V Brazílii se letos méně kácí pralesy. O to víc jich ale pohltily požáry, ukazují satelity

Rozsah odlesňování Amazonie od ledna do září letošního roku meziročně klesl. Destrukce amazonského pralesa ale přesto zůstává na citelně vyšší úrovni, než když se ujal vlády prezident Jair Bolsonaro, uvedla agentura Reuters s odkazem na zprávu brazilského ústavu pro výzkum vesmíru. Brazilský prezident namítá, že jeho země se o prales stará příkladně.

Podle údajů, které zveřejnil brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE), přišel amazonský prales v prvních devíti měsících letošního roku o zhruba sedm tisíc kilometrů čtverečních plochy. To je velikost srovnatelná přibližně s rozlohou Jihomoravského kraje. Rozsah odlesňování je tak letos o zhruba deset procent nižší než v roce 2019, kdy byl zaznamenán jedenáctiletý rekord.

Méně se kácí, víc hoří

Podle INPE se ale zvýšil počet požárů. Od ledna do konce září jeho satelity zaregistrovaly 76 030 ohnisek, což je o 14 procent více než v loňském roce. V některých oblastech je počet požárů nejvyšší od doby, kdy začal být veden tento druh statistiky.

Kritici brazilského prezidenta Jaira Bolsonara poukazují, že za jeho vlády se odlesňování v Amazonii zvýšilo. V loňském roce prales přišel o více než 10 tisíc kilometrů čtverečních plochy. Ve srovnání s rokem 2018 to bylo o 34,5 procenta více. Bolsonaro, který se ujal úřadu v lednu loňského roku, argumentuje, že data za loňský rok jdou na vrub politikám předchozích vlád. Jeho vláda se prý o prales stará příkladně, nechce ale podkopat ekonomický rozvoj amazonského regionu.

Ochrana amazonského pralesa se na konci září stala důvodem roztržky mezi brazilským prezidentem a americkým kandidátem na prezidenta Joem Bidenem. Kandidát za Demokratickou stranu vyzval Brazílii, aby přestala ničit pralesy, jinak latinskoamerická země bude „čelit vážným ekonomickým následkům“. Bolsonaro označil kritiku za „zbabělé vyhrožování“. Zájem o amazonský deštný prales ze strany zahraničních zemí je podle Bolsonara finančně motivovaný a je za ním také snaha podrýt brazilskou suverenitu.

Kolaps pralesa pocítí celá planeta

Na začátku října popsali vědci v odborném časopise Nature Communications, že amazonský prales se ocitl na hraně záhuby. Dvěma pětinám amazonského pralesa hrozí, že se do konce století změní na savanu.

„Na zhruba 40 procentech plochy amazonského pralesa jsou srážky takové, že tam les může existovat jak v podobě deštného pralesa, tak savany,“ uvádí autor studie a badatel na stockholmské univerzitě Arie Staal. K přeměně na savanu může dojít v případě, že úhrn srážek bude nadále klesat a průměrné teploty stoupat kvůli emisi skleníkových plynů.

Badatelé upozornili, že kvůli růstu emisí a teplot přestává fungovat mechanismus, díky kterému amazonský prales skrze odpařování vody sám tvoří deště, které využívá ke svému růstu. Nedostatečné srážky pak vedou k oslabení a úhynu stromů a snížené schopnosti adaptace pralesa.

„Je to začarovaný kruh: při nižší ploše pralesa je i méně srážek, díky čemuž se zvyšuje sucho, je více požárů a v konečném důsledku ubývá stromů,“ dodává další autor studie Ingo Fetzer. Obnova pralesa za proměněných klimatických podmínek je podle simulací, které vědci vypočítali, velice obtížná a trvala by desetiletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve vikinském hrobě našli ostatky ženy a psa

Výjimečný vikinský hrob starý víc než tisíc let objevili archeologové s pomocí amatéra na norském ostrově. Kromě ženské kostry obsahoval i tělo středověkého psa. Objev prokazuje, že už ve středověku lidé cítili silný vztah k těmto zvířatům.
před 44 mminutami

Íránská jaderná továrna Fordo se dá zničit jedinou zbraní. Mají ji USA

Jedním z míst, které v Izraeli vyvolává největší obavy, je íránské Fordo. Na tomto místě se obohacuje uran způsobem, který se dá využít pro výrobu jaderných zbraní. A je ukryté pod zemí tak hluboko, že se nedá snadno zničit žádnou konvenční zbraní.
před 14 hhodinami

Český výzkum popsal neznámou roli známého genu

Čeští vědci popsali dosud neznámou, ale zásadní roli jednoho genu při zrání vajíček a udržení plodnosti. Studie dokazuje, že odstranění tohoto genu ve vajíčkách vede k úplné neplodnosti myších samiček v důsledku selhání vaječníků. Výsledky naznačují i obdobnou funkci tohoto genu u lidských vajíček. Objev přináší nový pohled na jednu z nejčastějších příčin ženské neplodnosti.
před 18 hhodinami

Lidstvo provedlo první umělé zatmění Slunce

Dvojice evropských družic vytvořila první umělé zatmění Slunce. Letěla v přesné a efektní formaci, kdy jeden satelit zaclonil hvězdu a druhý ji pak přes tento zákryt pozoroval. Experiment poskytl vědcům celé hodiny zatmění na vyžádání.
před 19 hhodinami
Načítání...