Amazonské stromy rostou rychleji, ukázala studie. Díky oxidu uhličitému

Vědci ze šedesáti univerzit celého světa studovali výšku stromů na téměř dvou stovkách pozemků, kde mohou růst bez dalších negativních vlivů – nikdo je nekácí a jsou daleko od znečištění. Výsledky ukazují, že už nejméně třicet let se tam stromy zvětšují poměrně k tomu, jak v atmosféře přibývá oxidu uhličitého.

Vědci ve studii zjistili, že se zvětšily jak velké, tak i ty menší stromy. To je v souladu s přínosem, který teoreticky přináší zvýšený obsah oxidu uhličitého v atmosféře. Podle autorů tyto výsledky ukazují, jak důležité jsou tropické deštné pralesy ve snaze o zmírnění dopadů klimatických změn způsobených člověkem.

„Je to dobrá zpráva. Pravidelně slýcháme, jak klimatické změny a fragmentace ohrožují amazonské lesy. Mezitím ale stromy v neporušených lesích vyrostly. I ty největší stromy přes tyto hrozby nadále prospívají,“ uvedla spoluautorka studie Beatriz Marimonová z Universidade do Mato Grosso, která koordinovala většinu sběru dat v jižní Amazonii.

Pozoruhodně odolné lesy

Vědci už mnohokrát modelovali, že velké stromy jsou velmi účinné v pohlcování oxidu uhličitého z atmosféry – a tato studie to potvrzuje. Přestože existují obavy, že klimatické změny mohou negativně ovlivnit stromy v Amazonii, a oslabit tak jejich pohlcování tohoto skleníkového plynu, pozitivní dopady CO2 na stimulaci růstu stále přetrvávají. „Ukazuje to pozoruhodnou odolnost těchto lesů, alespoň prozatím,“ uvedli vědci.

„Naše studie ale také zdůrazňuje, jak destruktivní je odlesňování Amazonie. Velké tropické stromy jsou stovky let staré. Nemůžeme jednoduše zasadit nové stromy a očekávat, že nám přinesou stejné výhody v pohlcování uhlíku nebo biodiverzity, jaké poskytuje starý, přirozený les,“ zdůraznila další spoluautorka studie Rebecca Banbury Morganová z Bristolské univerzity.

Tato studie je první svého druhu, která měřila, jak zvýšení CO2 systematicky změnilo strukturu velikosti stromů v amazonských lesích. Tým poznamenal, že s tím, jak největší stromy rostly, dařilo se jim stále více dominovat v konkurenci o zdroje. A to má podle všeho i další důsledky.

Podle Olivera Phillipse z University of Leeds je nyní klíčové, co se stane s velkými stromy – včetně toho, jak se vypořádají s rostoucími klimatickými hrozbami a jak se jim podaří rozptýlit semena. „Jediným způsobem, jak mohou tito giganti zůstat zdraví, je zachování propojenosti amazonského ekosystému. Odlesňování je obrovským multiplikátorem hrozeb, a pokud to dopustíme, zabije je to,“ varuje.

Jinými slovy, pro prales je sice pozitivní, že se v něm stromům lépe daří, ale nemusí mu to pomoci, pokud ekosystém ještě více utrpí těžbou a silnicemi, což stromy nemusejí zvládnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina mozku nemusí začínat bolestí hlavy, upozorňuje lékařka

Rakovinou mozku sice v Česku onemocní ročně „jen“ několik stovek lidí, ale je to přes pokrok v medicíně stále velmi ničivá diagnóza. Pomáhají nejen nové léky, ale také lepší diagnostika a také práce s pacienty.
před 4 hhodinami

„Jsme krávy budoucnosti,“ míní historik Harari. Varuje před AI migranty

Umělé inteligence mění zásadním způsobem svět, upozornil v pořadu Hyde Park Civilizace historik a intelektuál Yuval Noah Harari. Západní svět se podle něj sice obává migrantů ze zemí třetího světa, ale ve skutečnosti za mnohem nebezpečnější označil mnohem cizejší AI migranty, kteří doopravdy berou lidem práci.
před 7 hhodinami

Japonsko vyšle sondu na Phobos

Japonská agentura pro výzkum vesmíru (JAXA) se tento týden chystá vyslat sondu na jeden ze dvou měsíců Marsu – Phobos. Slibuje si od toho poznatky o vzniku obou měsíčních souputníků této planety. Mise, která má trvat pět let, by také mohla pomoci objasnit původ života ve Sluneční soustavě, napsala agentura AP.
před 8 hhodinami

Nástup bakterií odolných proti antibiotikům je pomalá pandemie, říká přední expert

Odolnost bakterií proti antibiotikům představuje rostoucí hrozbu pro globální zdraví, protože snižuje účinnost léčby zachraňující životy a současně vystavuje lidi zvýšenému riziku, ať už v souvislosti s běžnými infekcemi, nebo s rutinními lékařskými zákroky, varuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Jak vážný je to problém a jaké možnosti má věda k dispozici, vysvětluje přední expert na toto téma.
před 10 hhodinami

Ničení amazonského pralesa v Brazílii kleslo na minimum za skoro čtyřicet let

Rozsah ničení amazonského pralesa v Brazílii klesl v uplynulých dvanácti měsících na minimum od začátku měření v roce 1988. Uvedl to brazilský ústav INPE, který tyto údaje celou dobu shromažďuje. Meziročně plocha zničeného amazonského pralesa v Brazílii klesla o 42 procent.
před 11 hhodinami

Plzeňští lékaři využívají unikátní metodu k přesnější diagnostice rakoviny slinivky

Fakultní nemocnice Plzeň oznámila světové prvenství v onkologické diagnostice. Začala kombinovat radiofarmakum 68Ga-Trivehexin s vyšetřením PET/MRI, které spojuje pozitronovou emisní tomografii a magnetickou rezonanci. Nový postup umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit ho od okolní zánětlivé tkáně.
před 13 hhodinami

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
17. 10. 2026‌‌

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
17. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.