Brazílie je kvůli Amazonii pod tlakem. Za prales bojují i celebrity, často ale zavádějícími fotkami

Řada celebrit a politiků se v těchto dnech vyjadřuje na sociálních sítích k nebývalým lesním požárům v Amazonii a vyzývá k boji za záchranu tamního deštného pralesa, označovaného za plíce planety. Někteří z nich ale mírně dezinformují miliony uživatelů internetu, protože ke svým příspěvkům připojují i několik let staré fotografie, uvedla agentura AFP.

„Nás dům hoří. Doslova,“ napsal například na Twitteru francouzský prezident Emmanuel Macron, který situaci označil za mezinárodní krizi. Ke svému tweetu ale připojil fotografii, kterou podle AFP pořídil americký fotograf Loren McIntyre, jenž zemřel v roce 2003.

Také chilský prezident Sebastián Piňera, který na Twitteru nabídl Brazílii a Bolívii pomoc v boji s požáry v Amazonii, připojil starší fotografii. Podle AFP ji pořídil novinář agentury Reuters Nacho Doce v roce 2013.

Zavádějící fotku dal ke své výzvě za záchranu Amazonie i herec Leonardo DiCaprio, který připojil obrázek požáru lesa v peruánském Puerto Maldonado z roku 2016. Do Peru se nyní požár amazonského pralesa nerozšířil, přestože kouř z požárů tam již vítr zanesl.

Výzvu i nabídku pomoci Amazonii zveřejnil na Instagramu i pilot formule 1 Lewis Hamilton, který připojil také fotku od zesnulého McIntyrea. Portugalská fotbalová hvězda Cristiano Ronaldo zase varoval svých 180 milionů sledujících uživatelů Instagramu, že amazonský prales hoří už tři týdny. Nicméně přidal k tomu fotku, která byla podle AFP pořízena v jihobrazilském státě Rio Grande do Sul, kde amazonský prales vůbec není. Také uruguayský fotbalový útočník klubu FC Barcelona Luis Suárez vyzval k záchraně Amazonie a k příspěvku připojil fotku z roku 2015.

V reakcích uživatelů sociální sítě se objevil i komentář, který srovnává ohlasy na nynější situaci v Amazonii s ohlasy na letošní požár pařížské katedrály. U fotky hořící katedrály je popisek „280 milionů dolarů za 24 hodin“ a u fotky s nápisem „plíce Země“ se píše „0 dolarů za 17 dní“.

Podle Brazílie jsou zprávy o odlesňování přehnané

Prezident Macron chce situaci v Amazonii probrat i na nadcházejícím summitu skupiny G7 ve Francii. Obavy vyjádřil i generální tajemník OSN António Guterres. „Uprostřed klimatické krize si nemůžeme dovolit další škody na hlavním zdroji kyslíku a biodiversity,“ uvedl.

„Vidíme každý den jak zkáza pokračuje - odlesňování, invaze, nařízení úřadů. Jsme smutní, protože prales umírá. Vnímáme, že se mění klima a svět potřebuje pralesy. My to potřebujeme a naše děti také,“ uvedl zástupce místního domorodého kmene Handech Wakana Mura.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro, který se netají upřednostňováním ekonomických zájmů před ekologickými, Macrona obvinil z toho, že se z „vnitřní záležitosti Brazílie a dalších amazonských zemí“ snaží vytěžit osobní politické body. „Senzacechtivý tón, který používá, problém nevyřeší,“ uvedl Bolsonaro.

Mluvčí brazilské vlády ve čtvrtek uvedl, že evropské země vyjadřují ekologické obavy kvůli Amazonii, aby toho mohly využít v obchodních restrikcích vůči jeho zemi. Mluvčí také řekl, že statistické údaje, které kritici vůči Brazílii používají, nejsou oficiální a jsou přehnané. „Reálně máme odlesňování, ale ne na takové úrovni, jak se říká,“ zopakoval tak dřívější vyjádření prezidenta Bolsonara, který nedávno označil za lživé údaje brazilského národního ústavu o odlesňování.

Postoj brazilské vlády k požárům pak v pátek eskaloval v diplomatickou roztržku s Francií. Macron Bolsonara obvinil, že v červnu na summitu G20 v Japonsku lhal ohledně ekologických závazků, a odmítl ratifikaci dohody o volném obchodu mezi EU a skupinou jihoamerických zemí Mercosur. Stejnou hrozbu adresovalo Brazílii v pátek Irsko. Finsko zase navrhlo EU zvážit zákaz dovozu hovězího z Brazílie.

3 minuty
Brazilská vláda čelí mezinárodní kritice kvůli Amazonii
Zdroj: ČT24

Prales má klíčovou roli v pohlcování skleníkových plynů

Požáry deštného pralesa v Amazonii, který leží ze 60 procent na území Brazílie a je označován za „zelené plíce“ planety, vyvolávají obavy, protože tento les má klíčovou roli v pohlcování skleníkových plynů, jež přispívají ke změnám klimatu. Za větší počet požárů může podle expertů nejen sucho či klimatické změny, ale i ilegální kácení a vypalování lesa za účelem získání zemědělské půdy.

Lesní požáry v Brazílii se tento týden dostaly na přední stránky novin celého světa, některá média k nim přidala titulky jako „Peklo v Amazonii“. Brazilský národní ústav INPE v úterý zveřejnil statistiku, podle níž se počet lesních požárů v Brazílii letos zvýšil oproti loňsku o 83 procent. Od ledna INPE zaznamenal 71 500 ohnisek lesních požárů v Brazílii, z toho asi 52 procent v Amazonii.

Oblast Amazonie zaujímá asi třetinu území Jižní Ameriky, kromě Brazílie zasahuje do Peru (13 procent), Kolumbie (10 procent) a menší část leží též ve Venezuele, Ekvádoru, Bolívii, Guyaně, Surinamu a Francouzské Guyaně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj udělil Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel řekl, že česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem ze Lvova do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 13 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
před 23 mminutami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný.
11:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejští hasiči likvidovali požár v Soulu

Rozsáhlý požár, který v pátek brzy ráno vypukl v zanedbané části luxusní soulské čtvrti Gangnam, se podařilo jihokorejským hasičům dostat pod kontrolu a o osm hodin později zcela uhasit. Ačkoli nebyly hlášeny žádné oběti, záchranáři evakuovali na dvě stě padesát lidí z okolních oblastí. Na místě zasahovalo tři sta hasičů a stovka vozidel. Příčiny požáru se budou prošetřovat.
před 2 hhodinami

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 2 hhodinami

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 3 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 5 hhodinami
Načítání...