V Brazílii se letos méně kácí pralesy. O to víc jich ale pohltily požáry, ukazují satelity

Rozsah odlesňování Amazonie od ledna do září letošního roku meziročně klesl. Destrukce amazonského pralesa ale přesto zůstává na citelně vyšší úrovni, než když se ujal vlády prezident Jair Bolsonaro, uvedla agentura Reuters s odkazem na zprávu brazilského ústavu pro výzkum vesmíru. Brazilský prezident namítá, že jeho země se o prales stará příkladně.

Podle údajů, které zveřejnil brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE), přišel amazonský prales v prvních devíti měsících letošního roku o zhruba sedm tisíc kilometrů čtverečních plochy. To je velikost srovnatelná přibližně s rozlohou Jihomoravského kraje. Rozsah odlesňování je tak letos o zhruba deset procent nižší než v roce 2019, kdy byl zaznamenán jedenáctiletý rekord.

Méně se kácí, víc hoří

Podle INPE se ale zvýšil počet požárů. Od ledna do konce září jeho satelity zaregistrovaly 76 030 ohnisek, což je o 14 procent více než v loňském roce. V některých oblastech je počet požárů nejvyšší od doby, kdy začal být veden tento druh statistiky.

Kritici brazilského prezidenta Jaira Bolsonara poukazují, že za jeho vlády se odlesňování v Amazonii zvýšilo. V loňském roce prales přišel o více než 10 tisíc kilometrů čtverečních plochy. Ve srovnání s rokem 2018 to bylo o 34,5 procenta více. Bolsonaro, který se ujal úřadu v lednu loňského roku, argumentuje, že data za loňský rok jdou na vrub politikám předchozích vlád. Jeho vláda se prý o prales stará příkladně, nechce ale podkopat ekonomický rozvoj amazonského regionu.

Ochrana amazonského pralesa se na konci září stala důvodem roztržky mezi brazilským prezidentem a americkým kandidátem na prezidenta Joem Bidenem. Kandidát za Demokratickou stranu vyzval Brazílii, aby přestala ničit pralesy, jinak latinskoamerická země bude „čelit vážným ekonomickým následkům“. Bolsonaro označil kritiku za „zbabělé vyhrožování“. Zájem o amazonský deštný prales ze strany zahraničních zemí je podle Bolsonara finančně motivovaný a je za ním také snaha podrýt brazilskou suverenitu.

Kolaps pralesa pocítí celá planeta

Na začátku října popsali vědci v odborném časopise Nature Communications, že amazonský prales se ocitl na hraně záhuby. Dvěma pětinám amazonského pralesa hrozí, že se do konce století změní na savanu.

„Na zhruba 40 procentech plochy amazonského pralesa jsou srážky takové, že tam les může existovat jak v podobě deštného pralesa, tak savany,“ uvádí autor studie a badatel na stockholmské univerzitě Arie Staal. K přeměně na savanu může dojít v případě, že úhrn srážek bude nadále klesat a průměrné teploty stoupat kvůli emisi skleníkových plynů.

Badatelé upozornili, že kvůli růstu emisí a teplot přestává fungovat mechanismus, díky kterému amazonský prales skrze odpařování vody sám tvoří deště, které využívá ke svému růstu. Nedostatečné srážky pak vedou k oslabení a úhynu stromů a snížené schopnosti adaptace pralesa.

„Je to začarovaný kruh: při nižší ploše pralesa je i méně srážek, díky čemuž se zvyšuje sucho, je více požárů a v konečném důsledku ubývá stromů,“ dodává další autor studie Ingo Fetzer. Obnova pralesa za proměněných klimatických podmínek je podle simulací, které vědci vypočítali, velice obtížná a trvala by desetiletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...