Brazílie vysílá armádu do amazonského pralesa. Má ho chránit před těžaři a kácením

Brazílie na ochranu deštného pralesa v Amazonii znovu vyšle armádu. Vojáci ho mají chránit zejména před nelegálními těžaři dřeva a klučením. Dekretem o tom rozhodl prezident Jair Bolsonaro. Podobná vojenská mise, která měla bránit odlesňování, skončila teprve před dvěma měsíci. Ta nynější má trvat nejméně do konce srpna, napsala agentura AP.

Brazilští vojáci zamíří do regionů Pará, Amazonas, Mato Grosso a Rondônia. Žádné další podrobnosti ale zatím nejsou známy, do dvou předchozích operací nazvaných Zelená Brazílie se nicméně zapojily tisíce příslušníků armády.

Ekologové tvrdí, že nasazení armády není příliš efektivní a vojáci nedokážou rozsáhlému kácení stromů účinně bránit. V roce 2020 bylo vymýceno na 8500 kilometrů čtverečních amazonského pralesa, což byla jedna z dosud největších zaznamenaných hodnot. Letos se situace dále zhoršila.

V dubnu a květnu se plocha vymýceného porostu oproti předchozímu roku výrazně zvětšila. V květnu se vykácela plocha 1180 kilometrů čtverečních lesů, o čtyřicet procent více než ve stejný měsíc loni. Letošní údaje jsou podle odborníků alarmující i proto, že rekordní úrovně dosáhla ilegální těžba dřeva ještě před začátkem období sucha, kdy vymýcených ploch vždy rapidně přibývá.

Vyslání armády jako důkaz o angažovanosti

Vládu krajně pravicového prezidenta Bolsonara ekologové kritizují za malou péči o brazilský prales. Hlava státu v minulosti prohlásila, že je nutné zdroje v Amazonii více využívat. Na dubnovém klimatickém summitu ale výrazně změnil rétoriku a projevil vůli zvýšit ochranu pralesa. Podle některých analytiků může obrat v rétorice souviset s prezidentskými volbami, které Brazílii čekají příští rok.

Latinskoamerická země chce na boj proti odlesňování získat i zdroje ze zahraničí a jedná se Spojenými státy. Podle agentury AP jsou ale nyní jednání na mrtvém bodě a rozhodnutí Bolsonara vyslat armádu má partnerům dokázat, že se Brazílie v ochraně pralesa aktivně angažuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 25 mminutami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 2 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 3 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 3 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 9 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...