Silné zemětřesení, které postihlo Tibet v blízkosti nepálských hranic, si v Číně vyžádalo nejméně 120 mrtvých a dalších více než 190 zraněných, informuje agentura AP. Čínský prezident Si Ťin-pching nařídil rozsáhlé záchranné operace. Otřesy měly podle čínských úřadů sílu 6,8 stupně, podle americké geologické služby USGS to bylo 7,1.
Epicentrum se podle USGS nacházelo v Tibetu asi sto kilometrů od hranic s Nepálem. Agentura Reuters s odkazem na čínskou televizi informovala, že ohnisko zemětřesení bylo v hloubce deseti kilometrů a že otřesy postihly druhé největší tibetské město Šigace, kde žije přes 600 tisíc lidí. Silné otřesy byly cítit i v nepálské metropoli Káthmándú, kde lidé ve strachu utíkali z domů. Zemětřesení bylo patrné rovněž v Bhútánu a v Indii.
Zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová přiblížila, že zemětřesení mělo udeřit kolem deváté hodiny ráno tamního času. V postiženém městě Šigace sídlí druhá nejvyšší duchovní autorita tibetského buddhismu – pančenlama. Magnitudo otřesů bylo podle agentury Reuters ve venkovském čínském okrese Tingri, který se nachází ve výšce čtyř až pěti tisíc metrů nad mořem.
Škody se podle čínských médií zdají být vysoké, záchranáři hovoří o více než tisícovce zbořených budov a „nespecifikovaném počtu lidí uvězněných pod troskami“. V okruhu 20 kilometrů od epicentra se nacházejí tři městské části a 27 vesnic se zhruba 6900 obyvateli. Zasažená oblast – úpatí Mount Everestu – je navíc obtížně dostupná pro záchranné složky. Záchranářům ztěžují práci i klimatické podmínky, teploty v okolí jsou hluboko pod bodem mrazu.
Tibetský duchovní vůdce Dalajláma uvedl, že je událostmi „hluboce zarmoucen“. „Modlím se za ty, kteří přišli o život, a přeji rychlé uzdravení všem, kteří byli zraněni,“ dodal. Dalajláma uprchl ze své vlasti v roce 1959 poté, co ji obsadila Čína.
České ministerstvo zahraničí nemá informace o tom, že by mezi postiženými byli čeští občané. „(České) Velvyslanectví v Pekingu je v kontaktu s místními úřady ve věci možných obětí cizinců v oblasti postižené zemětřesením. V tuto chvíli nejsou známy oběti z řad cizinců,“ uvedl mluvčí resortu Daniel Drake. Obdobně podle něj postupovali pracovníci českého zastupitelského úřadu v Dillí. „Také nemáme informace, že by mezi postiženými byli čeští občané,“ dodal mluvčí k oblastem Nepálu a části Indie.
Nebezpečí dalších otřesů
Oblast je momentálně bez dodávek elektřiny a vody. Čínská armáda vyslala do oblasti i záchranáře s drony, aby situaci lépe zmapovali. Seismologové předpokládají, že bude docházet k druhotným otřesům. Pravděpodobnost dalšího většího zemětřesení však podle nich není vysoká.
Malých dotřesů budou zřejmě stovky, doplnil ve vysílání ČT24 seismolog Václav Kuna z Geofyzikálního ústavu Akademie věd. Z Nepálu se vrátil před měsícem, měl tam pomáhat budovat varovný systém před zemětřesením. Upřesnil, že instalovaná síť je situovaná spíše v centrálním Nepálu a zaměřuje se na zemětřesení jak ze středu země, tak ze západu.
V této části se předpokládají nejsilnější zemětřesení, která by mohla ohrozit Káthmándú a další velká města. Systém je podle seismologa Aleše Špičáka z téže instituce ve vývoji, fungoval a zaznamenal i úterní zemětřesení, nicméně funguje v testovacím režimu a je prý otázkou, jak se ho podaří s nepálskými úřady nastavit do definitivní podoby.
Stavět budovy tak, aby odolaly takto silným zemětřesením, vyžaduje obrovské finanční prostředky, které v oblasti nejsou k dispozici, upozornil dále seismolog Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR Aleš Špičák. „Vzhledem k tomu, že se to zemětřesení nedá předpovědět, tak bohužel oblast na to připravena není,“ pokračoval.
Minimální čas na reakci
Čas na případnou akci po varování není podle Špičáka dlouhý – záleží prý na tom, jak je zemětřesení od postižené oblasti daleko. „Bývá to zpravidla – čas, který mají lidé k dispozici, aby zareagovali – několik desítek sekund, popřípadě minuta, minuta a půl,“ dodal.
Kuna dále vysvětlil, že k zemětřesením v oblasti dochází vlivem kolize Eurasijské a Indické desky. Úterní otřes nevzešel podle něj přímo z kolize těchto desek, byl situován spíše uvnitř Eurasijské desky.
Čínské ministerstvo pro mimořádné situace uvedlo, že v postižené oblasti už působí přes 1500 záchranářů, kteří v sutinách pátrají po přeživších. Čínská státní média hlásí stovky zřícených domů, informoval deník The New York Times (NYT). Podle Nové Číny je v okolí epicentra několik obcí a osad. Město Šigace je vzdáleno asi 20 kilometrů.
Státní televize CCTV na záběrech ukázala, jak pracovníci v oranžových kombinézách prohledávají trosky a rozdávají lidem tlusté deky. Teploty v oblasti se podle světových médií drží pod bodem mrazu a večer mohou klesnout k minus osmnácti stupňům Celsia.
Reuters uvedl, že z horských oblastí Nepálu, kde byly otřesy rovněž velmi silné, nebyly ihned dostupné žádné zprávy o následcích. NYT podotýká, že většina obyvatel vysokohorských obcí se na zimu stěhuje do teplejších oblastí.
Nepálský Národní úřad pro snižování a řízení rizik katastrof (NDRRMA) uvedl, že otřesy byly cítit v sedmi horských okresech sousedících s Tibetem. „Zatím jsme neobdrželi žádné informace o ztrátách na životech a majetku,“ uvedl mluvčí NDRRMA Dizan Bhattarai. „Zmobilizovali jsme policii, bezpečnostní složky a místní úřady, aby shromáždily informace,“ dodal.
Nepálské úřady zatím o vážnějších následcích neinformovaly, v Káthmándů se podle policie zranil jeden člověk, když při otřesech seskočil ze střechy domu. Světová média podotýkají, že většina obyvatel vysokohorských obcí v Nepálu se na zimu stěhuje do teplejších oblastí a že mnohé z těchto vesnic u hranic s Tibetem jsou velmi těžko přístupné.
V roce 2015 postihlo Nepál zemětřesení o síle 7,8 stupně, zahynulo při něm tehdy asi 9 tisíc lidí. Nejničivější zemětřesení v Číně za posledních několik desítek let postihlo provincii S'-čchuan v květnu 2008, kde tehdy podle Reuters zahynulo na 70 tisíc lidí.
