Počet požárů v Brazílii byl loni nejvyšší za posledních deset let

Počet požárů v Brazílii v roce 2020 oproti předcházejícímu roku vzrostl o 12,7 procenta. Brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) loni zaznamenal v zemi 222 798 požárů, což je nejvíce od roku 2010. Informovala o tom agentura AFP, podle níž tato oficiální statistika vyvolá další tlak na vládu prezidenta Jaira Bolsonara.

V brazilské Amazonii ústav napočítal více než 103 tisíc požárů, což je roční nárůst o skoro šestnáct procent. V brazilské části největšího mokřadu světa Pantanal loni vzplálo podle INPE 22 tisíc požárů, což je o 120 procent více oproti roku 2019. Národní ústav pro výzkum vesmíru používá pro monitorování situace v lesích satelitní snímky.

Hořící „zelené plíce“ planety

Amazonie a Pantanal jsou jedny z nejvzácnějších ekosystémů na světě. Amazonský deštný prales, jenž leží ze šedesáti procent právě na území Brazílie, hraje významnou roli při pohlcování skleníkových plynů, jež přispívají ke změnám klimatu. Získal proto přízvisko „zelené plíce“ planety. Pantanal, jehož část leží na jihozápadě Brazílie, je domovem tisíce druhů rostlin a zvířat, přičemž řada z nich je vzácných.

Ničivé požáry loni zdevastovaly skoro čtvrtinu oblasti Pantanal, která se dále rozkládá v Bolívii a Paraguayi, zatímco oblast zasáhlo nejhorší sucho za skoro půlstoletí.

Člověk jako viník

Záběry spálené krajiny a mrtvých zvířat šokovaly svět a brazilská vláda v čele s krajně pravicovým prezidentem čelila kritice za to, že destrukci nezastavila. Jair Bolsonaro, jenž patří mezi skeptiky v otázce klimatické změny, podle mnohých upřednostňuje ekonomické zájmy před ekologickými.

Za Bolsonarovy vlády prudce vzrostlo odlesňování Amazonie, které nezastavila ani pandemie koronaviru. Od srpna 2019 do loňského srpna zmizel v Amazonii podle INPE prales o rozloze větší než Jamajka (která je rozlohou srovnatelná se Středočeským krajem), což je dvanáctiletý rekord.

Odborníci přičítají požáry v Amazonii z větší části lidem, kteří se snaží rozšířit půdu pro zemědělství, těžbu nerostů či dřeva. K šíření požárů pak podle ekologů přispívají klimatické změny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
10. 10. 2026‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
10. 10. 2026‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.