Kácení pralesa v Brazílii se za rok výrazně zrychlilo, ukázaly záběry z družic

V listopadu se v brazilské části Amazonie zvýšilo kácení stromů meziročně o 104 procent. Uvádí to oficiální data zveřejněná Brazilským institutem pro kosmický výzkum (INPE). Během prvních 11 měsíců letošního roku pak dosáhla deforestace 8974,3 kilometrů čtverečních, což je meziročně téměř dvojnásobek.

Během listopadu zmizelo 563 kilometrů čtverečních lesa. Jde o nejvyšší listopadová čísla od roku 2015, uvádí INPE. V listopadu přitom začíná sezona dešťů, kdy se obecně těžba dřeva, a tedy kácení stromů snižuje. 

Během prvních 11 měsíců roku 2019 dosáhla deforestace 8974,3 kilometrů čtverečních. Oproti roku 2018 je to téměř dvojnásobek, za jeho prvních 11 měsíců se podle INPE vykácelo „jen“ 4878,7 kilometrů čtverečních.

Tyto výsledky pocházejí ze satelitního systému DETER, který je schopný sledovat stav lesů v reálném čase. Brazilská kosmická agentura využívá kromě systému DETER ještě jiný satelitní systém jménem PRODES. Ten je sice spolehlivější, ale výsledky z něj přicházejí později. Jeho data ukazují, že od srpna 2018 do července 2019 dosáhla deforestace poprvé od roku 2008 více než 10 tisíc kilometrů čtverečních.

Kácením více trpí domorodci

Zdaleka nejvíc jsou kácením postižená území, kde žije domorodé obyvatelstvo – tam je množství vyšší asi o polovinu. V poslední době tam kvůli tomu roste napětí mezi místními a těžaři. Například 8. prosince byli neznámými ozbrojenci zabiti dva domorodci z indiánského kmene Guajajara.

Organizace zastupující domorodé obyvatelstvo již dříve prohlásila, že za stoupající agresi může rétorika brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, který dlouhodobě podporuje rozvoj ekonomických aktivit v domorodých oblastech. „Jak dlouho to ještě bude pokračovat? Kdo bude další na řadě?“ uvedla po nejnovějším útoku Sonia Guajajaraová, která koordinuje aktivity domorodých obyvatel Brazílie.

Guajajaraové jsou jednou z největších domorodých skupin v Brazílii, čítají asi 20 tisíc členů. V roce 2012 založili spolek Strážci lesa za účelem ochrany teritoria Arariboia. „Někdy mám strach, ale musíme pozvednout hlavy a jednat. Jsme tu a bojujeme,“ řekl Paul Paulino letos agentuře Reuters. „Všude se ničí tolik přírody, dobré stromy se dřevem tvrdým jako ocel se kácí a odváží pryč. Musíme náš způsob života zachovat pro budoucnost našich dětí,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...