V Brazílii se letos méně kácí pralesy. O to víc jich ale pohltily požáry, ukazují satelity

Rozsah odlesňování Amazonie od ledna do září letošního roku meziročně klesl. Destrukce amazonského pralesa ale přesto zůstává na citelně vyšší úrovni, než když se ujal vlády prezident Jair Bolsonaro, uvedla agentura Reuters s odkazem na zprávu brazilského ústavu pro výzkum vesmíru. Brazilský prezident namítá, že jeho země se o prales stará příkladně.

Podle údajů, které zveřejnil brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE), přišel amazonský prales v prvních devíti měsících letošního roku o zhruba sedm tisíc kilometrů čtverečních plochy. To je velikost srovnatelná přibližně s rozlohou Jihomoravského kraje. Rozsah odlesňování je tak letos o zhruba deset procent nižší než v roce 2019, kdy byl zaznamenán jedenáctiletý rekord.

Méně se kácí, víc hoří

Podle INPE se ale zvýšil počet požárů. Od ledna do konce září jeho satelity zaregistrovaly 76 030 ohnisek, což je o 14 procent více než v loňském roce. V některých oblastech je počet požárů nejvyšší od doby, kdy začal být veden tento druh statistiky.

Kritici brazilského prezidenta Jaira Bolsonara poukazují, že za jeho vlády se odlesňování v Amazonii zvýšilo. V loňském roce prales přišel o více než 10 tisíc kilometrů čtverečních plochy. Ve srovnání s rokem 2018 to bylo o 34,5 procenta více. Bolsonaro, který se ujal úřadu v lednu loňského roku, argumentuje, že data za loňský rok jdou na vrub politikám předchozích vlád. Jeho vláda se prý o prales stará příkladně, nechce ale podkopat ekonomický rozvoj amazonského regionu.

Ochrana amazonského pralesa se na konci září stala důvodem roztržky mezi brazilským prezidentem a americkým kandidátem na prezidenta Joem Bidenem. Kandidát za Demokratickou stranu vyzval Brazílii, aby přestala ničit pralesy, jinak latinskoamerická země bude „čelit vážným ekonomickým následkům“. Bolsonaro označil kritiku za „zbabělé vyhrožování“. Zájem o amazonský deštný prales ze strany zahraničních zemí je podle Bolsonara finančně motivovaný a je za ním také snaha podrýt brazilskou suverenitu.

Kolaps pralesa pocítí celá planeta

Na začátku října popsali vědci v odborném časopise Nature Communications, že amazonský prales se ocitl na hraně záhuby. Dvěma pětinám amazonského pralesa hrozí, že se do konce století změní na savanu.

„Na zhruba 40 procentech plochy amazonského pralesa jsou srážky takové, že tam les může existovat jak v podobě deštného pralesa, tak savany,“ uvádí autor studie a badatel na stockholmské univerzitě Arie Staal. K přeměně na savanu může dojít v případě, že úhrn srážek bude nadále klesat a průměrné teploty stoupat kvůli emisi skleníkových plynů.

Badatelé upozornili, že kvůli růstu emisí a teplot přestává fungovat mechanismus, díky kterému amazonský prales skrze odpařování vody sám tvoří deště, které využívá ke svému růstu. Nedostatečné srážky pak vedou k oslabení a úhynu stromů a snížené schopnosti adaptace pralesa.

„Je to začarovaný kruh: při nižší ploše pralesa je i méně srážek, díky čemuž se zvyšuje sucho, je více požárů a v konečném důsledku ubývá stromů,“ dodává další autor studie Ingo Fetzer. Obnova pralesa za proměněných klimatických podmínek je podle simulací, které vědci vypočítali, velice obtížná a trvala by desetiletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 15 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...