Aktivisté ve 2,5 tisících městech v téměř sto šedesáti zemích světa na pátek svolali protestní akce na podporu ochrany klimatu. Stovky tisíc lidí demonstrovaly třeba v Austrálii či Německu, kde místy blokovaly dopravu. Postupně se připojily další země, včetně České republiky. Převážně mladí účastníci chtějí přimět světové vůdce, kteří se příští týden sejdou v New Yorku na klimatickém summitu, aby přijali opatření s cílem zabránit světové ekologické katastrofě.
V Austrálii vyšlo podle organizátorů do ulic na 300 tisíc lidí. Je to dvakrát víc než při minulých protestních průvodech, uvedla iniciativa Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), která mladé ekologické aktivisty sdružuje. Velká shromáždění se uskutečnila mimo jiné v Sydney a Melbourne. Podle televize BBC některé australské školy samy vybízely studenty, ať se do stávky zapojí.
Od brzkých ranních hodin demonstrovaly stovky tisíc lidí i v německých městech. Jen u Braniborské brány v centru Berlína se podle pořadatelů sešlo 80 tisíc lidí. V Hamburku i Mnichově policie napočítala 70 tisíc lidí, v Brémách se sešlo na 30 tisíc demonstrantů. Kolem 20 tisíc lidí protestovalo v Kolíně nad Rýnem, Münsteru i Freiburgu. Také další města hlásial mnoho tisíc účastníků. Celkem se v Německu uskutečnilo kolem pěti stovek protestů.
„Je velmi důležité, že tu dnes všichni jste, abychom jasně ukázali, co potřebujeme, a co chceme, a že jen dodržení klimatických cílů pro rok 2030 je málo,“ řekla na začátku berlínské demonstrace jedna z řečnic davu protestujících s mnoha barevnými transparenty.
Narážela tak na to, že Německo chce do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Podle některých odborníků, například profesora na univerzitě v nizozemském Wageningenu Niklase Höhneho, je to ale málo a země by měla usilovat o redukci na úrovni 65 až 70 procent, aby se podařilo dodržet klimatickou dohodu z Paříže.
Požadavek na zdanění emisí
Demonstranti, mezi nimiž převažovali mladí lidé, dávali jasně najevo, jak toho chtějí dosáhnout. Řada z nich měla na plakátech hesla požadující vyšší zdanění firem produkujících škodlivé emise, omezení automobilové dopravy nebo rozšíření ekologického zemědělství a obnovitelných zdrojů.
Před sídlem šéfky vlády Angely Merkelové od rána podle listu Tagesspiegel protestovalo zhruba 30 až 40 lidí s velkým transparentem, na němž se ptají, jestli se vrátí „klimakancléřka“, jak se Merkelové dříve pro její aktivní přístup k ochraně životního prostředí přezdívalo. V té době jednala s koaličními partnery o tom, jaká opatření přijmout. V bezprostřední blízkosti kancléřství také vyrostlo několik stanů aktivistů.
Ve východní části německé metropole zase aktivisté za pomocí červenobílých pásek zablokovali některé ulice. Na západoberlínském náměstí Ernst-Reuter-Platz pak zhruba dvě stovky cyklistů v ranním provozu blokovaly důležitý kruhový objezd, na němž jezdili stále dokola. Blokované ulice byly i ve Frankfurtu nad Mohanem.
Německo bylo loni zodpovědné za přibližně 2,1 procenta světových emisí skleníkového plynu oxidu uhličitého (CO2), čímž se zařadilo na šesté místo mezi největšími znečišťovateli. Každý Němec v průměru za rok podle organizace Global Carbon Project vyprodukuje 9,7 tuny CO2, což je téměř dvojnásobek světového průměru.
Přidalo se Polsko, Slovensko i Británie
K protestům se postupně připojily i další země včetně Polska, Velké Británie, Česka nebo Slovenska. Ve Varšavě a v dalších městech Polska, jehož energetika je silně závislá na uhlí, uspořádaly protestní pochody tisíce mladých lidí s varovnými transparenty jako „Neexistuje žádná planeta B“. Mnoho polských středních škol dalo studentům volno, aby se mohli globálního klimatického protestu zúčastnit.
Na náměstí u sídla úřadu slovenské vlády v centru Bratislavy se podle policie sešlo kolem dvou až tří tisícovek lidí. Organizátoři odhadli účast na asi pět tisíc lidí. Shromáždění v Bratislavě, po kterém následoval pochod účastníků ulicemi metropole, podpořily velké slovenské univerzity a Slovenská akademie věd.
Na některých místech demonstranti přicházeli s originálními transparenty nebo v maskách. Zpravodajský server BBC News například zveřejnil fotografii muže kráčejícího v poměrně teplém počasí britským Manchesterem v převlečení za ledního medvěda. Ve Finsku zase na oteplování planety upozorňoval Santa Claus.
S desetitisícovými davy, které se shromažďují před londýnským Westminsterem či u Braniborské brány v centru Berlína, kontrastoval snímek osamělého demonstranta v ruské metropoli Moskvě. Mladý houslista Aršak Makičjan se Pátků pro budoucnost (Fridays for Future) účastní už téměř šest měsíců. Jeho žádost o uspořádání skupinového protestu v centru Moskvy ale úřady zamítly.
K celosvětové iniciativě se naopak připojila některá africká města, například keňská metropole Nairobi a jihoafrická Pretorie či Johannesburg. V Paříži dorazily odpoledne do centra tisíce mladých lidí, kteří procházeli městem a zastavovali auta. Akci podpořila starostka metropole Anne Hidalgová.
Čína protesty nepovolila
Studenti na Šalamounových ostrovech uspořádali demonstraci na pobřeží oblečeni v tradičních sukních z trávy a s dřevěnými štíty v rukou. Naopak v Číně, která je největším zdrojem skleníkových plynů na světě, úřady žádné protesty nepovolily, uvedla agentura Reuters.
V Thajsku na 200 mladých lidí vtrhlo do sídla ministerstva životního prostředí, kde si lehli na zem a předstírali smrt. „Takhle to dopadne, když teď klimatické změny nezastavíme,“ řekla organizátorka akce Nantiča Očarenčajová.
Newyorské demonstrace se zúčastnila Thunbergová
Studenti od loňského září v pátečních dnech stávkují a demonstrují po vzoru šestnáctileté Švédky Grety Thunbergové. Po politicích požadují razantnější kroky k omezení emisí skleníkových plynů, které podle názoru řady vědců způsobují na naší planetě klimatické změny. Tentokrát se na výzvu studentů měli do stávek a demonstrací zapojit i dospělí.
Manifestace vrcholí shromážděním před sídlem OSN v New Yorku, kde se v pondělí uskuteční klimatický summit. Newyorské akce se zúčastnila i iniciátorka hnutí Thunbergová, která byla za svůj ekologický aktivismus navržena na Nobelovu cenu za mír.
V rozhovoru poskytnutém agentuře AP Thunbergová řekla, že si nikdy nepředstavovala, že by se věci mohly dát do pohybu, a navíc tak rychle. Účast stovek tisíc lidí na nynějších protestních akcích označila za „vítězství“. Nyní jsou podle Švédky na tahu politici, kteří by měli přijmout opatření proti klimatickým změnám. Pokud nic neudělají, „měli by se stydět“.
V rozhovoru s francouzskou agenturou AFP Thunbergová dokonce řekla, že lidí, kteří vyšli v pátek po celém světě do ulic, byly „miliony“. „Doufám, že to bude pro společnost znamenat bod obratu,“ dodala.
Thunbergová by se měla v sobotu zúčastnit klimatického summitu mládeže v budově OSN v New Yorku, na který přijelo asi 700 mladých lidí z celého světa. V pondělí by pak měla promluvit na klimatickém summitu, na který svolal světové politiky generální tajemník OSN António Guterres. Za Česko se jej zúčastní premiér Andrej Babiš a několik ministrů.
