Amazonie strana 3 z 4

Hluboko v povodí brazilské Amazonky objevili přírodovědci malé jezírko napájené řekou –⁠ a v něm více než stovku dospělých elektrických úhořů, mnoho z nich větších než metr. Už to byl nesmírně zajímavý objev, protože doposud byly tyto ryby považovány za individualisty. Jenže další výzkum našel ještě něco zajímavějšího. Ukázal, jak se tato zvířata koordinují při lovu.

Počet požárů v Brazílii v roce 2020 oproti předcházejícímu roku vzrostl o 12,7 procenta. Brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) loni zaznamenal v zemi 222 798 požárů, což je nejvíce od roku 2010. Informovala o tom agentura AFP, podle níž tato oficiální statistika vyvolá další tlak na vládu prezidenta Jaira Bolsonara.

V Amazonii pokračuje destrukce deštného pralesa. Z jeho brazilské části jen letos zmizelo území o rozloze Středočeského kraje, což je nejvíc za posledních dvanáct let. Prales přitom pomáhá zpomalovat globální oteplování. Vědci tvrdí, že úbytek pralesa zrychlil od chvíle, kdy se funkce prezidenta ujal Jair Bolsonaro, píše zpravodajský portál BBC.

Veřejnost po celém světě je už mnohde unavená bojem proti covidu-19; stále hlasitěji tedy zní hlasy po tom, aby se šíření nemoci „uvolnily otěže“ a virus se nechal projít populací. Ta by pak využila takzvané skupinové imunity. Klíčová otázka ale zní: co by tento experiment přinesl a co by stál? Brazilské město Manaus se touto cestou vydalo.

Rozsah odlesňování Amazonie od ledna do září letošního roku meziročně klesl. Destrukce amazonského pralesa ale přesto zůstává na citelně vyšší úrovni, než když se ujal vlády prezident Jair Bolsonaro, uvedla agentura Reuters s odkazem na zprávu brazilského ústavu pro výzkum vesmíru. Brazilský prezident namítá, že jeho země se o prales stará příkladně.

Dvěma pětinám amazonského pralesa hrozí, že se do konce století změní na savanu. Uvádí to výzkum zveřejněný ve vědeckém časopise Nature Communications. Obdobná přeměna hrozí i dalším tropickým deštným pralesům na světě kvůli menším srážkám a rostoucím emisím.

Do zlínské zoo přibyli dva samci chápana vlnatého, chovatelé je získali ze zahrady v Rakousku. Tyto primáty chová v Evropě pouze pět institucí, celosvětově pak 17. Zoo Zlín chová tento druh chápanů jako první z unie českých a slovenských zahrad.

Brazílii v posledních týdnech sužuje nejen pandemie covidu-19, ale znovu také požáry amazonského deštného pralesa. Jen za prvních deset dní tohoto měsíce zaznamenal brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) přes 10 tisíc požárů lesa v Amazonii, což je o 17 procent více než ve stejném období loni a nejvíc za deset let. Sezona, v níž je tradičně nejvíce lesních požárů, v Brazílii přitom teprve začíná.

Oblasti amazonské džungle v severozápadní části Brazílie procházejí těžkou zkouškou. V uplynulých několika dnech tu hasiči řešili řadu rozsáhlých požárů. První plameny zaznamenali už 9. srpna. Na některých místech sami zapalují kontrolované ohně, aby plánovaným vypalováním předešli vzniku rozsáhlých požárů. Zatím ale není řádení živlu tak masivní, jako bylo v létě roku 2019.

Jeden z největších světových mokřadů Pantanal, který se rozkládá na hranicích Brazílie, Paraguaye a Bolívie, letos zasáhlo třikrát více požárů než loni. Informoval o tom brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE).

Lidské zásahy do zón s původní faunou a flórou mohou vyvolat ekologickou nerovnováhu a vést k šíření nemocí z nitra džungle. Vzhledem k odlesňování Amazonie by příští velká pandemie mohla vzejít právě z Brazílie, varuje vědec David Lapola. „Amazonie je velkým rezervoárem virů. Hrajeme si s ohněm,“ tvrdí brazilský vědec, kterého cituje agentura AFP.

Změny klimatu způsobené z velké části lidským vypouštěním skleníkových plynů proměňují planetu a s ní i podmínky pro život. Některé posuny se nejlépe ukazují na mapě: tání ledovců, stoupání hladiny oceánu, posun klimatických pásem nebo hrozba sucha. Začít je potřeba u teploty. Mezi lety 2006 až 2015 byla průměrně vyšší téměř všude ve srovnání s obdobím 1850 až 1900, jak ukazuje následující mapa.

Brazílie hlásí dosud nejvyšší počet úmrtí v souvislosti s koronavirem a také nově nakažených za den. Země eviduje přes čtvrt milionu případů nákazy, což je třetí nejvyšší číslo na světě. Tamní prezident Jair Bolsonaro propaguje užívání antimalarika hydroxychlorochin, jehož účinnost proti covidu-19 se však neprokázala.

Amazonský deštný prales, který se rozkládá na území bezmála deseti států Latinské Ameriky, v očích mnohých platí za symbol panenské přírody. Mezinárodní vědecký tým však dokázal, že tehdejší obyvatelé pralesa jeho úrodnou půdu obdělávali už zhruba před 10 tisíci lety. Jedni z prvních zemědělců na území dnešní Bolívie pěstovali maniok, tykve a kukuřici.

Brazílie potvrdila první případ nákazy koronavirem u indiánů z odloučeného kmene Yanomami v Amazonském pralese. S odvoláním na brazilské ministerstvo zdravotnictví o tom informovala agentura AFP. Virem se již dříve nakazilo nejméně sedm domorodců z jiných komunit, nyní se prokázal u patnáctiletého mladíka.

Papež František v netrpělivě očekávaném dokumentu nakonec nekomentoval návrh povolit v odlehlých oblastech Amazonie svěcení na kněze i pro ženaté muže. Tento krok by znamenal přelomovou změnu v otázce kněžského celibátu a v církvi vyvolal značnou vlnu kritiky. Papež se v textu vyhnul i otázce role žen jako jáhnů, vyplývá ze zveřejněné apoštolské exhortace, jež má zajistit ochranu domorodých obyvatel Amazonie a její přírody.

Napětí mezi Brazílií a Paříží opět sílí. Brazilští důstojníci podle uniklých armádních dokumentů označili Francii za největší vojenskou hrozbu pro svou zemi. Francouzi by podle nich mohli podniknout invazi za účelem záchrany amazonského pralesa. Prezidenti obou států se navíc nemají příliš v lásce. Paříž označila podobné spekulace za vyloučené.

Delfínovci amazonští jsou přátelští, inteligentní savci, kteří vypadají, že se umí usmívat i červenat. Osud tohoto největšího druhu říčních delfínů začal v Brazílii znepokojovat ochránce přírody, protože v zemi v lednu skončil zákaz výlovu tamních sumců, kteří se živí masem jiných ryb. Panují obavy, že rybáři teď začnou nelegálně lovit delfíny, aby získali návnadu pro sumce, napsala agentura Reuters.

Austrálii letos zasáhly mimořádně silné požáry, které svým rozsahem nemají v dějinách obdobu. Přinášíme souhrn všeho důležitého o této mimořádné situaci.

V listopadu se v brazilské části Amazonie zvýšilo kácení stromů meziročně o 104 procent. Uvádí to oficiální data zveřejněná Brazilským institutem pro kosmický výzkum (INPE). Během prvních 11 měsíců letošního roku pak dosáhla deforestace 8974,3 kilometrů čtverečních, což je meziročně téměř dvojnásobek.

Odlesňování Amazonie na území Brazílie se za poslední rok zvýšilo o 30 procent, a bylo tak nejrychlejší za 11 let. Vyplývá to z nových údajů, které na začátku týdne zveřejnil brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE). Ekologové viní z tohoto stavu brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, který podle nich k odlesňování přispívá svou politikou upřednostňování ekonomického rozvoje před ochranou životního prostředí a zlehčováním varovných statistik.

Podle nového výzkumu se u delfínů v Amazonce rychle zvyšuje hladina rtuti. Vědci si myslí, že tato toxická látka pochází z ilegální těžby zlata, která se kolem této řeky stále rozšiřuje.

Koráli v Karibiku jsou sice odolní proti změnám klimatu, ničí je ale podivná nemoc, které přírodovědci zatím pořádně nerozumí. Postupně se rozšířila od pobřeží Floridy a zabíjí velmi rychle.

Mladá švédská aktivistka za ochranu klimatu Greta Thunbergová je jednou ze čtyř osobností, které byly vyznamenány takzvanou alternativní Nobelovou cenou. Kromě ní letošní Cenu za správný život (Right Livelihood Award) dostal brazilský vůdce domorodého obyvatelstva Davi Kopenawa, čínská bojovnice za práva žen Kuo Ťien-mej a marocká bojovnice za lidská práva a za nezávislost území Západní Sahary Amínátú Hajdarová.