Divy veletoku Amazonky byly téměř sto let považovány za ztracené. Než je objevili v Česku

V roce 1918 natočil kameraman Silvino Santos němý dokument o Amazonii, který je pokládán za hodnotné dobové svědectví. Jenže filmový kotouč napřed někdo ukradl a pak zmizel ze světa úplně. Dokud jeho kopii neobjevili v Národním filmovém archivu (NFA) v Praze. Po více než sto letech od premiéry se tak Divy veletoku Amazonky opět dostávají k divákům. Nálezu si všimla i zahraniční média. Britský list The Guardian o snímku píše jako o „svatém grálu brazilské němé kinematografie“.

Původem portugalský kameraman Silvino Santos strávil většinu života v Amazonii, kde patřil k hlavním tvůrcům brazilské kinematografie počátku dvacátého století. Z jeho filmografie je zmiňován především černobílý dokument No Paiz das Amazonas (V zemi Amazonek) z roku 1922, který odborníci často čtou jako pokus o remake ztraceného snímku.

Divy veletoku Amazonky (v originále Amazonas, Maior Rio do Mundo, tedy Amazonka, největší řeka světa) jsou oceňovány pro kvalitu kompozice i námět. Záběry zprostředkovávají rozmanitost krajiny i obyvatel amazonského pralesa, včetně jedněch z prvních známých „pohyblivých obrázků“ domorodého kmene Witótů.

Detailní záběry kajmanů, jaguárů a tropické flóry střídá dokumentování domorodých rituálů, ale i průmyslu v regionu, od kaučuku přes ořechy po volavčí peří. „Mísí různé rozměry dokumentárního žánru do pro diváka velmi poutavého vyprávění,“ dodává odborník na Santose Savio Stoco z univerzity v Belému.

Falešný režisér

Santos Divy veletoku Amazonky natáčel tři roky v peruánské a brazilské Amazonii. V Brazílii snímek ale promítnout nestihl. Jeho produkční společnost zkrachovala a film ukradl Santosův spolupracovník Propércio de Mello Saraiva.

Vydával se za režiséra dokumentu a vyjednával o jeho mezinárodním prodeji. Podvodný podpis smlouvy zaručil promítání filmu v Anglii (kde byl přejmenován na Wonders of the Amazon – Zázraky Amazonie) a v dalších zemích Evropy. Ale v roce 1931 se ztratil beze stopy. K Santosovi, který zemřel na sklonku šedesátých let, se už nedostal.

Divy veletoku Amazonky
Zdroj: NFA

Na začátku letošního roku byly Divy veletoku Amazonky překvapivě objeveny v českém Národním filmovém archivu. Dochovala se zde negativní kopie už rozpadlé kopie z nitrátového filmového materiálu, na který se v němé éře kinematografie točilo. Santosův dokument o Amazonce byl chybně zařazen do katalogu jako titul z americké produkce z poloviny dvacátých let.

Skutečný obsah pásu při bádání rozkryl specialista na němý film Jay Weissberg. „Během několika vteřin jsem věděl, že to není rok 1925, ale mnohem dřív, a rozhodně to nemá nic společného s ničím, co by kdokoli ve Spojených státech natočil,“ říká o svém objevu Weissberg, který je ředitelem italského festivalu němého filmu v Pordenone, kde se dokument tento týden promítá.

Jeho zjištění následně potvrdil odborník na Santosovy filmy Savio Stoco. Záběry z Amazonie jsou podle něj „svatým grálem brazilských (němých) dokumentů“. „Je to v podstatě zázrak,“ vyjádřil se pro The Guardian. „Neměli jsme sebemenší naději, že se toto dílo jednou najde.“

Propagace kolonialismu

Klíčové jsou Divy veletoku Amazonky nejen pro dějiny jihoamerického dokumentárního filmu, ale i jako koloniální svědectví, které, jak píše NFA, nepřímo promlouvá o tom, co zamlčuje. Santos byl při natáčení ovlivněn kolonialistickým pohledem. „Je to samozřejmě film poznamenaný dobovou perspektivou a jeho sponzory, kteří patřili k manuaské elitě,“ říká Stoco.

Film exotizuje domorodé obyvatelstvo a propaguje ekonomický potenciál pralesa. Kaučukový boom na počátku dvacátého století přitom zotročil a zničil domorodé komunity, včetně zmíněných Witótů.

„Nemohl mluvit o zvěrstvech, ke kterým docházelo,“ tvrdí Stoco o Santosovi. Nepochybuje, že film zůstává důležitý právě pro svůj pohled na Amazonii jako na „oblast, kterou je třeba vykořisťovat“, protože tento pohled je dodnes hnací silou devastace deštného pralesa a jeho původního obyvatelstva.

Divy veletoku Amazonky
Zdroj: NFA

Podobně to vidí i Cinemateca Brasileira, instituce odpovědná za zachování a propagaci brazilské audiovizuální produkce.

„Ze zprávy o nově nalezeném filmu jsme měli velkou radost. Identifikace dokumentu natočeného v tomto období je významným milníkem, zejména s ohledem na značné ztráty, které brazilská kinematografie v průběhu své historie utrpěla. Návrat filmu do Brazílie díky spolupráci s kolegy z Národního filmového archivu má pro nás zásadní význam,“ uvedla ředitelka instituce Maria Dora Genis Mouraoová.

Cinemateca Brasileira se ujme dalšího uvádění tohoto dokumentu, českým divákům Divy veletoku Amazonky promítne festival dokumentárních filmů Ji.hlava, který se uskuteční na konci října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jiřině Bohdalové je 95 let, hraje téměř stejně tak dlouho

Herecká kariéra Jiřiny Bohdalové trvá bezmála devadesát let, tedy téměř celý její život, protože 3. května slaví devadesáté páté narozeniny. Jubileum herečky připomíná ve svém programu i Česká televize.
před 6 hhodinami

Mezinárodní porota Benátského bienále podala demisi, píší média

Mezinárodní porota bienále v Benátkách podala demisi. Vedení přehlídky nezveřejnilo důvody tohoto kroku, který pravděpodobně souvisí s kritizovanou přítomností ruské národní expozice a také s rozhodnutím poroty vyloučit z udělování cen Izrael, uvádějí italská média. O udělení cen, Zlatých lvů, tak letos rozhodnou návštěvníci. Porota demisi ohlásila jen týden před začátkem bienále, který připadá na středu 6. května.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Talankinův ztracený Oscar se našel, v USA s ním režiséra nepustili do letadla

Sošku Oscara ruského režiséra Pavla Talankina nalezly aerolinky Lufthansy poté, co s ní režisérovi ostraha newyorského letiště Johna F. Kennedyho zakázala vstoupit na palubu letadla. Cenu, kterou získal za česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi kritizující ideologickou indoktrinaci ruských školáků, musel Talankin odbavit k přepravě mimo kabinu. Po příletu do Německa se už ale soška nenašla, informovala dříve stanice BBC.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
29. 4. 2026

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
29. 4. 2026

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
29. 4. 2026

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
28. 4. 2026

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
28. 4. 2026
Načítání...