Amazonie strana 4 z 5

Papež František v netrpělivě očekávaném dokumentu nakonec nekomentoval návrh povolit v odlehlých oblastech Amazonie svěcení na kněze i pro ženaté muže. Tento krok by znamenal přelomovou změnu v otázce kněžského celibátu a v církvi vyvolal značnou vlnu kritiky. Papež se v textu vyhnul i otázce role žen jako jáhnů, vyplývá ze zveřejněné apoštolské exhortace, jež má zajistit ochranu domorodých obyvatel Amazonie a její přírody.

Napětí mezi Brazílií a Paříží opět sílí. Brazilští důstojníci podle uniklých armádních dokumentů označili Francii za největší vojenskou hrozbu pro svou zemi. Francouzi by podle nich mohli podniknout invazi za účelem záchrany amazonského pralesa. Prezidenti obou států se navíc nemají příliš v lásce. Paříž označila podobné spekulace za vyloučené.

Delfínovci amazonští jsou přátelští, inteligentní savci, kteří vypadají, že se umí usmívat i červenat. Osud tohoto největšího druhu říčních delfínů začal v Brazílii znepokojovat ochránce přírody, protože v zemi v lednu skončil zákaz výlovu tamních sumců, kteří se živí masem jiných ryb. Panují obavy, že rybáři teď začnou nelegálně lovit delfíny, aby získali návnadu pro sumce, napsala agentura Reuters.

Austrálii letos zasáhly mimořádně silné požáry, které svým rozsahem nemají v dějinách obdobu. Přinášíme souhrn všeho důležitého o této mimořádné situaci.

V listopadu se v brazilské části Amazonie zvýšilo kácení stromů meziročně o 104 procent. Uvádí to oficiální data zveřejněná Brazilským institutem pro kosmický výzkum (INPE). Během prvních 11 měsíců letošního roku pak dosáhla deforestace 8974,3 kilometrů čtverečních, což je meziročně téměř dvojnásobek.

Odlesňování Amazonie na území Brazílie se za poslední rok zvýšilo o 30 procent, a bylo tak nejrychlejší za 11 let. Vyplývá to z nových údajů, které na začátku týdne zveřejnil brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE). Ekologové viní z tohoto stavu brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, který podle nich k odlesňování přispívá svou politikou upřednostňování ekonomického rozvoje před ochranou životního prostředí a zlehčováním varovných statistik.

Podle nového výzkumu se u delfínů v Amazonce rychle zvyšuje hladina rtuti. Vědci si myslí, že tato toxická látka pochází z ilegální těžby zlata, která se kolem této řeky stále rozšiřuje.

Koráli v Karibiku jsou sice odolní proti změnám klimatu, ničí je ale podivná nemoc, které přírodovědci zatím pořádně nerozumí. Postupně se rozšířila od pobřeží Floridy a zabíjí velmi rychle.

Mladá švédská aktivistka za ochranu klimatu Greta Thunbergová je jednou ze čtyř osobností, které byly vyznamenány takzvanou alternativní Nobelovou cenou. Kromě ní letošní Cenu za správný život (Right Livelihood Award) dostal brazilský vůdce domorodého obyvatelstva Davi Kopenawa, čínská bojovnice za práva žen Kuo Ťien-mej a marocká bojovnice za lidská práva a za nezávislost území Západní Sahary Amínátú Hajdarová.

Nově objevený druh úhoře, který dostal jméno Electrophorus voltai, dokáže vyrobit nejsilnější elektrický výboj v přírodě. Doposud držel rekord druh úhoře s výbojem o síle 650 voltů, nový druh ale umí až 860 voltů. Vědci na něj přišli díky výzkumu DNA, pomocí kterého odhalili dva nové druhy v Amazonii.

Požáry nesužují lesní porosty jen v Amazonii a na Sibiři, ale také v Mongolsku. Lesní hospodářství je tam na okraji zájmu, chybí odborníci. O změnu usilují vědci z Mendelovy univerzity v Brně, kteří v Mongolsku působí. Experti se snaží místním vysvětlit význam lesů a předat zkušenosti.

Malé levné družice by mohly změnit způsob, jak najít pytláky na mořích. Už brzy vznikne na obloze síť satelitů, která mimo jiné dokáže hlídat světové oceány před nadměrným rybolovem.

Brazilskou část Amazonie zasáhlo v srpnu 30 901 požárů, což je nejvíce od roku 2010. O oznámení brazilského Národního institutu pro výzkum vesmíru (INPE) informovala agentura AP. V porovnání s loňským srpnem byl v uplynulém měsíci požárů skoro trojnásobek.

Brazílie začíná jednat se Západem o tom, jak zastavit požáry amazonského pralesa. Prezident Jair Bolsonaro o tom telefonicky hovořil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, jeho tým pak s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Do hašení se před kamerami zapojil i prezident sousední Bolívie Evo Morales.

Sedmdesát tisíc požárů, které za letošek zaznamenala NASA v brazilské části Amazonie, představuje obrovské číslo, ve srovnání s posledními dvaceti lety je to však průměr. V rozhovoru pro Události, komentáře to uvedl děkan Fakulty lesní a dřevařské při České zemědělské univerzitě v Praze Marek Turčáni. O zcela přírodní jev ale nejde, pro Amazonii bude třeba vypracovat plán zalesňování, míní expert.

O plošné kácení a vypalování deštných pralesů se v tuto chvíli zajímá celý svět. Brazílie slibuje řešení problému, státy G7 organizují finanční pomoc a ve Vatikánu vybízí papež k modlitbám za záchranu „zelených plic“ naší planety. Původní obyvatelstvo však na situaci upozorňuje několik desítek let. Jejich hlasy nejsou slyšet, avšak prales je jejich zemí a amazonští indiáni o ni začali tvrdě bojovat. Jak sami říkají, „do poslední kapky krve“.

Vláda brazilského prezidenta Jaira Bolsonara oznámila, že odmítne 20 milionů dolarů (465 milionů korun) nabízených státy G7 na hašení amazonského pralesa. Podle Bohdana Lojky z České zemědělské univerzity je její přístup tolerující vypalování ukázkou upřednostnění krátkodobého zisku před dlouhodobou udržitelností. Bolsonaro také obvinil francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který pomoc navrhl, z kolonialistického útoku. Po Macronovi žádá omluvu.

Většinu požárů zuřících v amazonském deštném pralese založili dřevorubci nebo farmáři, kteří potřebují pastviny pro dobytek. Jeho maso potom Brazílie ve velkém vyváží do celého světa. Rostoucí spotřeba hovězího je tak jednou z příčin devastace oblasti důležité pro klimatickou stabilitu i zachování biodiverzity, upozorňuje web stanice CNN. Dobytek navíc produkuje velké množství skleníkového plynu metanu.

V souvislosti se summitem vyspělých světových ekonomik G7 v jihofrancouzském městě Biarritz se konaly protesty. Odpůrci globalizace, ekologičtí aktivisté i několik desítek příznivců francouzského protivládního hnutí žlutých vest se sešli v městečku Hendaye u španělské hranice. Protesty byly po většinu dne poklidné. Při manifestaci ve městě Bayonne však došlo podle zpravodajů k prvním potyčkám mezi policií a pořádkovými silami, které nasadily slzný plyn i vodní dělo. Zranění hlášeni nejsou. Summit samotný začal v sobotu večer.

Do likvidace požáru amazonského pralesa se zapojí armáda. Rozhodl o tom brazilský prezident Jair Bolsonaro. Vojáci budou moci zasahovat v přírodních rezervacích, na území původních obyvatel pralesa i v pohraničních oblastech. Oheň už zničil obrovské plochy.Paříž pohrozila blokováním obchodní smlouvy mezi EU a částí jihoamerických zemí, pokud Brazílie nezačne situaci řešit.

Řada celebrit a politiků se v těchto dnech vyjadřuje na sociálních sítích k nebývalým lesním požárům v Amazonii a vyzývá k boji za záchranu tamního deštného pralesa, označovaného za plíce planety. Někteří z nich ale mírně dezinformují miliony uživatelů internetu, protože ke svým příspěvkům připojují i několik let staré fotografie, uvedla agentura AFP.

Brazílie se potýká s rozsáhlými lesními požáry. Od čtvrtka jich Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) registruje už 9507, většina z nich zasáhla Amazonii. Asi tři tisíce kilometrů vzdálené Sao Paulo se v pondělí kvůli dýmu uprostřed odpoledne ponořilo do tmy. Počet lesních požárů v Brazílii letos dosáhl rekordu a oproti stejnému období loňského roku se zvýšil o 84 procent.

V uplynulém čtvrtletí se podle brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) prudce zvýšila rychlost odlesňování Amazonie. Prezident Jair Bolsonaro označil tyto údaje jako nepravdivé. Brazílie se ale prokazatelně odlesňuje už celá desetiletí.

Nové údaje zveřejněné brazilským Národním ústavem pro výzkum vesmíru (INPE) poukazují na prudký nárůst odlesňování amazonského deštného pralesa v uplynulém čtvrtletí. Informovala o tom agentura AP.