Amazonie strana 4 z 4

Nově objevený druh úhoře, který dostal jméno Electrophorus voltai, dokáže vyrobit nejsilnější elektrický výboj v přírodě. Doposud držel rekord druh úhoře s výbojem o síle 650 voltů, nový druh ale umí až 860 voltů. Vědci na něj přišli díky výzkumu DNA, pomocí kterého odhalili dva nové druhy v Amazonii.

Požáry nesužují lesní porosty jen v Amazonii a na Sibiři, ale také v Mongolsku. Lesní hospodářství je tam na okraji zájmu, chybí odborníci. O změnu usilují vědci z Mendelovy univerzity v Brně, kteří v Mongolsku působí. Experti se snaží místním vysvětlit význam lesů a předat zkušenosti.

Malé levné družice by mohly změnit způsob, jak najít pytláky na mořích. Už brzy vznikne na obloze síť satelitů, která mimo jiné dokáže hlídat světové oceány před nadměrným rybolovem.

Brazilskou část Amazonie zasáhlo v srpnu 30 901 požárů, což je nejvíce od roku 2010. O oznámení brazilského Národního institutu pro výzkum vesmíru (INPE) informovala agentura AP. V porovnání s loňským srpnem byl v uplynulém měsíci požárů skoro trojnásobek.

Brazílie začíná jednat se Západem o tom, jak zastavit požáry amazonského pralesa. Prezident Jair Bolsonaro o tom telefonicky hovořil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, jeho tým pak s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Do hašení se před kamerami zapojil i prezident sousední Bolívie Evo Morales.

Sedmdesát tisíc požárů, které za letošek zaznamenala NASA v brazilské části Amazonie, představuje obrovské číslo, ve srovnání s posledními dvaceti lety je to však průměr. V rozhovoru pro Události, komentáře to uvedl děkan Fakulty lesní a dřevařské při České zemědělské univerzitě v Praze Marek Turčáni. O zcela přírodní jev ale nejde, pro Amazonii bude třeba vypracovat plán zalesňování, míní expert.

O plošné kácení a vypalování deštných pralesů se v tuto chvíli zajímá celý svět. Brazílie slibuje řešení problému, státy G7 organizují finanční pomoc a ve Vatikánu vybízí papež k modlitbám za záchranu „zelených plic“ naší planety. Původní obyvatelstvo však na situaci upozorňuje několik desítek let. Jejich hlasy nejsou slyšet, avšak prales je jejich zemí a amazonští indiáni o ni začali tvrdě bojovat. Jak sami říkají, „do poslední kapky krve“.

Vláda brazilského prezidenta Jaira Bolsonara oznámila, že odmítne 20 milionů dolarů (465 milionů korun) nabízených státy G7 na hašení amazonského pralesa. Podle Bohdana Lojky z České zemědělské univerzity je její přístup tolerující vypalování ukázkou upřednostnění krátkodobého zisku před dlouhodobou udržitelností. Bolsonaro také obvinil francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který pomoc navrhl, z kolonialistického útoku. Po Macronovi žádá omluvu.

Většinu požárů zuřících v amazonském deštném pralese založili dřevorubci nebo farmáři, kteří potřebují pastviny pro dobytek. Jeho maso potom Brazílie ve velkém vyváží do celého světa. Rostoucí spotřeba hovězího je tak jednou z příčin devastace oblasti důležité pro klimatickou stabilitu i zachování biodiverzity, upozorňuje web stanice CNN. Dobytek navíc produkuje velké množství skleníkového plynu metanu.

V souvislosti se summitem vyspělých světových ekonomik G7 v jihofrancouzském městě Biarritz se konaly protesty. Odpůrci globalizace, ekologičtí aktivisté i několik desítek příznivců francouzského protivládního hnutí žlutých vest se sešli v městečku Hendaye u španělské hranice. Protesty byly po většinu dne poklidné. Při manifestaci ve městě Bayonne však došlo podle zpravodajů k prvním potyčkám mezi policií a pořádkovými silami, které nasadily slzný plyn i vodní dělo. Zranění hlášeni nejsou. Summit samotný začal v sobotu večer.

Do likvidace požáru amazonského pralesa se zapojí armáda. Rozhodl o tom brazilský prezident Jair Bolsonaro. Vojáci budou moci zasahovat v přírodních rezervacích, na území původních obyvatel pralesa i v pohraničních oblastech. Oheň už zničil obrovské plochy.Paříž pohrozila blokováním obchodní smlouvy mezi EU a částí jihoamerických zemí, pokud Brazílie nezačne situaci řešit.

Řada celebrit a politiků se v těchto dnech vyjadřuje na sociálních sítích k nebývalým lesním požárům v Amazonii a vyzývá k boji za záchranu tamního deštného pralesa, označovaného za plíce planety. Někteří z nich ale mírně dezinformují miliony uživatelů internetu, protože ke svým příspěvkům připojují i několik let staré fotografie, uvedla agentura AFP.

Brazílie se potýká s rozsáhlými lesními požáry. Od čtvrtka jich Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) registruje už 9507, většina z nich zasáhla Amazonii. Asi tři tisíce kilometrů vzdálené Sao Paulo se v pondělí kvůli dýmu uprostřed odpoledne ponořilo do tmy. Počet lesních požárů v Brazílii letos dosáhl rekordu a oproti stejnému období loňského roku se zvýšil o 84 procent.

V uplynulém čtvrtletí se podle brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) prudce zvýšila rychlost odlesňování Amazonie. Prezident Jair Bolsonaro označil tyto údaje jako nepravdivé. Brazílie se ale prokazatelně odlesňuje už celá desetiletí.

Nové údaje zveřejněné brazilským Národním ústavem pro výzkum vesmíru (INPE) poukazují na prudký nárůst odlesňování amazonského deštného pralesa v uplynulém čtvrtletí. Informovala o tom agentura AP.

Amazonský prales v Brazílii mizí výrazně rychleji než dřív. Trend ochrany, který nastoupil s novým tisíciletím, se definitivně zlomil po nástupu prezidenta Jaira Bolsonara letos v lednu. Nyní zmizí každou minutu celý hektar pralesa. Skončilo navíc období dešťů, a tempo těžařů se proto zvyšuje.

Nový vědecký výzkum prokázal, že kouř z afrických požárů je zřejmě jedním z nejdůležitějších zdrojů živin v tropických pralesích Jižní i Střední Ameriky. Přináší tam totiž klíčovou látku – fosfor.

Úbytek lesů v brazilské části Amazonie byl letos v květnu největší od doby, co se prales sleduje pomocí satelitů. Ochránci přírody se obávají, že nový brazilský prezident Jair Bolsonaro dal volnou ruku těžařům, zemědělcům i dřevařům, kteří by mohli likvidaci stěžejního světového biotopu ještě urychlit.

Dvě třetiny nejdelších světových řek jsou přerušeny přehradami a jinou infrastrukturou, což ohrožuje jejich ekosystém i obyvatelstvo žijící v jejich blízkosti. Odborníci to napsali ve studii zveřejněné tento týden v odborném časopise Nature. Voda proudí volně pouze v 37 procentech z 246 toků, jejichž délka přesahuje tisíc kilometrů.

Pochodem k prezidentskému paláci v Brasílii skončily protesty původních brazilských obyvatel proti opatřením vlády. Ta pod vedením pravicového prezidenta Jaira Bolsonara omezila práva domorodců při vytyčování takzvaných domorodých oblastí. Vysloužila si také kritiku kvůli úmyslu zrušit těžařům dřeva i nerostů pokuty za poškození životního prostředí v Amazonii.