Amazonie strana 3 z 5

Brazílie na ochranu deštného pralesa v Amazonii znovu vyšle armádu. Vojáci ho mají chránit zejména před nelegálními těžaři dřeva a klučením. Dekretem o tom rozhodl prezident Jair Bolsonaro. Podobná vojenská mise, která měla bránit odlesňování, skončila teprve před dvěma měsíci. Ta nynější má trvat nejméně do konce srpna, napsala agentura AP.

Brazilský ministr životního prostředí Ricardo Salles ve středu podal demisi kvůli obvinění z nelegálního vývozu dřeva z Amazonie. Ministr rezignaci oznámil na tiskové konferenci, prezident Jair Bolsonaro ji podle jeho slov přijal. Ve funkci ho nahradí Joaquim Alvaro Pereira Leite, napsala agentura AFP.

Dávní domorodí obyvatelé Amazonie dokázali v deštném pralese žít po tisíce let bez toho, aby vyhubili byť jen jediný rostlinný druh nebo nějak významněji proměnili jejich skladbu.

Silné deště v amazonském deštném pralese způsobily, že hladiny řek v povodí největšího toku světa stouply na rekordní úroveň. Voda v posledních čtrnácti dnech zaplavila několik desítek měst a vesnic a ohrozila i hlavní město brazilského státu Amazonas, kde zůstalo uvězněno kolem pěti tisíc rodin. Pro Brazílii, těžce postiženou pandemií koronaviru, jde v krátké době o další katastrofu. Galerie fotografií ukazuje aktuální situaci na řece Río Negro, která se vlévá do Amazonky u města Manaus.

Dopady klimatických změn, které se projevily v amazonském deštném pralese už před příchodem evropských kolonistů po roce 1492, vedly k tomu, že populace původních obyvatel byly na ústupu před takzvaným „velkým vymíráním“. Tuto možnost popsal nový výzkum, který analyzoval údaje o pylu a dřevěném uhlí z celé Amazonie.

Brazílie bojuje proti nové variantě covidu-19 z Amazonie, která by mohla ohrozit celý svět. Tato latinskoamerická země je domovem jen necelých tří procent světové populace, ale v současnosti na ni připadá téměř třetina denních případů úmrtí na covid-19 - a za tento vysoký počet je zodpovědná převážně nová varianta infekce. V Brazílii už po nákaze koronavirem zemřelo více než 312 tisíc lidí a denně přibývají více než tři tisíce dalších obětí; hůře na tom jsou jen lidnatější Spojené státy, napsal serverThe Wall Street Journal.

Brazilský nejvyšší soud v úterý nařídil zahájit vyšetřování prodeje půdy v amazonském deštném pralese na inzertních stránkách Marketplace sociální sítě Facebook. Informoval o tom server BBC News Brasil, který na tyto inzeráty minulý týden upozornil. Některé nabízené pozemky jsou v chráněných oblastech, a patří tak k území domorodých obyvatel, kteří o jejich prodeji neměli tušení.

V brazilském městě Manaus, které je považováno za bránu do Amazonie, se během první vlny onemocnění covid-19 nakazila téměř celá populace. Přesto ve městě nedošlo k vytvoření očekávané kolektivní imunity a celý region zasáhla další koronavirová vlna, za kterou zřejmě stojí brazilská linie onemocnění označovaná jako P1. Vědci a vláda se obávají, že by se virus mohl masivně šířit i mimo města po amazonském pralese. Minulý týden vyrazili do zdánlivě neobydlených končin týmy zdravotníků, ty s sebou vezou vakcínu firmy AstraZeneca, kterou se budou snažit očkovat místní obyvatele.

„Zabránit, zastavit a zvrátit hroucení ekosystémů na každém kontinentu a v každém oceánu.“ OSN vyhlásila ekologickou desetiletou výzvu, snadná ale není, možná v lecčems i nereálná. Na řadě míst planety může být už pozdě, oteplování oceánů nevratně ničí korálové útesy, dramaticky ubývají po celé planetě rozlohy pralesů. Proti se navíc mohou postavit lokální vlády, které nemají životní prostředí jako svoji prioritu. To se hodně vytýká například Brazílii, konkrétně prezidentu Jairu Bolsonarovi. Požáry a systematické kácení amazonského pralesa je ale jen jednou z mnoha ran na solar planety, která je kromě člověka domovem pro více než osm milionů druhů živočichů.

Hluboko v povodí brazilské Amazonky objevili přírodovědci malé jezírko napájené řekou –⁠ a v něm více než stovku dospělých elektrických úhořů, mnoho z nich větších než metr. Už to byl nesmírně zajímavý objev, protože doposud byly tyto ryby považovány za individualisty. Jenže další výzkum našel ještě něco zajímavějšího. Ukázal, jak se tato zvířata koordinují při lovu.

Počet požárů v Brazílii v roce 2020 oproti předcházejícímu roku vzrostl o 12,7 procenta. Brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) loni zaznamenal v zemi 222 798 požárů, což je nejvíce od roku 2010. Informovala o tom agentura AFP, podle níž tato oficiální statistika vyvolá další tlak na vládu prezidenta Jaira Bolsonara.

V Amazonii pokračuje destrukce deštného pralesa. Z jeho brazilské části jen letos zmizelo území o rozloze Středočeského kraje, což je nejvíc za posledních dvanáct let. Prales přitom pomáhá zpomalovat globální oteplování. Vědci tvrdí, že úbytek pralesa zrychlil od chvíle, kdy se funkce prezidenta ujal Jair Bolsonaro, píše zpravodajský portál BBC.

Veřejnost po celém světě je už mnohde unavená bojem proti covidu-19; stále hlasitěji tedy zní hlasy po tom, aby se šíření nemoci „uvolnily otěže“ a virus se nechal projít populací. Ta by pak využila takzvané skupinové imunity. Klíčová otázka ale zní: co by tento experiment přinesl a co by stál? Brazilské město Manaus se touto cestou vydalo.

Rozsah odlesňování Amazonie od ledna do září letošního roku meziročně klesl. Destrukce amazonského pralesa ale přesto zůstává na citelně vyšší úrovni, než když se ujal vlády prezident Jair Bolsonaro, uvedla agentura Reuters s odkazem na zprávu brazilského ústavu pro výzkum vesmíru. Brazilský prezident namítá, že jeho země se o prales stará příkladně.

Dvěma pětinám amazonského pralesa hrozí, že se do konce století změní na savanu. Uvádí to výzkum zveřejněný ve vědeckém časopise Nature Communications. Obdobná přeměna hrozí i dalším tropickým deštným pralesům na světě kvůli menším srážkám a rostoucím emisím.

Do zlínské zoo přibyli dva samci chápana vlnatého, chovatelé je získali ze zahrady v Rakousku. Tyto primáty chová v Evropě pouze pět institucí, celosvětově pak 17. Zoo Zlín chová tento druh chápanů jako první z unie českých a slovenských zahrad.

Brazílii v posledních týdnech sužuje nejen pandemie covidu-19, ale znovu také požáry amazonského deštného pralesa. Jen za prvních deset dní tohoto měsíce zaznamenal brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) přes 10 tisíc požárů lesa v Amazonii, což je o 17 procent více než ve stejném období loni a nejvíc za deset let. Sezona, v níž je tradičně nejvíce lesních požárů, v Brazílii přitom teprve začíná.

Oblasti amazonské džungle v severozápadní části Brazílie procházejí těžkou zkouškou. V uplynulých několika dnech tu hasiči řešili řadu rozsáhlých požárů. První plameny zaznamenali už 9. srpna. Na některých místech sami zapalují kontrolované ohně, aby plánovaným vypalováním předešli vzniku rozsáhlých požárů. Zatím ale není řádení živlu tak masivní, jako bylo v létě roku 2019.

Jeden z největších světových mokřadů Pantanal, který se rozkládá na hranicích Brazílie, Paraguaye a Bolívie, letos zasáhlo třikrát více požárů než loni. Informoval o tom brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE).

Lidské zásahy do zón s původní faunou a flórou mohou vyvolat ekologickou nerovnováhu a vést k šíření nemocí z nitra džungle. Vzhledem k odlesňování Amazonie by příští velká pandemie mohla vzejít právě z Brazílie, varuje vědec David Lapola. „Amazonie je velkým rezervoárem virů. Hrajeme si s ohněm,“ tvrdí brazilský vědec, kterého cituje agentura AFP.

Změny klimatu způsobené z velké části lidským vypouštěním skleníkových plynů proměňují planetu a s ní i podmínky pro život. Některé posuny se nejlépe ukazují na mapě: tání ledovců, stoupání hladiny oceánu, posun klimatických pásem nebo hrozba sucha. Začít je potřeba u teploty. Mezi lety 2006 až 2015 byla průměrně vyšší téměř všude ve srovnání s obdobím 1850 až 1900, jak ukazuje následující mapa.

Brazílie hlásí dosud nejvyšší počet úmrtí v souvislosti s koronavirem a také nově nakažených za den. Země eviduje přes čtvrt milionu případů nákazy, což je třetí nejvyšší číslo na světě. Tamní prezident Jair Bolsonaro propaguje užívání antimalarika hydroxychlorochin, jehož účinnost proti covidu-19 se však neprokázala.

Amazonský deštný prales, který se rozkládá na území bezmála deseti států Latinské Ameriky, v očích mnohých platí za symbol panenské přírody. Mezinárodní vědecký tým však dokázal, že tehdejší obyvatelé pralesa jeho úrodnou půdu obdělávali už zhruba před 10 tisíci lety. Jedni z prvních zemědělců na území dnešní Bolívie pěstovali maniok, tykve a kukuřici.

Brazílie potvrdila první případ nákazy koronavirem u indiánů z odloučeného kmene Yanomami v Amazonském pralese. S odvoláním na brazilské ministerstvo zdravotnictví o tom informovala agentura AFP. Virem se již dříve nakazilo nejméně sedm domorodců z jiných komunit, nyní se prokázal u patnáctiletého mladíka.