Satelitní záběry ukazují, jak brazilské pralesy mizí před očima

Nahrávám video
Události ČT: Brazilský prales mizí závratným tempem
Zdroj: ČT24

V uplynulém čtvrtletí se podle brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) prudce zvýšila rychlost odlesňování Amazonie. Prezident Jair Bolsonaro označil tyto údaje jako nepravdivé. Brazílie se ale prokazatelně odlesňuje už celá desetiletí.

Brazílie byla dlouhá léta zemí, kde probíhala deforestace zdaleka nejrychleji na světě. Od roku 1970 zmizelo přes 700 tisíc kilometrů čtverečních amazonského deštného pralesa. V roce 2012 měl prales rozsah asi 5,4 milionu čtverečních kilometrů – tedy jen 87 procent jeho původní rozlohy. 

Prokazatelně tento úbytek lesů zobrazují snímky z řady satelitních služeb. Americké družice agentury NASA sledují amazonské pralesy desítky let; takhle zachytily úbytek pralesa mezi roky 2000–2012 ve státě Rondonie:

Při pohledu na snímky z let 1975–2001 je rozsah problému ve stejné oblasti ještě lépe viditelný:

Mezi květnem a červencem letošního roku bylo podle informací, které INPE zveřejnil počátkem srpna, odlesněna větší část amazonského pralesa než ve stejném období v letech 2018, 2017 a 2016. Jen v červenci bylo zničeno 2254 kilometrů čtverečních vegetace, což je třikrát až pětkrát více než ve stejném období v posledních čtyřech letech. Podle INPE jde zároveň o největší nárůst v odlesňování od zavedení současné metody počítání v roce 2014.

INPE proto varuje, že se do roku 2030 deštný prales v zemi zmenší na 40 procent původní velikosti. A to přesto, že v mnoha oblastech se Brazílie pokouší o opětovné zalesňování. I tyto snahy jsou satelity zachycené, zde například v oblasti Mata Atlântica pomocí systému Landsat mezi roky 2000 a 2019:

Prezident Jair Bolsonaro však v červenci označil údaje o odlesňování amazonského pralesa v Brazílii, které INPE zveřejnil dříve, za nepravdivé. Podle nich se odlesňování brazilského pralesa v Amazonii zvýšilo za předchozí rok o 88 procent. 

Kvůli neshodám s prezidentem skončil ve funkci šéf INPE Ricardo Galvao. Prezidentova slova předtím označil za „vtip 14letého chlapce“. Bolsonaro se netají tím, že považuje za důležitější rozvoj ekonomiky než ochranu životního prostředí. Opakovaně uvedl, že zvažuje odstoupení své země od pařížské klimatické dohody. Chystá se rovněž legalizovat těžbu nerostného bohatství v domorodých rezervacích v Amazonii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 22 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...