V uplynulém čtvrtletí se podle brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) prudce zvýšila rychlost odlesňování Amazonie. Prezident Jair Bolsonaro označil tyto údaje jako nepravdivé. Brazílie se ale prokazatelně odlesňuje už celá desetiletí.
Satelitní záběry ukazují, jak brazilské pralesy mizí před očima
Události ČT: Brazilský prales mizí závratným tempem (zdroj: ČT24)
Brazílie byla dlouhá léta zemí, kde probíhala deforestace zdaleka nejrychleji na světě. Od roku 1970 zmizelo přes 700 tisíc kilometrů čtverečních amazonského deštného pralesa. V roce 2012 měl prales rozsah asi 5,4 milionu čtverečních kilometrů – tedy jen 87 procent jeho původní rozlohy.
Prokazatelně tento úbytek lesů zobrazují snímky z řady satelitních služeb. Americké družice agentury NASA sledují amazonské pralesy desítky let; takhle zachytily úbytek pralesa mezi roky 2000–2012 ve státě Rondonie:
GALERIE
Deforestace v brazilském státě Rondonie
Při pohledu na snímky z let 1975–2001 je rozsah problému ve stejné oblasti ještě lépe viditelný:
GALERIE
Deforestace ve státě Rondonie v letech 1975–2001
Mezi květnem a červencem letošního roku bylo podle informací, které INPE zveřejnil počátkem srpna, odlesněna větší část amazonského pralesa než ve stejném období v letech 2018, 2017 a 2016. Jen v červenci bylo zničeno 2254 kilometrů čtverečních vegetace, což je třikrát až pětkrát více než ve stejném období v posledních čtyřech letech. Podle INPE jde zároveň o největší nárůst v odlesňování od zavedení současné metody počítání v roce 2014.
INPE proto varuje, že se do roku 2030 deštný prales v zemi zmenší na 40 procent původní velikosti. A to přesto, že v mnoha oblastech se Brazílie pokouší o opětovné zalesňování. I tyto snahy jsou satelity zachycené, zde například v oblasti Mata Atlântica pomocí systému Landsat mezi roky 2000 a 2019:
GALERIE
Zalesňování Mata Atlântica
Prezident Jair Bolsonaro však v červenci označil údaje o odlesňování amazonského pralesa v Brazílii, které INPE zveřejnil dříve, za nepravdivé. Podle nich se odlesňování brazilského pralesa v Amazonii zvýšilo za předchozí rok o 88 procent.
Kvůli neshodám s prezidentem skončil ve funkci šéf INPE Ricardo Galvao. Prezidentova slova předtím označil za „vtip 14letého chlapce“. Bolsonaro se netají tím, že považuje za důležitější rozvoj ekonomiky než ochranu životního prostředí. Opakovaně uvedl, že zvažuje odstoupení své země od pařížské klimatické dohody. Chystá se rovněž legalizovat těžbu nerostného bohatství v domorodých rezervacích v Amazonii.