V Amazonii pokračuje destrukce deštného pralesa. Z jeho brazilské části jen letos zmizelo území o rozloze Středočeského kraje, což je nejvíc za posledních dvanáct let. Prales přitom pomáhá zpomalovat globální oteplování. Vědci tvrdí, že úbytek pralesa zrychlil od chvíle, kdy se funkce prezidenta ujal Jair Bolsonaro, píše zpravodajský portál BBC.
Před lety svá pole založili na planinách, které předtím cíleně vypálili a odlesnili. Teď farmářům z brazilského Mato Grosso příroda vrací úder. Ze životodárné Amazonie se totiž vytrácí vláha a sílí eroze. Oheň se obrací zpět proti nim.
Brazilský farmář Luciano Nezzi popsal, že oheň se v zemi vymkl kontrole a lidem nezbývá než zachránit, co půjde. Ať jsou to zvířata, domy či jiný majetek.
Brazilské úřady varují - letos se vinou lidí vytratilo přes 11 tisíc kilometrů čtverečních pralesa. Část podlehla plamenům, část těžební technice.
Těžba zesílila s novým prezidentem
Masivní těžba dřeva i dobývání prostoru pro těžký průmysl zesílily po nástupu prezidenta Jaira Bolsonara. Podle něj vědci už dávno vyvrátili představu, že amazonské lesy jsou takzvané plíce světa.
Brazílie tak nedodrží vlastní cíl snížit míru odlesňování na přibližně 3900 kilometrů čtverečních. K němu se zavázala v roce 2009 přijetím zákona o klimatických změnách.
Podle nových propočtů vědců ze skupiny CAT by dodržení těchto závazků pomohlo naplnit cíle klimatické dohody. Tedy že by do roku 2100 teplota na planetě stoupla nanejvýš o dva stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou. Kromě zastavení odlesňování se ale státy musí rychle odpoutat také od své závislosti na uhlí.
Kácení má i lidský rozměr. „Současná vláda na nás útočí, chce nám naši zemi vyrvat z rukou,“ stěžuje si mluvčí hnutí za práva původních obyvatel O-é Kayapo. K volání indiánských kmenů i aktivistů po záchraně pralesa se připojili i světoví politici - francouzský prezident Macron nebo nově zvolený americký prezident Joe Biden. „Hned první den bych se znovu připojil k Pařížské klimatické dohodě a postrčil tak svět kupředu,“ oznámil Biden.
