Klimatologové popsali varovné příznaky kolapsu Golfského proudu. Mohlo by k tomu dojít už v průběhu desítek let a šlo by o zásadní bod zvratu v klimatu planety.
Výzkum odhalil „téměř úplnou ztrátu stability za poslední století“ u Golfského proudu, který vědci odborně nazývají Atlantická meridionální cirkulace (AMOC). Proudy jsou už nyní nejpomalejší za posledních nejméně 1600 let, ale nová analýza ukazuje, že se možná blíží jejich úplné zastavení.
Je to hrozba?
Taková událost by měla katastrofální následky po celém světě, protože by vážně narušila cyklus srážek, na nichž je závislá produkce potravin pro miliardy lidí v Indii, Jižní Americe a západní Africe. Současně by to podle modelů zvýšilo pravděpodobnost silných bouří v Evropě – také by to na tomto kontinentu vedlo k poklesu teplot.
Dopad by se ale projevil i v Novém světě: došlo by ke zvýšení hladiny moře na východě USA a ohrozilo by to amazonské deštné pralesy a antarktický ledový příkrov.
Složitost systému AMOC a nejistota ohledně úrovně budoucího globálního oteplování prozatím znemožňují předpovědět přesněji, kdy by k případnému kolapsu mohlo dojít – předpovědi se v tom značně liší. Může to být v horizontu jednoho či dvou desetiletí, ale také to může trvat ještě celá staletí. Podle autorů studie by ale byl dopad natolik kolosální, že ke kolapsu Golfského proudu nesmí nikdy dojít.
„Známky destabilizace, které jsou viditelné již nyní, jsou něčím, co bych nečekal a co považuji za děsivé,“ řekl Niklas Boers z Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu v Německu, který výzkum vedl. „Je to něco, co prostě nesmíme dopustit,“ dodal.
Podle něj není jasné, jaká úroveň koncentrace skleníkových plynů v atmosféře by vedla k úplnému kolaps AMOCu. „Takže jediné, co musíme udělat, je udržet emise na co nejnižší úrovni. Pravděpodobnost, že dojde k této mimořádně závažné události, se zvyšuje s každým gramem CO2, který vypustíme do atmosféry,“ varoval.
Body zvratu
Možný kolaps Golfského proudu patří mezi takzvané „body zvratu“ – tedy nevratné události vyvolané změnami klimatu. Jde o hrozící události, které by měly obrovský rozsah, nešlo by je zvrátit v horizontu desítek nebo stovek generací a měly by zásadní dopad na kvalitu lidského života na Zemi.
Kromě kolapsu Golfského proudu mezi ně patří například hrozící rozpad grónských ledovců, neschopnost amazonského deštného pralesa pohlcovat oxid uhličitý nebo masivní uvolňování metanu ze sibiřského permafrostu.
Podle analýzy z roku 2019 svět už možná překročil řadu těchto zlomových bodů. Důsledkem je podle této studie „existenční ohrožení civilizace“.
Jak kolabuje Golfský proud
Nová studie, kterou vedl Niklas Boers, vyšla v odborném časopise Nature Climate Change. Vědci zjistili, že AMOC má dva stavy – silný a slabý. Zjistili to díky analýze dat získaných z ledových ker a dalších údajů sesbíraných za posledních 100 tisíc let. V posledních tisíciletích se AMOC nacházel právě v silném a rychlém stavu – jenže rostoucí teploty mohou způsobit, že se během několika desetiletí přehoupne do stavu pomalého a slabého.
AMOC je poháněn hustou slanou mořskou vodou, která klesá do Severního ledového oceánu, ale tání sladké vody z grónského ledovce tento proces zpomaluje. Děje se to podle této práce výrazně dříve, než předpokládaly klimatické modely.
Osm nezávisle naměřených souborů dat o teplotě a salinitě sahajících až 150 let zpět umožnilo Boersovi ukázat, že globální oteplování skutečně zvyšuje nestabilitu proudů, nejen mění strukturu jejich proudění. Na základě těchto měření studie uvádí: „Tento pokles AMOC v posledních desetiletích může být spojený s téměř úplnou ztrátou stability v průběhu minulého století a AMOC se může blížit kritickému přechodu do režimu slabé cirkulace.“
