Divy veletoku Amazonky byly téměř sto let považovány za ztracené. Než je objevili v Česku

V roce 1918 natočil kameraman Silvino Santos němý dokument o Amazonii, který je pokládán za hodnotné dobové svědectví. Jenže filmový kotouč napřed někdo ukradl a pak zmizel ze světa úplně. Dokud jeho kopii neobjevili v Národním filmovém archivu (NFA) v Praze. Po více než sto letech od premiéry se tak Divy veletoku Amazonky opět dostávají k divákům. Nálezu si všimla i zahraniční média. Britský list The Guardian o snímku píše jako o „svatém grálu brazilské němé kinematografie“.

Původem portugalský kameraman Silvino Santos strávil většinu života v Amazonii, kde patřil k hlavním tvůrcům brazilské kinematografie počátku dvacátého století. Z jeho filmografie je zmiňován především černobílý dokument No Paiz das Amazonas (V zemi Amazonek) z roku 1922, který odborníci často čtou jako pokus o remake ztraceného snímku.

Divy veletoku Amazonky (v originále Amazonas, Maior Rio do Mundo, tedy Amazonka, největší řeka světa) jsou oceňovány pro kvalitu kompozice i námět. Záběry zprostředkovávají rozmanitost krajiny i obyvatel amazonského pralesa, včetně jedněch z prvních známých „pohyblivých obrázků“ domorodého kmene Witótů.

Detailní záběry kajmanů, jaguárů a tropické flóry střídá dokumentování domorodých rituálů, ale i průmyslu v regionu, od kaučuku přes ořechy po volavčí peří. „Mísí různé rozměry dokumentárního žánru do pro diváka velmi poutavého vyprávění,“ dodává odborník na Santose Savio Stoco z univerzity v Belému.

Falešný režisér

Santos Divy veletoku Amazonky natáčel tři roky v peruánské a brazilské Amazonii. V Brazílii snímek ale promítnout nestihl. Jeho produkční společnost zkrachovala a film ukradl Santosův spolupracovník Propércio de Mello Saraiva.

Vydával se za režiséra dokumentu a vyjednával o jeho mezinárodním prodeji. Podvodný podpis smlouvy zaručil promítání filmu v Anglii (kde byl přejmenován na Wonders of the Amazon – Zázraky Amazonie) a v dalších zemích Evropy. Ale v roce 1931 se ztratil beze stopy. K Santosovi, který zemřel na sklonku šedesátých let, se už nedostal.

Divy veletoku Amazonky
Zdroj: NFA

Na začátku letošního roku byly Divy veletoku Amazonky překvapivě objeveny v českém Národním filmovém archivu. Dochovala se zde negativní kopie už rozpadlé kopie z nitrátového filmového materiálu, na který se v němé éře kinematografie točilo. Santosův dokument o Amazonce byl chybně zařazen do katalogu jako titul z americké produkce z poloviny dvacátých let.

Skutečný obsah pásu při bádání rozkryl specialista na němý film Jay Weissberg. „Během několika vteřin jsem věděl, že to není rok 1925, ale mnohem dřív, a rozhodně to nemá nic společného s ničím, co by kdokoli ve Spojených státech natočil,“ říká o svém objevu Weissberg, který je ředitelem italského festivalu němého filmu v Pordenone, kde se dokument tento týden promítá.

Jeho zjištění následně potvrdil odborník na Santosovy filmy Savio Stoco. Záběry z Amazonie jsou podle něj „svatým grálem brazilských (němých) dokumentů“. „Je to v podstatě zázrak,“ vyjádřil se pro The Guardian. „Neměli jsme sebemenší naději, že se toto dílo jednou najde.“

Propagace kolonialismu

Klíčové jsou Divy veletoku Amazonky nejen pro dějiny jihoamerického dokumentárního filmu, ale i jako koloniální svědectví, které, jak píše NFA, nepřímo promlouvá o tom, co zamlčuje. Santos byl při natáčení ovlivněn kolonialistickým pohledem. „Je to samozřejmě film poznamenaný dobovou perspektivou a jeho sponzory, kteří patřili k manuaské elitě,“ říká Stoco.

Film exotizuje domorodé obyvatelstvo a propaguje ekonomický potenciál pralesa. Kaučukový boom na počátku dvacátého století přitom zotročil a zničil domorodé komunity, včetně zmíněných Witótů.

„Nemohl mluvit o zvěrstvech, ke kterým docházelo,“ tvrdí Stoco o Santosovi. Nepochybuje, že film zůstává důležitý právě pro svůj pohled na Amazonii jako na „oblast, kterou je třeba vykořisťovat“, protože tento pohled je dodnes hnací silou devastace deštného pralesa a jeho původního obyvatelstva.

Divy veletoku Amazonky
Zdroj: NFA

Podobně to vidí i Cinemateca Brasileira, instituce odpovědná za zachování a propagaci brazilské audiovizuální produkce.

„Ze zprávy o nově nalezeném filmu jsme měli velkou radost. Identifikace dokumentu natočeného v tomto období je významným milníkem, zejména s ohledem na značné ztráty, které brazilská kinematografie v průběhu své historie utrpěla. Návrat filmu do Brazílie díky spolupráci s kolegy z Národního filmového archivu má pro nás zásadní význam,“ uvedla ředitelka instituce Maria Dora Genis Mouraoová.

Cinemateca Brasileira se ujme dalšího uvádění tohoto dokumentu, českým divákům Divy veletoku Amazonky promítne festival dokumentárních filmů Ji.hlava, který se uskuteční na konci října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Cibulka a Jagelka se s Klempířem neshodli. Mají se ale sejít znovu

Moderátor Aleš Cibulka a moderátor, dabér a herec Michal Jagelka sdělili, že se při úterním jednání s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) v jednotlivých tématech neshodli. Probírali mimo jiné poplatky za televizi a rozhlas nebo Klempířovu někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Diskuze nicméně byla podle dvojice umělců korektní. Před prázdninami by se měli s ministrem sejít znovu, řekli po setkání.
před 12 hhodinami

Devadesátník Smoček napsal hru o tom, co má v životě smysl

Spoluzakladatel Činoherního klubu Ladislav Smoček napsal novou hru. Třiadevadesátiletý režisér a dramatik nastudoval na této pražské scéně inscenaci Hermína. Do hlavních rolí obsadil Andreu Černou, Ondřeje Vetchého nebo Vladimíra Javorského.
před 15 hhodinami

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
před 23 hhodinami

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
9. 2. 2026

Katar chce být i kulturním centrem, peníze na to má

Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.
9. 2. 2026

Filmoví kritici vyzdvihli Sbormistra

Nejlepším snímkem roku 2025 je podle Cen české filmové kritiky drama Sbormistr. Získalo dvě ocenění, stejně jako snímky Otec a Letní škola, 2001.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Brejchová byla nezapomenutelnou filmovou hvězdou, shodli se herci i politici

Jako na opravdovou hereckou hvězdu a ikonu českého a československého filmu vzpomínali v sobotu herečtí kolegové na Janu Brejchovou, která zemřela ve věku 86 let. Připomněli její talent, krásu i nezapomenutelné role. Hold legendární herečce a upřímnou soustrast její rodině vyjádřili také prezident Petr Pavel či premiér Andrej Babiš (ANO). Její úmrtí po dlouhé nemoci oznámili pozůstalí v pátek.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
6. 2. 2026Aktualizováno6. 2. 2026
Načítání...