Brazilská Amazonie podle vědců přestává zadržovat oxid uhličitý

Brazilská Amazonie přestává zadržovat oxid uhličitý a v brzké době hrozí, že začne vypouštět tohoto plynu více, než kolik ho v určité době pohltí. K těmto závěrům došel tým vědců, jejichž studii ve středu zveřejnil časopis Nature. Za nepříznivou bilancí, která podle nich už v některých částech Amazonie nastala, stojí kombinace změn klimatu, odlesňování a další lidské aktivity.

 V brazilské Amazonii se rozkládá prales, který patří podle odborníků k největším přírodním úložištím oxidu uhličitého (CO2) na světě. Podle několika set místních měření v různých oblastech pralesa v letech 2010 až 2018 vědci došli k závěru, že východní Amazonie už teď vypouští více oxidu uhličitého, než kolik ho zadrží. Saldo je nepříznivé hlavně v měsících, kdy panuje sucho. Severozápadní Amazonie je podle vědců zatím v rovnováze, protože v oblasti jsou příznivější meteorologické podmínky a panuje tam větší vlhkost.

Za nepříznivý vývoj mohou podle vědců lidské aktivity. „Mýcení a ničení pralesa snižuje schopnost Amazonie zadržovat oxid uhličitý,“ uvádějí autoři studie. Poukazují především na kácení ze strany zemědělců, kteří chtějí získat nové pastviny. Porost také oslabuje růst teplot. Souběh všech těchto okolností „zpochybňuje schopnost tropických pralesů v budoucnosti pohlcovat velké objemy oxidu uhličitého,“ poznamenal Scott Denning z Coloradské univerzity.

Jako jehla v pralese

Podle Denninga je studie ojedinělá také z toho důvodu, že sledovat údaje o zadržování a vypouštění CO2 je v případě pralesů velice těžké. Mnohé oblasti jsou totiž pro badatele obtížně přístupné a optimální není ani měření za pomoci satelitů. A to kvůli časté oblačnosti, která panuje nad regionem.

Ekologický význam amazonského pralesa si uvědomuje i brazilská vláda. Na konci loňského roku přišla s návrhem, aby jí ostatní státy za jeho udržování a schopnosti pohlcovat CO2 platily alespoň deset miliard dolarů (zhruba 220 miliard korun) ročně. Rétoriku v posledních měsících změnil i brazilský prezident Jair Bolsonaro, který se dříve vyjadřoval na podporu většího využití ekonomických zdrojů Amazonie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fluorid ve vodě rozděluje USA. Kennedy je pro omezení

Zatímco většina Evropy už vodu nefluoridizuje, v USA je to stále běžné. Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se to pokouší změnit. Konec praxe může přinést problémy, zvláště mezi chudšími vrstvami obyvatel.
před 16 hhodinami

Vesmír může skončit mnohem dříve, než vědci předpokládali

Na základě teorií Stephena Hawkinga přišli nizozemští vědci s novou hypotézou o konci vesmíru. Podle ní by měla trvat existence kosmu jen zlomek dříve odhadovaného času.
před 21 hhodinami

Loňské záření ze Slunce vychýlilo traktory, letadla i družice

Před rokem se zástupci NASA a dalších asi třiceti amerických vládních agentur sešli, aby simulovali a řešili hrozbu z vesmíru. Tou nebyl asteroid ani mimozemšťané, ale Slunce. Šlo o první trénink, na němž se měli odborníci připravovat na silnou geomagnetickou bouři a její dopady. Jenže toto cvičení přerušila opravdová silná geomagnetická bouře s vážnými dopady. Její důsledky nyní popsala NASA.
12. 5. 2025

Nová americká vakcína zasáhne proti covidu i chřipce. Doma může mít problém

V polovině května zveřejnila společnost Moderna výsledky testů její nové očkovací látky na principu mRNA. Je unikátní v tom, že by měla chránit před covidem-19 a sezonní chřipkou současně. Vakcína s názvem mRNA-1083 má vynikající výsledky. Lidé, kteří přípravek dostali, měli lepší výsledky než ti, kdo dostali dvě samostatné vakcíny proti těmto nemocem. Přesto není jasné, jestli bude k dostání ve Spojených státech.
12. 5. 2025
Načítání...