Požáry nesužují lesní porosty jen v Amazonii a na Sibiři, ale také v Mongolsku. Lesní hospodářství je tam na okraji zájmu, chybí odborníci. O změnu usilují vědci z Mendelovy univerzity v Brně, kteří v Mongolsku působí. Experti se snaží místním vysvětlit význam lesů a předat zkušenosti.
Od roku 2000 ubylo v Mongolsku v důsledku intenzivní pastvy a požárů asi 35 tisíc kilometrů čtverečních lesních porostů. Tamní lesy zaujímají sice jen asi sedm procent z celkové rozlohy země, jde však o stejnou plochu, jakou mají dohromady v Česku, Polsku, Maďarsku a na Slovensku.
„Veškeré lesy jsou státní a o jejich správu se starají nájemci, kteří jsou ale pastevci nebo zemědělci a berou stromy spíše jako přítěž v jejich aktivitách. Les je tak v Mongolsku pod extrémním tlakem, o hospodaření se téměř nikdo nestará,“ uvedl Jan Šebesta z Mendelovy univerzity.
Dlouhodobě udržitelný přístup
Vědci už za podpory České rozvojové agentury uskutečnili projekt s ukázkami dlouhodobě udržitelného lesního hospodaření, navrhli jeho budoucí fungování, založili lesní školku a semenný sad. Jejich základnou je družstvo Domogt, kde vychovávají místní studenty a ukazují jim příklady dobrého přístupu v praxi.
„Lesní požáry jsou fenoménem, který je aktuální na Sibiři, v Mongolsku nebo v Amazonii. Požáry v Mongolsku jsou podmíněny právě špatnou správou lesů, jejich drancováním, které degraduje permafrost a snižuje dostupnost a kvalitu vody. Naprostá většina těchto požárů je způsobena lidskou činností, ať už jsou příčinou kuřáci, pikniky, střelba, nebo stroje. Jen asi desetina případů vznikne přirozeně,“ uvedl Šebesta.
Aktuálně odborníci Mendelovy univerzity vedou lesnicko-krajinářský kurz pro mongolské studenty. V prvním teoretickém bloku se studenti dozvěděli o principech udržitelného lesního hospodaření a významu lesa pro udržení vody v krajině. V dalších dvou blocích vznikly výzkumné plochy, na kterých lze sledovat vliv pastvy na přirozené zmlazení a vitalitu lesa a dynamiku vegetace ve vztahu k možné změně teplotních a vlhkostních podmínek v půdě.
