V Karibiku hromadně hynou koráli. Ničí je záhadná nemoc, se kterou si zatím vědci nevědí rady

Koráli v Karibiku jsou sice odolní proti změnám klimatu, ničí je ale podivná nemoc, které přírodovědci zatím pořádně nerozumí. Postupně se rozšířila od pobřeží Floridy a zabíjí velmi rychle.

Koráli pokrývají asi jedno procento zemského povrchu. V oceánech vytvářejí prostředí, které podporuje rozmanitost podvodního světa více než jakékoliv jiné. Vědci už řadu let řeší, jaký dopad na ně má klimatická změna. Mezi jedny z nejdůležitějších korálových útesů patří ten na Florida Keys u amerického pobřeží. Od roku 2014 ho ovšem ohrožuje nová hrozba – nemoc úbytku korálové tkáně. Postupně se rozšířila do celého Karibiku.

Nemoc, které věda nerozumí

„Nemoc úbytku korálové tkáně je jednou z nejzávažnějších chorob korálů, kterým za poslední dekády čelíme. Zabijí je velmi rychle,“ popisuje mořská bioložka Marilyn Brandtová, která se výzkumu korálů věnuje na University of the Virgin Islands. „Stále si nejsme jistí, jaký patogen to způsobuje. Myslíme si, že to může být bakterie, protože reaguje na antibiotika,“ říká vědkyně.

Aby zachránili zbytek zdravých korálů, musí vědci porušovat jedno ze svých nejdůležitějších pravidel – korálů se vůbec nedotýkat. Díky odebraným vzorkům se snaží zjistit, jak šíření nebezpečné zhouby, která ničí celý ekosystém, zastavit, anebo alespoň zpomalit.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

„Nemoc úbytku korálové tkáně zabijí celý útes. Ničí všechny druhy. Ve Florida Keys zahubila celý jeden druh korálů,“ zdůrazňuje nebezpečnost záhadné nemoci profesorka Brandtová.

V ohrožení je třetina korálových útesů v Karibiku

Tato choroba je sice v mnoha ohledech zatím nepoznaná, ale ví se, že vede k rychlému úbytku tkáně. Nejdříve se objeví bílé skvrny, pak korál zbledne a nakonec odumře. V ohrožení je podle odhadů až třetina všech korálových útesů v Karibiku. „Je to stejně závažné jako požáry v Amazonii. Je to na úrovni nákazy, která devastuje lesy v Americe,“ popisuje rozsah a závažnost problému ekoložka Karen Neelyová z Nova Southeastern University.

Navzdory klimatické změně si koráli na Floridě udržují schopnost růst a vytvářet pevné schránky. Podle vědců jim v tom výrazně pomáhá především chladnější voda. Zákeřná nemoc ovšem ukazuje, jak je křehký podvodní systém zranitelný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...