Električtí úhoři útočí koordinovaně, překvapilo biology. Natočili soustředěný výboj deseti lovců

Hluboko v povodí brazilské Amazonky objevili přírodovědci malé jezírko napájené řekou –⁠ a v něm více než stovku dospělých elektrických úhořů, mnoho z nich větších než metr. Už to byl nesmírně zajímavý objev, protože doposud byly tyto ryby považovány za individualisty. Jenže další výzkum našel ještě něco zajímavějšího. Ukázal, jak se tato zvířata koordinují při lovu.

V jezeře na břehu řeky Iriri v brazilském státě Pará byli vědci svědky toho, jak úhoři společně nahánějí tetry tak, aby se tyto rybky seskupily do hejna ve tvaru koule. Poté se skupiny až deseti úhořů rozdělily tak, aby vytvořily spolupracující lovecké skupiny, podobně jako loví třeba vlci nebo kosatky. Tyto menší skupiny pak obklíčily hejno rybek a koordinovaně na tuto kouli útočily elektrickými výboji.

Síla spojených výbojů byla taková, že tetry vymrštila z vody. Když dopadly zpět na hladinu, byly omráčené a úhoři je mohli bez odporu sežrat.

„Je to výjimečný objev,“ řekl hlavní autor výzkumu David de Santana. „U elektrických úhořů jsme nikdy nic takového nepozorovali,“ uvedl biolog v v odborném časopise Ecology and Evolution. Vyvrací v něm, že by tyto ryby s hadovitým tělem byly jen samotářskými predátory, a upozorňuje na jejich výjimečnou schopnost koordinovaného lovu s pomocí elektrických výbojů.

„Lov ve skupinách je sice mezi savci celkem běžný, ale u ryb ho pozorujeme poměrně vzácně,“ uvedl de Santana. „Je známo pouze devět dalších druhů ryb, které něco takového dělají –⁠ je to něco opravdu zcela výjimečného,“ doplnil vědec.

Život zasvěcený úhořům

Tento vědec zasvětil výzkumu elektrických úhořů celý svůj život, i díky němu jich věda zná už přes dvě stě druhů. De Santana je hledá v říčních ramenech v Amazonii, a to velmi úspěšně.

Jeden z nových druhů elektrického úhoře představený v jeho studii z roku 2019 Electrophorus voltai je schopen vyprodukovat elektrické šoky o napětí 860 voltů –⁠ to je vůbec nejsilnější elektrický výboj ze všech zvířat na Zemi. Právě tento druh, který může dorůst až dvou metrů, dokáže lovit koordinovaně.

„Jeden exemplář tohoto druhu může vytvořit výboj o síle až 860 voltů –⁠ takže teoreticky, když jich svou energii uvolní deset najednou, mohou vyprodukovat až 8600 voltů,“ řekl de Santana. „To je přibližně stejné napětí, jako je zapotřebí k napájení sta žárovek.“

„Toto je jediné místo, kde bylo takové chování pozorováno. Myslíme si ale, že úhoři se do podobných jezírek stahují pravděpodobně pravidelně, každý rok,“ řekl de Santana. „Naše původní hypotéza říká, že se jedná o poměrně vzácnou událost, která se vyskytuje pouze v místech se spoustou kořisti a dostatečným úkrytem pro velké množství dospělých úhořů,“ dodal s tím, že záležitost dále bude ověřovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 23 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...