Za čtyři dekády vymřelo 88 procent velkých říčních zvířat, varují němečtí vědci

Biologové z německého Leibnitzova ústavu varují před prudkým úbytkem velké sladkovodní fauny. Její počty se za posledních čtyřicet let snížily o více než čtyři pětiny, nejvýrazněji v případě velkých ryb, ohrožení jsou ale i plazi a savci. Klesání říční a jezerní populace se navíc podle výzkumu týká všech kontinentů s výjimkou Antarktidy.

Řeky a jezera sice pokrývají jen procento zemského povrchu, představují ale domov pro třetinu všech druhů obratlovců na Zemi – a podle mezinárodního výzkumu jsou silně ohrožení.

Biologové z Leibnitzova institutu se ve své práci zaměřili na stavy sladkovodní megafauny, čili zvířat, která žijí v řekách, jezerech a potocích a váží víc než třicet kilogramů. Do této rozmanité skupiny patří krokodýli, bobři, velké želvy, říční delfíni nebo jeseteři.

Autorům práce se podařilo shromáždit údaje o 126 druzích takových tvorů z celého světa. „Výsledky jsou alarmující a potvrzují obavy vědců zapojených do studia a ochrany sladkovodní biodiverzity,“ říká jedna z hlavních autorek studie Sonja Jähnigová. 

Podle výzkumu megafauny mezi lety 1970 a 2012 ubylo osmaosmdesát procent, což představuje dvojnásobek úbytku obratlovců na pevnině nebo v oceánech. Zdaleka největší ztráty evidují biologové v oblasti indomalajské, která zahrnuje jižní a jihovýchodní Asii a jižní Čínu (o 99 procent), a v oblasti paleoarktické – čili v Evropě, Severní Africe a většině Asie (o 97 procent).

Zdaleka nejvíce snižování populace zasahuje velké druhy ryb, jesetery a sumce, jichž zmizelo asi 94 procent. Po nich jsou nejvíce ohrožení plazi, kde úbytek přesáhl 72 procent. A vědci situaci vysvětlují dvěma příčinami: lovem a stavem řek.

Ubývá ryb i řek, kde mohou žít

Nadměrný lov představuje podle expertů primární příčinu – velké ryby se loví na maso, plazi kvůli kůži nebo vejcím. „Stav zhoršuje ztráta volně tekoucích řek, protože ryby přicházejí o místa ke tření kvůli přehradám,“ uvádí studie.

Ztráta volně tekoucích řek pak situaci ještě komplikuje. Většinu velkých světových toků už dnes výrazně rozdělují přehrady, v dalších letech se ale plánují tisíce regulačních staveb, které současný nepříznivý stav ještě zhorší.

„Asi osm set z nich je navíc plánováno v kriticky důležitých místech s vysokou biodiverzitou a doposud velkým množstvím megafauny, jako je oblast Amazonky, Konga, Mekongu nebo Gangy,“ dodává hlavní autor studie Fengzhi He.

Pokusy hodné následování

Přírodovědci ale upozorňují i na pozitivní příklad, kdy se na řadě míst daří megafaunu mnohem lépe chránit a nese to ovoce. Našli 13 druhů zvířat, která doslova „vstala hrobníkovi z lopaty“. Jedná se například o amerického bobra nebo jesetera sachalinského, kteří se v Severní Americe šíří. V Asii je zase ukázkovým příkladem sladkovodní delfín orcela tuponosá, která žije v Mekongu.

Naopak špatně dopadla Evropa, kde je podle vědců zřejmě největším problémem fakt, že řeky více překračují hranice států (nebo je tvoří), a proto je složitější koordinovaně zvířata chránit. Autoři jako příklad úspěchu uvádí obnovu bobřích populací v Evropě. V Německu zase vypadá nadějně snaha o návrat dvou druhů jeseterů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali 230 neznámých obřích virů

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.
před 3 hhodinami

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 5 hhodinami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 8 hhodinami

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
před 8 hhodinami

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
před 11 hhodinami

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
včera v 09:00

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025
Načítání...