Alternativní Nobelovu cenu dostala Greta Thunbergová i amazonští indiáni

Mladá švédská aktivistka za ochranu klimatu Greta Thunbergová je jednou ze čtyř osobností, které byly vyznamenány takzvanou alternativní Nobelovou cenou. Kromě ní letošní Cenu za správný život (Right Livelihood Award) dostal brazilský vůdce domorodého obyvatelstva Davi Kopenawa, čínská bojovnice za práva žen Kuo Ťien-mej a marocká bojovnice za lidská práva a za nezávislost území Západní Sahary Amínátú Hajdarová.

Mladá švédská aktivistka získala ocenění za to, že „inspirovala a zesílila požadavky naléhavého řešení klimatických změn ze strany politiků v souladu s vědeckými fakty“, napsala v prohlášení nadace, která ceny uděluje. Podle nadace Thunbergová ukázala, že každý člověk má moc změnit svět.

Šestnáctiletá dívka začala před rokem každý pátek demonstrovat před švédským parlamentem, aby přiměla politiky k důslednější ochraně klimatu a snižování emisí. Inspirovala tím celosvětovou studentskou kampaň, k níž se přidaly miliony mladých lidí po celém světě.

„Pokaždé když dostanu nějakou cenu, si uvědomuji, že vítězem nejsem já. Jsem součástí globálního hnutí školáků, mladých lidí a dospělých všech věkových skupin, kteří se rozhodli jednat na obranu naší planety,“ napsala Thunbergová v prohlášení zveřejněném nadací Right Livelihood. „Je to velké uznání pro Pátky pro budoucnost a klimatické stávky,“ dodala.

Cenu dostal i kmen hájící svou kulturu

Davi Kopenawa a jeho kmen indiánů Yanomamijů byli oceněni „za ochranu Amazonského pralesa a jeho biodiverzity, jakož i půdy a kultury jeho původních obyvatel“. Brazílie se v poslední době stala terčem mezinárodní kritiky kvůli požárům zuřícím v Amazonii.

K většímu počtu požárů podle expertů přispívá nejen sucho a klimatické změny, ale také ilegální kácení a vypalování lesa za účelem získání zemědělské půdy. Kvůli tomu je kritizován i brazilský prezident Jair Bolsonaro, který ekonomické aktivity v Amazonii podporuje.

Čínská právnička Kuo Ťien-mej cenu dostala za „průkopnickou, vytrvalou práci v oblasti ženských práv, když pomohla tisícům znevýhodněných žen získat přístup k justici“.

Proti mučení nenásilným protestem

Poslední letošní vyznamenanou je Amínátú Hajdarová, která bojuje za osamostatnění Západní Sahary, jejíž nezávislost vyhlásilo v roce 1976 lidově osvobozenecké islámské hnutí Polisario a kterou teď spravuje Maroko.

se udílejí od roku 1980 na popud německo-švédského filantropa Jakoba von Uexkülla. Oceňováni jsou lidé a organizace za zásluhy o spravedlnost, mír a životní prostředí. Peníze provázející ocenění nemůže žádný z laureátů použít pro osobní účely, musí je investovat do činnosti, za kterou byl oceněn. Alternativní Nobelovy ceny jsou také do jisté míry vnímány jako kritika tradičních Nobelových cen.

Nadace Livelihood Awards vyzdvihla nenásilný boj Hajdarové za spravedlnost a sebeurčení obyvatel Západní Sahary navzdory tomu, že byla tato aktivistka za svou činnost opakovaně vězněna a mučena.

Laureáti, kteří byli vyhlášeni ve Stockholmu, obdrží každý milion švédských korun (2,4 milionu Kč). Slavnostní předání cen je plánováno na 4. prosince ve Stockholmu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 1 mminutou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 mminutami

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 43 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 53 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...