Do likvidace požáru amazonského pralesa se zapojí armáda. Rozhodl o tom brazilský prezident Jair Bolsonaro. Vojáci budou moci zasahovat v přírodních rezervacích, na území původních obyvatel pralesa i v pohraničních oblastech. Oheň už zničil obrovské plochy.Paříž pohrozila blokováním obchodní smlouvy mezi EU a částí jihoamerických zemí, pokud Brazílie nezačne situaci řešit.
Brazilský prezident nařídil armádě zachránit „zelené plíce“ planety. Pomoc v Amazonii nabízí i Trump
Prezidentský dekret umožňuje nasazení vojáků po dobu jednoho měsíce. O konkrétním způsobu jejich zapojení mají rozhodovat regionální guvernéři, kteří mohou iniciovat „preventivní zákrok proti environmentálním zločinům“ nebo mohou příslušníky federální armády požádat, aby „monitorovali a potlačovali“ ohně.
Skoro dvojnásobný počet požárů
V brazilské Amazonii zuřilo tento týden přes 2500 aktivních požárů, upozorňuje BBC. Požáry nejsou v Brazílii v suchých letních měsících ničím výjimečným, letos ale jejich počet oproti loňskému roku dramaticky narostl. Brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) už tento rok eviduje na 77 tisíc požárů, meziročně jde o 85procentní nárůst. Více než polovina z nich zasáhla právě Amazonii.
Bolsonaro tvrdí, že jeho vláda nemá na boj s tímto rekordním množstvím požárů dostatečné prostředky. Sám však čelí kritice, že za současný stav nese zodpovědnost. Podle INPE k němu přispívá i nelegální kácení a vypalování lesa za účelem získání zemědělské půdy, přičemž Bolsonaro podle ochranářů odlesňování podporuje.
„Bolsonaro je zodpovědný za to, co se děje v Amazonii. To on vytváří politiku, která posiluje enviromentální zločiny,“ prohlásil koordinátor organizace Greenpeace Marcio Astreni. Německo chystá kvůli Bolsonarově politice omezit ekologické projekty v Amazonii, Norsko už je zastavilo úplně.
Prezident v pátek v televizním projevu ujišťoval, že jeho vláda si uvědomuje rozsah krize a že bude proti „environmentálnímu zločinu“ bojovat stejně tvrdě jako proti jiné kriminalitě. Za situaci podle něj může mimořádně suché a teplé počasí a jejímu zlepšení nepomůže šíření „falešných informací“.
Tlak světa roste
Bolsonaro je v souvislosti s lesními požáry i pod značným mezinárodním tlakem. Německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Emmanuel Macron i britský premiér Boris Johnson kvůli globálnímu významu amazonského pralesa situaci hodnotí jako mezinárodní krizi.
„Náš dům hoří. Doslova. Amazonie, plíce naší planety, které produkují 20 procent našeho kyslíku, hoří. Je to mezinárodní krize,“ upozornil Macron, který chce východiska hledat na summitu G7, který začíná tuto sobotu. „Budeme se zabývat tím, jak můžeme (boj s požáry) podpořit a pomoci a vyšleme jasný signál, že je třeba udělat vše, aby deštný prales přestal hořet,“ uvedla předsedkyně německé vlády Angela Merkelová.
Francie a Irsko hrozí, že pokud Brazílie nebude v boji s požáry ráznější, odmítnou ratifikovat dohodu o volném obchodu mezi Evropskou unií a skupinou jihoamerických zemí Mercosur.
Nespokojenost s tím, jak Bolsonaro k situaci okolo hořící Amazonie přistupuje, se rozhodly vyjádřit stovky lidí po celém světě a vydaly se protestovat k brazilským ambasádám. Davy lidí se setkaly před konzulátem v Londýně, Paříži nebo v hlavním městě Mexika. Na některých transparentech se objevily nápisy „Fora Bolsonaro“ (Pryč s Bolsonarem). Naplánované jsou protesty i v dalších městech včetně Lisabonu, Stockholmu nebo Prahy, lidé manifestují i v řadě brazilských měst, napsal server listu The Guardian.
„My jsme vždy otevřeni dialogu založeném na respektu, pravdě a chápání naší suverenity. Jiné země vyjádřily svou solidaritu s Brazílií a nabídly prostředky pro boj s požáry v souladu s pozicí Brazílie s G7. Lesní požáry existují po celém světě, a to nemůže být základem pro možné mezinárodní sankce,“ prohlásil Bolsonaro.
Americký prezident Donald Trump na Twitteru napsal, že se svým brazilským protějškem mluvil po telefonu. „Řekl jsem mu, že pokud mohou Spojené státy pomoci s požáry amazonského pralesa, jsme připraveni asistovat!“ uvedl šéf Bílého domu.
„Zelené plíce“ planety
Požáry deštného pralesa v Amazonii, který leží ze 60 procent na území Brazílie a je označován za „zelené plíce“ planety, vyvolávají obavy, protože tento les má klíčovou roli v pohlcování skleníkových plynů, jež přispívají ke změnám klimatu. Za větší počet požárů může podle expertů nejen sucho či klimatické změny, ale i ilegální kácení a vypalování lesa za účelem získání zemědělské půdy.
Oblast Amazonie zaujímá asi třetinu území Jižní Ameriky, kromě Brazílie zasahuje do Peru (13 procent), Kolumbie (10 procent) a menší část leží též ve Venezuele, Ekvádoru, Bolívii, Guyaně, Surinamu a Francouzské Guyaně.