Amazonka

Brazílie zaznamenala nejteplejší den v historii měření – 44,8 stupně Celsia. Vlna veder sužuje největší jihoamerickou zemi už druhým týdnem. Úřady připisují nezvykle vysoké teploty meteorologickému jevu El Niňo a globálním klimatickým změnám.

Lidské tváře vytesané do kamene před 2000 lety se objevily na skalním výchozu podél řeky Amazonky poté, co hladina vody klesla na rekordně nízkou úroveň během největšího sucha v oblasti za posledních více než sto let. Některé skalní rytiny byly spatřeny již dříve, ale nyní jich je vidět více. Vědcům to pomůže určit jejich původ, uvedl archeolog Jaime de Santana Oliveira. V jedné oblasti jsou ve skále patrné hladké rýhy, o nichž se předpokládá, že zde domorodí obyvatelé brousili své šípy a oštěpy dávno před příchodem Evropanů.

Kvůli nebývalému suchu v brazilské části Amazonie klesla hladina řeky Río Negro, jednoho z přítoků Amazonky, tak nízko, že lodě v přístavu v Manaus zůstaly stát na říčním dně. Nedostatek vody do značné míry způsobený jevem El Niño narušuje říční dopravu, na níž závisí stovky tisíc lidí v okolních vesnicích, a ohrožuje také pralesní ekosystémy.

V roce 1918 natočil kameraman Silvino Santos němý dokument o Amazonii, který je pokládán za hodnotné dobové svědectví. Jenže filmový kotouč napřed někdo ukradl a pak zmizel ze světa úplně. Dokud jeho kopii neobjevili v Národním filmovém archivu (NFA) v Praze. Po více než sto letech od premiéry se tak Divy veletoku Amazonky opět dostávají k divákům. Nálezu si všimla i zahraniční média. Britský list The Guardian o snímku píše jako o „svatém grálu brazilské němé kinematografie“.

Osm latinskoamerických států se v úterý dohodlo na společné alianci proti odlesňování amazonského pralesa. Společné datum konce ničení tohoto ekosystému však prohlášení amazonského summitu v brazilském Belému neobsahuje, uvedl brazilský tisk. Státy také chtějí spolupracovat na tom, aby amazonský prales nezačal vypouštět do vzduchu více oxidu uhličitého, než dokáže pohltit.

K držitelům čestných ocenění z letošního filmového festivalu v Karlových Varech přibylo jméno Robin Wrightové. Americká herečka a režisérka, známá mimo jiné ze seriálu Dům z karet, obdrží na závěr sedmapadesátého ročníku Cenu prezidenta festivalu. Už dříve Vary oznámily, že očekávají také příjezd Russella Crowea, Ewana McGregora či Alicie Vikanderové.

Když se řekne řeka, většině lidí se asi vybaví klasický vodní tok typu Labe, Dunaje nebo Amazonky, v meteorologii má ale řeka ještě jeden význam. Jde totiž o označení dlouhého a poměrně úzkého pásu, ve kterém dochází k intenzivnímu přenosu vodní páry. Na délku takové pásy mohou mít až dva tisíce kolometrů, na šířku ale jen čtyři sta až sedm set kilometrů. Nejznámější je Ananasový expres, který vzniká v oblasti Havaje.

Ochránci přírody mají od šedesátých let standardní řešení pro záchranu biologické rozmanitosti: chránit přírodní oblasti před vlivem člověka. Nová analýza využívání půdy na Zemi, která se dívá dvanáct tisíc let zpět, ale naznačuje, že i v době mamutů a obřích lenochodů byla člověkem nedotčena pouhá čtvrtina planety. Nyní je to podle stejné analýzy 19 procent, velký je ale rozdíl ve způsobu tohoto ovlivnění.

Systém Golfského proudu, který dalekosáhle ovlivňuje klima na planetě, zpomalil na nejnižší rychlost za poslední tisíciletí. Ve dvou nových studiích k tomuto závěru dospěli vědci. Podle jejich měření oceánský proud, který přináší teplou vodu k Evropě, zeslábl vinou globálního oteplování více než se předpokládalo. Může to mít velmi znepokojující důsledky, napsal deník Financial Times.

Hluboko v povodí brazilské Amazonky objevili přírodovědci malé jezírko napájené řekou –⁠ a v něm více než stovku dospělých elektrických úhořů, mnoho z nich větších než metr. Už to byl nesmírně zajímavý objev, protože doposud byly tyto ryby považovány za individualisty. Jenže další výzkum našel ještě něco zajímavějšího. Ukázal, jak se tato zvířata koordinují při lovu.

V Británii začali testovat lék, který proti covidu-19 preventivně bere americký prezident Donald Trump. Výsledek by mohl být na konci tohoto roku. Podle nové studie se Spojené státy mohly vyhnout až 84 procentům úmrtí, kdyby na epidemii zareagovaly dříve. Obyvatelé Slovenska mohou od čtvrtka vycestovat na jeden den do vybraných zemí včetně Česka, aniž by při návratu museli nastoupit do karantény nebo předložit potvrzení o negativním výsledku testu na koronavirus.

Před třinácti až sedmi miliony lety se vodami dnešní Jižní Ameriky proháněla jedna z největších želv, která kdy žila. Sladkovodní plaz, jehož zkamenělé pozůstatky nalezli vědci v Kolumbii a ve Venezuele, dosahoval rozměrů osobního auta, píše agentura Reuters. První fosílie těchto obřích želv paleontologové objevili už v 70. letech minulého století, nový nález však dopomůže k lepšímu porozumění tomu, jak tato zvířata žila.

Delfínovci amazonští jsou přátelští, inteligentní savci, kteří vypadají, že se umí usmívat i červenat. Osud tohoto největšího druhu říčních delfínů začal v Brazílii znepokojovat ochránce přírody, protože v zemi v lednu skončil zákaz výlovu tamních sumců, kteří se živí masem jiných ryb. Panují obavy, že rybáři teď začnou nelegálně lovit delfíny, aby získali návnadu pro sumce, napsala agentura Reuters.

Podle nového výzkumu se u delfínů v Amazonce rychle zvyšuje hladina rtuti. Vědci si myslí, že tato toxická látka pochází z ilegální těžby zlata, která se kolem této řeky stále rozšiřuje.

Biologové z německého Leibnitzova ústavu varují před prudkým úbytkem velké sladkovodní fauny. Její počty se za posledních čtyřicet let snížily o více než čtyři pětiny, nejvýrazněji v případě velkých ryb, ohrožení jsou ale i plazi a savci. Klesání říční a jezerní populace se navíc podle výzkumu týká všech kontinentů s výjimkou Antarktidy.