Delfínovci amazonští mohou skončit jako návnada pro sumce, varují přírodovědci

Delfínovci amazonští jsou přátelští, inteligentní savci, kteří vypadají, že se umí usmívat i červenat. Osud tohoto největšího druhu říčních delfínů začal v Brazílii znepokojovat ochránce přírody, protože v zemi v lednu skončil zákaz výlovu tamních sumců, kteří se živí masem jiných ryb. Panují obavy, že rybáři teď začnou nelegálně lovit delfíny, aby získali návnadu pro sumce, napsala agentura Reuters.

Ochránci přírody i vědci, k nimž patří bioložka Vera da Silvaová, žádají, aby úřady obnovily moratorium na lov aténovců velkoploutvých, místně označovaných jako sumci.

Silvaová se studiem života delfínovců zabývá pětadvacet let. „Nepřestávají mne ohromovat, jsou to fascinující zvířata,“ řekla. Její spolupracovníci delfínovce značkují, měří a ověřují jejich zdravotní stav a pak znovu pouští do vody v rezervaci Mamirauá v brazilském státě Amazonas.

Mamirauá spravuje amazonský výzkumný ústav INPA. Tvoří ji zatopený prales a mokřiny na ploše 11 tisíc kilometrů čtverečních. Dostat se tam dá jedině na člunu a plavba po Amazonce ze střediska státu Amazonas Manausu trvá tři dny. Lidé ze Silvaové týmu tam delfínovcům opatrně odebírají krev a od samic i mléko a testují je.

Delfínovec amazonský
Zdroj: Wikimedia Commons

Zranitelný tvor

S věkem se barva zvířat postupně mění ze šedivé na růžovou a na zbarvení má také vliv vystavení slunečnímu světlu. Někteří jedinci nabudou podobnou barvu jako plameňáci. Samice delfínovců jsou březí 13 měsíců a mláďata kojí dva roky. Reprodukční cyklus je tří až pětiletý.

Jak říká Silvaová, právě proto jsou delfínovci ohroženi vyhubením, bude-li jejich populace oslabena výlovem. Když v roce 2015 prokuratura státu Amazonas požadovala zavedení moratoria na lov sumců, upozornila, že každý rok rybáři odloví 2500 delfínovců, aby získali návnady pro sumce.

Už vloni upozornili biologové, že tyto vodní savce ohrožuje i množství rtuti v řekách. Tu používají těžaři, kteří do těchto oblastí pronikají za zlatem.

V Jižní Americe se delfínovci nacházejí zatím v dostatečném počtu v Amazonce i Orinoku, ale Silvaová se bojí, že by je mohl potkat podobný osud jako delfínovce čínské z řeky Jang-c'-ťiang. V důsledku nekontrolovaného rybolovu a také znečištění je tento druh označován za vyhynulý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 1 hhodinou

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 3 hhodinami

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
před 4 hhodinami

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
před 6 hhodinami

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
včera v 09:00

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025

Za americkou včelí apokalypsu může roztoč odolávající pesticidům

Během letošní zimy došlo v Severní Americe k částečnému kolapsu včelstev. Ztráty překonaly šedesát procent populace. Teď vědci konečně oznámili příčinu.
6. 6. 2025
Načítání...