Električtí úhoři útočí koordinovaně, překvapilo biology. Natočili soustředěný výboj deseti lovců

Hluboko v povodí brazilské Amazonky objevili přírodovědci malé jezírko napájené řekou –⁠ a v něm více než stovku dospělých elektrických úhořů, mnoho z nich větších než metr. Už to byl nesmírně zajímavý objev, protože doposud byly tyto ryby považovány za individualisty. Jenže další výzkum našel ještě něco zajímavějšího. Ukázal, jak se tato zvířata koordinují při lovu.

V jezeře na břehu řeky Iriri v brazilském státě Pará byli vědci svědky toho, jak úhoři společně nahánějí tetry tak, aby se tyto rybky seskupily do hejna ve tvaru koule. Poté se skupiny až deseti úhořů rozdělily tak, aby vytvořily spolupracující lovecké skupiny, podobně jako loví třeba vlci nebo kosatky. Tyto menší skupiny pak obklíčily hejno rybek a koordinovaně na tuto kouli útočily elektrickými výboji.

Síla spojených výbojů byla taková, že tetry vymrštila z vody. Když dopadly zpět na hladinu, byly omráčené a úhoři je mohli bez odporu sežrat.

„Je to výjimečný objev,“ řekl hlavní autor výzkumu David de Santana. „U elektrických úhořů jsme nikdy nic takového nepozorovali,“ uvedl biolog v v odborném časopise Ecology and Evolution. Vyvrací v něm, že by tyto ryby s hadovitým tělem byly jen samotářskými predátory, a upozorňuje na jejich výjimečnou schopnost koordinovaného lovu s pomocí elektrických výbojů.

„Lov ve skupinách je sice mezi savci celkem běžný, ale u ryb ho pozorujeme poměrně vzácně,“ uvedl de Santana. „Je známo pouze devět dalších druhů ryb, které něco takového dělají –⁠ je to něco opravdu zcela výjimečného,“ doplnil vědec.

Život zasvěcený úhořům

Tento vědec zasvětil výzkumu elektrických úhořů celý svůj život, i díky němu jich věda zná už přes dvě stě druhů. De Santana je hledá v říčních ramenech v Amazonii, a to velmi úspěšně.

Jeden z nových druhů elektrického úhoře představený v jeho studii z roku 2019 Electrophorus voltai je schopen vyprodukovat elektrické šoky o napětí 860 voltů –⁠ to je vůbec nejsilnější elektrický výboj ze všech zvířat na Zemi. Právě tento druh, který může dorůst až dvou metrů, dokáže lovit koordinovaně.

„Jeden exemplář tohoto druhu může vytvořit výboj o síle až 860 voltů –⁠ takže teoreticky, když jich svou energii uvolní deset najednou, mohou vyprodukovat až 8600 voltů,“ řekl de Santana. „To je přibližně stejné napětí, jako je zapotřebí k napájení sta žárovek.“

„Toto je jediné místo, kde bylo takové chování pozorováno. Myslíme si ale, že úhoři se do podobných jezírek stahují pravděpodobně pravidelně, každý rok,“ řekl de Santana. „Naše původní hypotéza říká, že se jedná o poměrně vzácnou událost, která se vyskytuje pouze v místech se spoustou kořisti a dostatečným úkrytem pro velké množství dospělých úhořů,“ dodal s tím, že záležitost dále bude ověřovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
před 9 hhodinami

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 18 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026
Načítání...