Amazonské stromy rostou rychleji, ukázala studie. Díky oxidu uhličitému

Vědci ze šedesáti univerzit celého světa studovali výšku stromů na téměř dvou stovkách pozemků, kde mohou růst bez dalších negativních vlivů – nikdo je nekácí a jsou daleko od znečištění. Výsledky ukazují, že už nejméně třicet let se tam stromy zvětšují poměrně k tomu, jak v atmosféře přibývá oxidu uhličitého.

Vědci ve studii zjistili, že se zvětšily jak velké, tak i ty menší stromy. To je v souladu s přínosem, který teoreticky přináší zvýšený obsah oxidu uhličitého v atmosféře. Podle autorů tyto výsledky ukazují, jak důležité jsou tropické deštné pralesy ve snaze o zmírnění dopadů klimatických změn způsobených člověkem.

„Je to dobrá zpráva. Pravidelně slýcháme, jak klimatické změny a fragmentace ohrožují amazonské lesy. Mezitím ale stromy v neporušených lesích vyrostly. I ty největší stromy přes tyto hrozby nadále prospívají,“ uvedla spoluautorka studie Beatriz Marimonová z Universidade do Mato Grosso, která koordinovala většinu sběru dat v jižní Amazonii.

Pozoruhodně odolné lesy

Vědci už mnohokrát modelovali, že velké stromy jsou velmi účinné v pohlcování oxidu uhličitého z atmosféry – a tato studie to potvrzuje. Přestože existují obavy, že klimatické změny mohou negativně ovlivnit stromy v Amazonii, a oslabit tak jejich pohlcování tohoto skleníkového plynu, pozitivní dopady CO2 na stimulaci růstu stále přetrvávají. „Ukazuje to pozoruhodnou odolnost těchto lesů, alespoň prozatím,“ uvedli vědci.

„Naše studie ale také zdůrazňuje, jak destruktivní je odlesňování Amazonie. Velké tropické stromy jsou stovky let staré. Nemůžeme jednoduše zasadit nové stromy a očekávat, že nám přinesou stejné výhody v pohlcování uhlíku nebo biodiverzity, jaké poskytuje starý, přirozený les,“ zdůraznila další spoluautorka studie Rebecca Banbury Morganová z Bristolské univerzity.

Tato studie je první svého druhu, která měřila, jak zvýšení CO2 systematicky změnilo strukturu velikosti stromů v amazonských lesích. Tým poznamenal, že s tím, jak největší stromy rostly, dařilo se jim stále více dominovat v konkurenci o zdroje. A to má podle všeho i další důsledky.

Podle Olivera Phillipse z University of Leeds je nyní klíčové, co se stane s velkými stromy – včetně toho, jak se vypořádají s rostoucími klimatickými hrozbami a jak se jim podaří rozptýlit semena. „Jediným způsobem, jak mohou tito giganti zůstat zdraví, je zachování propojenosti amazonského ekosystému. Odlesňování je obrovským multiplikátorem hrozeb, a pokud to dopustíme, zabije je to,“ varuje.

Jinými slovy, pro prales je sice pozitivní, že se v něm stromům lépe daří, ale nemusí mu to pomoci, pokud ekosystém ještě více utrpí těžbou a silnicemi, což stromy nemusejí zvládnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 2 hhodinami

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 20 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 21 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.