Kácení pralesa v Brazílii se za rok výrazně zrychlilo, ukázaly záběry z družic

V listopadu se v brazilské části Amazonie zvýšilo kácení stromů meziročně o 104 procent. Uvádí to oficiální data zveřejněná Brazilským institutem pro kosmický výzkum (INPE). Během prvních 11 měsíců letošního roku pak dosáhla deforestace 8974,3 kilometrů čtverečních, což je meziročně téměř dvojnásobek.

Během listopadu zmizelo 563 kilometrů čtverečních lesa. Jde o nejvyšší listopadová čísla od roku 2015, uvádí INPE. V listopadu přitom začíná sezona dešťů, kdy se obecně těžba dřeva, a tedy kácení stromů snižuje. 

Během prvních 11 měsíců roku 2019 dosáhla deforestace 8974,3 kilometrů čtverečních. Oproti roku 2018 je to téměř dvojnásobek, za jeho prvních 11 měsíců se podle INPE vykácelo „jen“ 4878,7 kilometrů čtverečních.

Tyto výsledky pocházejí ze satelitního systému DETER, který je schopný sledovat stav lesů v reálném čase. Brazilská kosmická agentura využívá kromě systému DETER ještě jiný satelitní systém jménem PRODES. Ten je sice spolehlivější, ale výsledky z něj přicházejí později. Jeho data ukazují, že od srpna 2018 do července 2019 dosáhla deforestace poprvé od roku 2008 více než 10 tisíc kilometrů čtverečních.

Kácením více trpí domorodci

Zdaleka nejvíc jsou kácením postižená území, kde žije domorodé obyvatelstvo – tam je množství vyšší asi o polovinu. V poslední době tam kvůli tomu roste napětí mezi místními a těžaři. Například 8. prosince byli neznámými ozbrojenci zabiti dva domorodci z indiánského kmene Guajajara.

Organizace zastupující domorodé obyvatelstvo již dříve prohlásila, že za stoupající agresi může rétorika brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, který dlouhodobě podporuje rozvoj ekonomických aktivit v domorodých oblastech. „Jak dlouho to ještě bude pokračovat? Kdo bude další na řadě?“ uvedla po nejnovějším útoku Sonia Guajajaraová, která koordinuje aktivity domorodých obyvatel Brazílie.

Guajajaraové jsou jednou z největších domorodých skupin v Brazílii, čítají asi 20 tisíc členů. V roce 2012 založili spolek Strážci lesa za účelem ochrany teritoria Arariboia. „Někdy mám strach, ale musíme pozvednout hlavy a jednat. Jsme tu a bojujeme,“ řekl Paul Paulino letos agentuře Reuters. „Všude se ničí tolik přírody, dobré stromy se dřevem tvrdým jako ocel se kácí a odváží pryč. Musíme náš způsob života zachovat pro budoucnost našich dětí,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 15 hhodinami

Zelená vlna míří na sever. Němečtí vědci popsali, jak změna klimatu mění lesy

Lesy podstupují řadu proměn. Některé jsou sezonní, jiné dlouhodobější a souvisejí s klimatem. Nová studie teď popsala, jak se posouvají linie stromů směrem k severu – a to včetně míst, kde to vědci nepředpokládali.
před 18 hhodinami

Slunce migrovalo ze srdce galaxie s hvězdnými dvojčaty, naznačuje výzkum

Slunce se narodilo v centru Mléčné dráhy, tedy v ideálních podmínkách pro vznik hvězd. Pak se ale přesunulo do míst, kde jsou nejlepší podmínky pro vznik života. Ukazuje to nová studie založená na datech z evropské družice.
před 20 hhodinami

Zoo se mění v domovy zvířecích důchodců. Nutí je to i k utrácení zdravých kusů

Několik trendů vede společně k tomu, že zoologické zahrady chovají stále víc přestárlých zvířat a nemají kvůli tomu prostory pro rozmnožování těch důležitých. Popsala to rozsáhlá zahraniční studie, ale trend potvrdily pro ČT24 i některé české zoo.
15. 3. 2026

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
14. 3. 2026

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
13. 3. 2026

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
13. 3. 2026

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...