Brazilské pralesy v květnu shořely nejvíc za posledních 18 let. Může za to kombinace úmyslu a sucha

Počet požárů v brazilském amazonském pralese se v květnu meziročně zdvojnásobil. Brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) díky záznamům ze satelitu zachytil na 2300 požárů, což byl nejvyšší květnový údaj za posledních 18 let.

Podle ekologů se nejedná o nahodilý výkyv, ale o dlouhodobý trend, na kterém má podíl i vláda.

Ničivější byl podle statistik jen květen v roce 2004, kdy vypuklo přes tři tisíce požárů. Vysoký počet požárů ale zaznamenaly i další oblasti Brazílie. V savanách a lesích oblasti Cerrado vzniklo bezmála 3600 požárů, nejvíce od roku 1998.

Úmysl v kombinaci se suchem

Květen obvykle nepatří k měsícům, kdy v Amazonii evidují nejvíce požárů. Nejvíce jich je obvykle v srpnu či září, kdy vrcholí období sucha. Podle agentury EFE mohl ke vzniku požárů letos v květnu přispět nedostatek srážek. Podle odborníků je většina požárů založena úmyslně, například zemědělci, kteří takto chtějí získat novou zemědělskou půdu.

Podle ekologů za nárůst počtu požárů může i politika vlády prezidenta Jaira Bolsonara. „Jedná se o ekologickou katastrofu, která nemá obdoby a která se může dále zhoršit, pokud Kongres schválí vládní opatření, jež dále oslabí ochranu životního prostředí,“ uvedl ředitel brazilské pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF) Mauricio Voivodic.

Ekologové vládě vytýkají, že chce umožnit větší ekonomické aktivity v oblasti pralesů, což vede k jejich mýcení. Bolsonaro označil kritiky za lháře, jejichž cílem je poškodit Brazílii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 3 hhodinami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
před 6 hhodinami

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
před 7 hhodinami

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
před 8 hhodinami

V Číně operovali s lokální anestezií už před 600 lety. Využívali vlčí mor

Už ve středověku se v Číně za dynastie Ming snažili tehdejší zdravotníci o operaci tak, aby pacienti netrpěli bolestí. Používali k tomu rostliny, které dokázali pomocí příslušné reakce zbavit jejich jinak smrtící toxicity. Použité anestetikum nyní vědci identifikovali s využitím moderních technologií.
před 11 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
včera v 16:08

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:48

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
včera v 09:00
Načítání...