V červnu v Brazílii ubylo rekordní množství amazonských lesů

Podle oficiálních údajů zveřejněných brazilskými vědci dosáhlo odlesňování brazilské Amazonie v červnu už čtvrtý měsíc po sobě rekordní hodnoty. Celkem bylo zničeno 1062 kilometrů čtverečních pralesa, což je přibližně třetina rozlohy Karlovarského kraje.

Výsledky vycházejí ze satelitních měření, která provádí brazilský výzkumný institut INPE. Ten měří tímto způsobem od roku 2015 a červnové údaje z letošního roku jsou vůbec nejvyšší od začátku měření. Výsledky změn v Amazonii ukazuje interaktivní mapa.

Znepokojivá jsou také čísla za celé první čtvrtletí – celkem v prvním čtvrtletí roku 2021 přišla brazilská část Amazonie o 3609 kilometrů čtverečních, což je o sedmnáct procent více než ve stejném období loňského roku.

Bolsonarův slib

Prezident Jair Bolsonaro od svého nástupu k moci v roce 2019 podporuje komercializaci Amazonie a nevládní organizace, které se snaží džungli chránit, označuje za „rakovinu“.

Nedávno se ale zavázal, že do roku 2030, tedy zhruba deset let před stanoveným cílem, ukončí nelegální odlesňování Brazílie. Těžařství v Amazonii se stává stále větším politickým problémem – je do něj zapojená spousta vlivných podnikatelů a korporací. Před dvěma týdny rezignoval brazilský ministr životního prostředí Ricardo Salles poté, co Nejvyšší soud nařídil vyšetřování obvinění, že i on byl zapojen do systému obchodování se dřevem.

Brazilská Amazonie a její lesy trpí letos nejenom kácením, ale také kvůli lesním požárům. Letošní červen byl v tomto ohledu nejhorší od roku 2007.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 5 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 6 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 8 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 9 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 9 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 12 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...