Deštný prales

Šimpanzi v Ugandě musí žít ve stále větší blízkosti lidí. Tento přechod ale nezvládají bez pomoci lidí, kteří se snaží zvířata adaptovat.

Vědci ze šedesáti univerzit celého světa studovali výšku stromů na téměř dvou stovkách pozemků, kde mohou růst bez dalších negativních vlivů – nikdo je nekácí a jsou daleko od znečištění. Výsledky ukazují, že už nejméně třicet let se tam stromy zvětšují poměrně k tomu, jak v atmosféře přibývá oxidu uhličitého.

Podle oficiálních údajů zveřejněných brazilskými vědci dosáhlo odlesňování brazilské Amazonie v červnu už čtvrtý měsíc po sobě rekordní hodnoty. Celkem bylo zničeno 1062 kilometrů čtverečních pralesa, což je přibližně třetina rozlohy Karlovarského kraje.

Dávní domorodí obyvatelé Amazonie dokázali v deštném pralese žít po tisíce let bez toho, aby vyhubili byť jen jediný rostlinný druh nebo nějak významněji proměnili jejich skladbu.

Dvěma pětinám amazonského pralesa hrozí, že se do konce století změní na savanu. Uvádí to výzkum zveřejněný ve vědeckém časopise Nature Communications. Obdobná přeměna hrozí i dalším tropickým deštným pralesům na světě kvůli menším srážkám a rostoucím emisím.

Úbytek lesů v brazilské části Amazonie byl letos v květnu největší od doby, co se prales sleduje pomocí satelitů. Ochránci přírody se obávají, že nový brazilský prezident Jair Bolsonaro dal volnou ruku těžařům, zemědělcům i dřevařům, kteří by mohli likvidaci stěžejního světového biotopu ještě urychlit.