Električtí úhoři útočí koordinovaně, překvapilo biology. Natočili soustředěný výboj deseti lovců

Hluboko v povodí brazilské Amazonky objevili přírodovědci malé jezírko napájené řekou –⁠ a v něm více než stovku dospělých elektrických úhořů, mnoho z nich větších než metr. Už to byl nesmírně zajímavý objev, protože doposud byly tyto ryby považovány za individualisty. Jenže další výzkum našel ještě něco zajímavějšího. Ukázal, jak se tato zvířata koordinují při lovu.

V jezeře na břehu řeky Iriri v brazilském státě Pará byli vědci svědky toho, jak úhoři společně nahánějí tetry tak, aby se tyto rybky seskupily do hejna ve tvaru koule. Poté se skupiny až deseti úhořů rozdělily tak, aby vytvořily spolupracující lovecké skupiny, podobně jako loví třeba vlci nebo kosatky. Tyto menší skupiny pak obklíčily hejno rybek a koordinovaně na tuto kouli útočily elektrickými výboji.

Síla spojených výbojů byla taková, že tetry vymrštila z vody. Když dopadly zpět na hladinu, byly omráčené a úhoři je mohli bez odporu sežrat.

„Je to výjimečný objev,“ řekl hlavní autor výzkumu David de Santana. „U elektrických úhořů jsme nikdy nic takového nepozorovali,“ uvedl biolog v v odborném časopise Ecology and Evolution. Vyvrací v něm, že by tyto ryby s hadovitým tělem byly jen samotářskými predátory, a upozorňuje na jejich výjimečnou schopnost koordinovaného lovu s pomocí elektrických výbojů.

„Lov ve skupinách je sice mezi savci celkem běžný, ale u ryb ho pozorujeme poměrně vzácně,“ uvedl de Santana. „Je známo pouze devět dalších druhů ryb, které něco takového dělají –⁠ je to něco opravdu zcela výjimečného,“ doplnil vědec.

Život zasvěcený úhořům

Tento vědec zasvětil výzkumu elektrických úhořů celý svůj život, i díky němu jich věda zná už přes dvě stě druhů. De Santana je hledá v říčních ramenech v Amazonii, a to velmi úspěšně.

Jeden z nových druhů elektrického úhoře představený v jeho studii z roku 2019 Electrophorus voltai je schopen vyprodukovat elektrické šoky o napětí 860 voltů –⁠ to je vůbec nejsilnější elektrický výboj ze všech zvířat na Zemi. Právě tento druh, který může dorůst až dvou metrů, dokáže lovit koordinovaně.

„Jeden exemplář tohoto druhu může vytvořit výboj o síle až 860 voltů –⁠ takže teoreticky, když jich svou energii uvolní deset najednou, mohou vyprodukovat až 8600 voltů,“ řekl de Santana. „To je přibližně stejné napětí, jako je zapotřebí k napájení sta žárovek.“

„Toto je jediné místo, kde bylo takové chování pozorováno. Myslíme si ale, že úhoři se do podobných jezírek stahují pravděpodobně pravidelně, každý rok,“ řekl de Santana. „Naše původní hypotéza říká, že se jedná o poměrně vzácnou událost, která se vyskytuje pouze v místech se spoustou kořisti a dostatečným úkrytem pro velké množství dospělých úhořů,“ dodal s tím, že záležitost dále bude ověřovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Peruánští vědci zmapovali vliv pesticidů na rakovinu po celé zemi

Francouzští a peruánští vědci popsali nový způsob, jak na úrovni celé země mapovat vliv pesticidů na výskyt rakoviny. Studie zveřejněná v odborném časopise Nature Health ukázala v Peru výraznou prostorovou souvislost mezi vystavením pesticidům a vyšším výskytem některých typů rakoviny ve více než čtyř stech oblastech. Upozornil na to francouzský deník Le Monde.
před 11 hhodinami

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoSvětový den zdraví připomene i význam vědy

Jsou na vzestupu a mnohdy odolávají léčbě – houbové infekce. Světová zdravotnická organizace v posledních letech opakovaně upozorňuje, že představují rostoucí hrozbu pro lidské zdraví. Mikroskopické houby, plísně nebo kvasinky, způsobují různá onemocnění. Od menších kožních problémů až po nebezpečné nákazy postihující orgány. Jejich výzkumem se zabývají i čeští vědci. Právě význam vědy připomíná v úterý také Světový den zdraví.
před 13 hhodinami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026
Načítání...