V Brazílii se letos méně kácí pralesy. O to víc jich ale pohltily požáry, ukazují satelity

Rozsah odlesňování Amazonie od ledna do září letošního roku meziročně klesl. Destrukce amazonského pralesa ale přesto zůstává na citelně vyšší úrovni, než když se ujal vlády prezident Jair Bolsonaro, uvedla agentura Reuters s odkazem na zprávu brazilského ústavu pro výzkum vesmíru. Brazilský prezident namítá, že jeho země se o prales stará příkladně.

Podle údajů, které zveřejnil brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE), přišel amazonský prales v prvních devíti měsících letošního roku o zhruba sedm tisíc kilometrů čtverečních plochy. To je velikost srovnatelná přibližně s rozlohou Jihomoravského kraje. Rozsah odlesňování je tak letos o zhruba deset procent nižší než v roce 2019, kdy byl zaznamenán jedenáctiletý rekord.

Méně se kácí, víc hoří

Podle INPE se ale zvýšil počet požárů. Od ledna do konce září jeho satelity zaregistrovaly 76 030 ohnisek, což je o 14 procent více než v loňském roce. V některých oblastech je počet požárů nejvyšší od doby, kdy začal být veden tento druh statistiky.

Kritici brazilského prezidenta Jaira Bolsonara poukazují, že za jeho vlády se odlesňování v Amazonii zvýšilo. V loňském roce prales přišel o více než 10 tisíc kilometrů čtverečních plochy. Ve srovnání s rokem 2018 to bylo o 34,5 procenta více. Bolsonaro, který se ujal úřadu v lednu loňského roku, argumentuje, že data za loňský rok jdou na vrub politikám předchozích vlád. Jeho vláda se prý o prales stará příkladně, nechce ale podkopat ekonomický rozvoj amazonského regionu.

Ochrana amazonského pralesa se na konci září stala důvodem roztržky mezi brazilským prezidentem a americkým kandidátem na prezidenta Joem Bidenem. Kandidát za Demokratickou stranu vyzval Brazílii, aby přestala ničit pralesy, jinak latinskoamerická země bude „čelit vážným ekonomickým následkům“. Bolsonaro označil kritiku za „zbabělé vyhrožování“. Zájem o amazonský deštný prales ze strany zahraničních zemí je podle Bolsonara finančně motivovaný a je za ním také snaha podrýt brazilskou suverenitu.

Kolaps pralesa pocítí celá planeta

Na začátku října popsali vědci v odborném časopise Nature Communications, že amazonský prales se ocitl na hraně záhuby. Dvěma pětinám amazonského pralesa hrozí, že se do konce století změní na savanu.

„Na zhruba 40 procentech plochy amazonského pralesa jsou srážky takové, že tam les může existovat jak v podobě deštného pralesa, tak savany,“ uvádí autor studie a badatel na stockholmské univerzitě Arie Staal. K přeměně na savanu může dojít v případě, že úhrn srážek bude nadále klesat a průměrné teploty stoupat kvůli emisi skleníkových plynů.

Badatelé upozornili, že kvůli růstu emisí a teplot přestává fungovat mechanismus, díky kterému amazonský prales skrze odpařování vody sám tvoří deště, které využívá ke svému růstu. Nedostatečné srážky pak vedou k oslabení a úhynu stromů a snížené schopnosti adaptace pralesa.

„Je to začarovaný kruh: při nižší ploše pralesa je i méně srážek, díky čemuž se zvyšuje sucho, je více požárů a v konečném důsledku ubývá stromů,“ dodává další autor studie Ingo Fetzer. Obnova pralesa za proměněných klimatických podmínek je podle simulací, které vědci vypočítali, velice obtížná a trvala by desetiletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 17 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026
Načítání...