Amazonské stromy rostou rychleji, ukázala studie. Díky oxidu uhličitému

Vědci ze šedesáti univerzit celého světa studovali výšku stromů na téměř dvou stovkách pozemků, kde mohou růst bez dalších negativních vlivů – nikdo je nekácí a jsou daleko od znečištění. Výsledky ukazují, že už nejméně třicet let se tam stromy zvětšují poměrně k tomu, jak v atmosféře přibývá oxidu uhličitého.

Vědci ve studii zjistili, že se zvětšily jak velké, tak i ty menší stromy. To je v souladu s přínosem, který teoreticky přináší zvýšený obsah oxidu uhličitého v atmosféře. Podle autorů tyto výsledky ukazují, jak důležité jsou tropické deštné pralesy ve snaze o zmírnění dopadů klimatických změn způsobených člověkem.

„Je to dobrá zpráva. Pravidelně slýcháme, jak klimatické změny a fragmentace ohrožují amazonské lesy. Mezitím ale stromy v neporušených lesích vyrostly. I ty největší stromy přes tyto hrozby nadále prospívají,“ uvedla spoluautorka studie Beatriz Marimonová z Universidade do Mato Grosso, která koordinovala většinu sběru dat v jižní Amazonii.

Pozoruhodně odolné lesy

Vědci už mnohokrát modelovali, že velké stromy jsou velmi účinné v pohlcování oxidu uhličitého z atmosféry – a tato studie to potvrzuje. Přestože existují obavy, že klimatické změny mohou negativně ovlivnit stromy v Amazonii, a oslabit tak jejich pohlcování tohoto skleníkového plynu, pozitivní dopady CO2 na stimulaci růstu stále přetrvávají. „Ukazuje to pozoruhodnou odolnost těchto lesů, alespoň prozatím,“ uvedli vědci.

„Naše studie ale také zdůrazňuje, jak destruktivní je odlesňování Amazonie. Velké tropické stromy jsou stovky let staré. Nemůžeme jednoduše zasadit nové stromy a očekávat, že nám přinesou stejné výhody v pohlcování uhlíku nebo biodiverzity, jaké poskytuje starý, přirozený les,“ zdůraznila další spoluautorka studie Rebecca Banbury Morganová z Bristolské univerzity.

Tato studie je první svého druhu, která měřila, jak zvýšení CO2 systematicky změnilo strukturu velikosti stromů v amazonských lesích. Tým poznamenal, že s tím, jak největší stromy rostly, dařilo se jim stále více dominovat v konkurenci o zdroje. A to má podle všeho i další důsledky.

Podle Olivera Phillipse z University of Leeds je nyní klíčové, co se stane s velkými stromy – včetně toho, jak se vypořádají s rostoucími klimatickými hrozbami a jak se jim podaří rozptýlit semena. „Jediným způsobem, jak mohou tito giganti zůstat zdraví, je zachování propojenosti amazonského ekosystému. Odlesňování je obrovským multiplikátorem hrozeb, a pokud to dopustíme, zabije je to,“ varuje.

Jinými slovy, pro prales je sice pozitivní, že se v něm stromům lépe daří, ale nemusí mu to pomoci, pokud ekosystém ještě více utrpí těžbou a silnicemi, což stromy nemusejí zvládnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 11 hhodinami

Zelená vlna míří na sever. Němečtí vědci popsali, jak změna klimatu mění lesy

Lesy podstupují řadu proměn. Některé jsou sezonní, jiné dlouhodobější a souvisejí s klimatem. Nová studie teď popsala, jak se posouvají linie stromů směrem k severu – a to včetně míst, kde to vědci nepředpokládali.
před 13 hhodinami

Slunce migrovalo ze srdce galaxie s hvězdnými dvojčaty, naznačuje výzkum

Slunce se narodilo v centru Mléčné dráhy, tedy v ideálních podmínkách pro vznik hvězd. Pak se ale přesunulo do míst, kde jsou nejlepší podmínky pro vznik života. Ukazuje to nová studie založená na datech z evropské družice.
před 16 hhodinami

Zoo se mění v domovy zvířecích důchodců. Nutí je to i k utrácení zdravých kusů

Několik trendů vede společně k tomu, že zoologické zahrady chovají stále víc přestárlých zvířat a nemají kvůli tomu prostory pro rozmnožování těch důležitých. Popsala to rozsáhlá zahraniční studie, ale trend potvrdily pro ČT24 i některé české zoo.
15. 3. 2026

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
14. 3. 2026

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
13. 3. 2026

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
13. 3. 2026

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...