by měnil dosavadní nastavení,“ dodal Hrad.
Peking by měl k návštěvě přistupovat jako k soukromé, řekl Lipavský
„Za českou diplomacii můžeme zopakovat, že se jednalo se o ryze soukromou návštěvu pana prezidenta, který navštívil dalajlamu, aby mu osobně poblahopřál k jeho významnému jubileu. Čínská strana by k návštěvě měla tedy i tak přistupovat,“ sdělil v úterý v reakci na rozhodnutí Pekingu šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr.).
První místopředseda TOP 09 a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek napsal, že jeho strana za prezidentem stojí, stejně jako za svojí předsedkyní Markétou Pekarovou Adamovou, když jela na Tchaj-wan. „Nejsme zvědaví na to, aby nám čínští soudruzi nakazovali, kam čeští představitelé mohou jezdit a kam ne. To ať si zkoušejí na ty, kteří nás chtějí zatáhnout zpět na východ,“ dodal.
„Myslím, že to pana prezidenta zase tolik bolet nebude. Politbyro ústředního výboru Komunistické strany Číny si může akorát tak trhnout nohou,“ napsal ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09).
„Já si myslím, že tohle je legitimní krok prezidenta, který učinil. A mně rozhodně nevadí, já ho naopak vítám. A že to vadí Číňanům, to se dalo předpokládat,“ sdělila k Pavlově setkání s dalajlamou ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Opoziční ANO v úterý pro ČT reagovat nechtělo – uvedlo, že k věci je zatím málo relevantních informací. Pro SPD je reakce Pekingu nepřekvapivá. „Prezident Pavel musel očekávat takovou reakci Číny,“ míní poslanec hnutí Jan Hrnčíř.
Reakce Číny není až tak výjimečná, míní sinolog
Podle sinologa z projektu Sinopsis Davida Gardáše bylo setkání Pavla s dalajlamou výjimečné. „Přestože se celá řada hlav států s dalajlamou setkala, většinou to bylo během jeho zahraničních návštěv,“ upřesnil s tím, že následná reakce Pekingu už ale tolik výjimečná není.
Například v roce 2015 se s dalajlamou v Londýně setkal tehdejší britský premiér David Cameron. Schůzka pak podle Gardáše vedla k přerušení vazeb mezi britskou a čínskou diplomacií na osmnáct měsíců. „Byla to podobně jako v případě prezidenta Pavla soukromá záležitost a týkala se primárně náboženských a lidskoprávních otázek,“ přiblížil sinolog.
Podle Gardáše je rovněž otázkou, zda by vůbec Čína byla nějak vřele otevřená kontaktům s českým prezidentem, i kdyby k jeho setkání s dalajlamou nedošlo. „Petr Pavel má už takto otevřeně odlišná stanoviska a vztahy k Čínské lidové republice oproti svému předchůdci Miloši Zemanovi,“ připomněl sinolog, podle něhož není jisté, zda budou z čínské strany následovat nějaké další kroky.
Dalajlama získal Nobelovu cenu za mír
Dalajlama, občanským jménem Džampal Ngawang Lozang Ješe Tändzin Gjamccho, se narodil 6. července 1935 v Tagccheru v Tibetu v rodině rolníka. Ve dvou letech byl označen za reinkarnaci třináctého dalajlamy.
Od neúspěšného povstání proti čínské nadvládě v roce 1959 a útěku z Tibetu žije v indické Dharamsále v podhůří Himálaje, kde také sídlí tibetská exilová vláda. V roce 1989 získal Nobelovu cenu za mír.
Čína tibetskou exilovou vládu neuznává a dalajlamu viní ze separatistických snah. Dalajlama obvinění ze separatismu odmítá a zdůrazňuje, že prosazuje pro Tibet větší autonomii a ochranu tibetské buddhistické kultury.
