V Amazonii fungovalo zemědělství už před 10 tisíci roky, ukázal výzkum

Amazonský deštný prales, který se rozkládá na území bezmála deseti států Latinské Ameriky, v očích mnohých platí za symbol panenské přírody. Mezinárodní vědecký tým však dokázal, že tehdejší obyvatelé pralesa jeho úrodnou půdu obdělávali už zhruba před 10 tisíci lety. Jedni z prvních zemědělců na území dnešní Bolívie pěstovali maniok, tykve a kukuřici.

Na konci poslední doby ledové, tedy před zhruba 12 tisíci lety, se Země začala znatelně oteplovat. To vedlo k několika zásadním změnám, přičemž tou nejvýraznější byl přechod tehdejších lovců a sběračů na zemědělství a pastevectví, což vytvořilo podmínky pro vznik prvních civilizací.

Vědci dosud identifikovali čtyři významné kolébky primitivního zemědělství. Na území dnešní Číny se začala pěstovat rýže, v oblasti Blízkého východu to byly obiloviny, ve Střední Americe kukuřice a v jihoamerických Andách quinoa neboli merlík čilský.

Vědecký tým Umberta Lombarda z univerzity ve švýcarském Bernu se domnívá, že oblast na severu dnešní Bolívie by měla být pátou takovou lokalitou. Výzkumníci prokázali, že lidé v pralese zhruba před 10 350 lety pěstovali hlízu maniok známou také pod jménem cassava či yuca. Důkazy o pěstování tykví pocházejí z doby před 10 250 lety, o pěstování kukuřice o něco později – před 6850 lety.

Prales jako plantáž

„Překvapilo nás to… Je to Amazonie, jedno z těch míst, o kterém jsme si donedávna mysleli, že je to panenský les, člověkem nedotknuté prostředí,“ míní o nečekaném objevu Lombardo. „Teď nacházíme důkazy, že tam před 10 500 lety žili lidé, kteří obdělávali půdu.“

Pradávní obyvatelé pralesa se pravděpodobně živili také batáty a arašídy a lovili ryby a větší býložravce, vyplývá ze studie, kterou Lombardův tým zveřejnil v odborném časopise Nature.

Vědci popisují tyto oblasti jako jakési odlesněné ostrovy uprostřed pralesa; takových míst autoři identifikovali na území Amazonie na 4700. Tento výzkum vrhá nové světlo na idylické pohledy na původní obyvatele Nového světa – ti od svého příchodu na kontinent aktivně měnili své ekosystémy a přizpůsobovali je svým potřebám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 13 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 15 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
29. 6. 2026

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
29. 6. 2026

Evropský pohled