Brazílie je kvůli Amazonii pod tlakem. Za prales bojují i celebrity, často ale zavádějícími fotkami

Řada celebrit a politiků se v těchto dnech vyjadřuje na sociálních sítích k nebývalým lesním požárům v Amazonii a vyzývá k boji za záchranu tamního deštného pralesa, označovaného za plíce planety. Někteří z nich ale mírně dezinformují miliony uživatelů internetu, protože ke svým příspěvkům připojují i několik let staré fotografie, uvedla agentura AFP.

„Nás dům hoří. Doslova,“ napsal například na Twitteru francouzský prezident Emmanuel Macron, který situaci označil za mezinárodní krizi. Ke svému tweetu ale připojil fotografii, kterou podle AFP pořídil americký fotograf Loren McIntyre, jenž zemřel v roce 2003.

Také chilský prezident Sebastián Piňera, který na Twitteru nabídl Brazílii a Bolívii pomoc v boji s požáry v Amazonii, připojil starší fotografii. Podle AFP ji pořídil novinář agentury Reuters Nacho Doce v roce 2013.

Zavádějící fotku dal ke své výzvě za záchranu Amazonie i herec Leonardo DiCaprio, který připojil obrázek požáru lesa v peruánském Puerto Maldonado z roku 2016. Do Peru se nyní požár amazonského pralesa nerozšířil, přestože kouř z požárů tam již vítr zanesl.

Výzvu i nabídku pomoci Amazonii zveřejnil na Instagramu i pilot formule 1 Lewis Hamilton, který připojil také fotku od zesnulého McIntyrea. Portugalská fotbalová hvězda Cristiano Ronaldo zase varoval svých 180 milionů sledujících uživatelů Instagramu, že amazonský prales hoří už tři týdny. Nicméně přidal k tomu fotku, která byla podle AFP pořízena v jihobrazilském státě Rio Grande do Sul, kde amazonský prales vůbec není. Také uruguayský fotbalový útočník klubu FC Barcelona Luis Suárez vyzval k záchraně Amazonie a k příspěvku připojil fotku z roku 2015.

V reakcích uživatelů sociální sítě se objevil i komentář, který srovnává ohlasy na nynější situaci v Amazonii s ohlasy na letošní požár pařížské katedrály. U fotky hořící katedrály je popisek „280 milionů dolarů za 24 hodin“ a u fotky s nápisem „plíce Země“ se píše „0 dolarů za 17 dní“.

Podle Brazílie jsou zprávy o odlesňování přehnané

Prezident Macron chce situaci v Amazonii probrat i na nadcházejícím summitu skupiny G7 ve Francii. Obavy vyjádřil i generální tajemník OSN António Guterres. „Uprostřed klimatické krize si nemůžeme dovolit další škody na hlavním zdroji kyslíku a biodiversity,“ uvedl.

„Vidíme každý den jak zkáza pokračuje - odlesňování, invaze, nařízení úřadů. Jsme smutní, protože prales umírá. Vnímáme, že se mění klima a svět potřebuje pralesy. My to potřebujeme a naše děti také,“ uvedl zástupce místního domorodého kmene Handech Wakana Mura.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro, který se netají upřednostňováním ekonomických zájmů před ekologickými, Macrona obvinil z toho, že se z „vnitřní záležitosti Brazílie a dalších amazonských zemí“ snaží vytěžit osobní politické body. „Senzacechtivý tón, který používá, problém nevyřeší,“ uvedl Bolsonaro.

Mluvčí brazilské vlády ve čtvrtek uvedl, že evropské země vyjadřují ekologické obavy kvůli Amazonii, aby toho mohly využít v obchodních restrikcích vůči jeho zemi. Mluvčí také řekl, že statistické údaje, které kritici vůči Brazílii používají, nejsou oficiální a jsou přehnané. „Reálně máme odlesňování, ale ne na takové úrovni, jak se říká,“ zopakoval tak dřívější vyjádření prezidenta Bolsonara, který nedávno označil za lživé údaje brazilského národního ústavu o odlesňování.

Postoj brazilské vlády k požárům pak v pátek eskaloval v diplomatickou roztržku s Francií. Macron Bolsonara obvinil, že v červnu na summitu G20 v Japonsku lhal ohledně ekologických závazků, a odmítl ratifikaci dohody o volném obchodu mezi EU a skupinou jihoamerických zemí Mercosur. Stejnou hrozbu adresovalo Brazílii v pátek Irsko. Finsko zase navrhlo EU zvážit zákaz dovozu hovězího z Brazílie.

3 minuty
Brazilská vláda čelí mezinárodní kritice kvůli Amazonii
Zdroj: ČT24

Prales má klíčovou roli v pohlcování skleníkových plynů

Požáry deštného pralesa v Amazonii, který leží ze 60 procent na území Brazílie a je označován za „zelené plíce“ planety, vyvolávají obavy, protože tento les má klíčovou roli v pohlcování skleníkových plynů, jež přispívají ke změnám klimatu. Za větší počet požárů může podle expertů nejen sucho či klimatické změny, ale i ilegální kácení a vypalování lesa za účelem získání zemědělské půdy.

Lesní požáry v Brazílii se tento týden dostaly na přední stránky novin celého světa, některá média k nim přidala titulky jako „Peklo v Amazonii“. Brazilský národní ústav INPE v úterý zveřejnil statistiku, podle níž se počet lesních požárů v Brazílii letos zvýšil oproti loňsku o 83 procent. Od ledna INPE zaznamenal 71 500 ohnisek lesních požárů v Brazílii, z toho asi 52 procent v Amazonii.

Oblast Amazonie zaujímá asi třetinu území Jižní Ameriky, kromě Brazílie zasahuje do Peru (13 procent), Kolumbie (10 procent) a menší část leží též ve Venezuele, Ekvádoru, Bolívii, Guyaně, Surinamu a Francouzské Guyaně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 20 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 51 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...