Počet požárů v Brazílii byl loni nejvyšší za posledních deset let

Počet požárů v Brazílii v roce 2020 oproti předcházejícímu roku vzrostl o 12,7 procenta. Brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) loni zaznamenal v zemi 222 798 požárů, což je nejvíce od roku 2010. Informovala o tom agentura AFP, podle níž tato oficiální statistika vyvolá další tlak na vládu prezidenta Jaira Bolsonara.

V brazilské Amazonii ústav napočítal více než 103 tisíc požárů, což je roční nárůst o skoro šestnáct procent. V brazilské části největšího mokřadu světa Pantanal loni vzplálo podle INPE 22 tisíc požárů, což je o 120 procent více oproti roku 2019. Národní ústav pro výzkum vesmíru používá pro monitorování situace v lesích satelitní snímky.

Hořící „zelené plíce“ planety

Amazonie a Pantanal jsou jedny z nejvzácnějších ekosystémů na světě. Amazonský deštný prales, jenž leží ze šedesáti procent právě na území Brazílie, hraje významnou roli při pohlcování skleníkových plynů, jež přispívají ke změnám klimatu. Získal proto přízvisko „zelené plíce“ planety. Pantanal, jehož část leží na jihozápadě Brazílie, je domovem tisíce druhů rostlin a zvířat, přičemž řada z nich je vzácných.

Ničivé požáry loni zdevastovaly skoro čtvrtinu oblasti Pantanal, která se dále rozkládá v Bolívii a Paraguayi, zatímco oblast zasáhlo nejhorší sucho za skoro půlstoletí.

Člověk jako viník

Záběry spálené krajiny a mrtvých zvířat šokovaly svět a brazilská vláda v čele s krajně pravicovým prezidentem čelila kritice za to, že destrukci nezastavila. Jair Bolsonaro, jenž patří mezi skeptiky v otázce klimatické změny, podle mnohých upřednostňuje ekonomické zájmy před ekologickými.

Za Bolsonarovy vlády prudce vzrostlo odlesňování Amazonie, které nezastavila ani pandemie koronaviru. Od srpna 2019 do loňského srpna zmizel v Amazonii podle INPE prales o rozloze větší než Jamajka (která je rozlohou srovnatelná se Středočeským krajem), což je dvanáctiletý rekord.

Odborníci přičítají požáry v Amazonii z větší části lidem, kteří se snaží rozšířit půdu pro zemědělství, těžbu nerostů či dřeva. K šíření požárů pak podle ekologů přispívají klimatické změny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 16 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 17 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 20 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 22 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...