Brazilské pralesy v květnu shořely nejvíc za posledních 18 let. Může za to kombinace úmyslu a sucha

Počet požárů v brazilském amazonském pralese se v květnu meziročně zdvojnásobil. Brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) díky záznamům ze satelitu zachytil na 2300 požárů, což byl nejvyšší květnový údaj za posledních 18 let.

Podle ekologů se nejedná o nahodilý výkyv, ale o dlouhodobý trend, na kterém má podíl i vláda.

Ničivější byl podle statistik jen květen v roce 2004, kdy vypuklo přes tři tisíce požárů. Vysoký počet požárů ale zaznamenaly i další oblasti Brazílie. V savanách a lesích oblasti Cerrado vzniklo bezmála 3600 požárů, nejvíce od roku 1998.

Úmysl v kombinaci se suchem

Květen obvykle nepatří k měsícům, kdy v Amazonii evidují nejvíce požárů. Nejvíce jich je obvykle v srpnu či září, kdy vrcholí období sucha. Podle agentury EFE mohl ke vzniku požárů letos v květnu přispět nedostatek srážek. Podle odborníků je většina požárů založena úmyslně, například zemědělci, kteří takto chtějí získat novou zemědělskou půdu.

Podle ekologů za nárůst počtu požárů může i politika vlády prezidenta Jaira Bolsonara. „Jedná se o ekologickou katastrofu, která nemá obdoby a která se může dále zhoršit, pokud Kongres schválí vládní opatření, jež dále oslabí ochranu životního prostředí,“ uvedl ředitel brazilské pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF) Mauricio Voivodic.

Ekologové vládě vytýkají, že chce umožnit větší ekonomické aktivity v oblasti pralesů, což vede k jejich mýcení. Bolsonaro označil kritiky za lháře, jejichž cílem je poškodit Brazílii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 12 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 13 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
30. 6. 2026

Evropský pohled