V Karibiku hromadně hynou koráli. Ničí je záhadná nemoc, se kterou si zatím vědci nevědí rady

Koráli v Karibiku jsou sice odolní proti změnám klimatu, ničí je ale podivná nemoc, které přírodovědci zatím pořádně nerozumí. Postupně se rozšířila od pobřeží Floridy a zabíjí velmi rychle.

Koráli pokrývají asi jedno procento zemského povrchu. V oceánech vytvářejí prostředí, které podporuje rozmanitost podvodního světa více než jakékoliv jiné. Vědci už řadu let řeší, jaký dopad na ně má klimatická změna. Mezi jedny z nejdůležitějších korálových útesů patří ten na Florida Keys u amerického pobřeží. Od roku 2014 ho ovšem ohrožuje nová hrozba – nemoc úbytku korálové tkáně. Postupně se rozšířila do celého Karibiku.

Nemoc, které věda nerozumí

„Nemoc úbytku korálové tkáně je jednou z nejzávažnějších chorob korálů, kterým za poslední dekády čelíme. Zabijí je velmi rychle,“ popisuje mořská bioložka Marilyn Brandtová, která se výzkumu korálů věnuje na University of the Virgin Islands. „Stále si nejsme jistí, jaký patogen to způsobuje. Myslíme si, že to může být bakterie, protože reaguje na antibiotika,“ říká vědkyně.

Aby zachránili zbytek zdravých korálů, musí vědci porušovat jedno ze svých nejdůležitějších pravidel – korálů se vůbec nedotýkat. Díky odebraným vzorkům se snaží zjistit, jak šíření nebezpečné zhouby, která ničí celý ekosystém, zastavit, anebo alespoň zpomalit.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

„Nemoc úbytku korálové tkáně zabijí celý útes. Ničí všechny druhy. Ve Florida Keys zahubila celý jeden druh korálů,“ zdůrazňuje nebezpečnost záhadné nemoci profesorka Brandtová.

V ohrožení je třetina korálových útesů v Karibiku

Tato choroba je sice v mnoha ohledech zatím nepoznaná, ale ví se, že vede k rychlému úbytku tkáně. Nejdříve se objeví bílé skvrny, pak korál zbledne a nakonec odumře. V ohrožení je podle odhadů až třetina všech korálových útesů v Karibiku. „Je to stejně závažné jako požáry v Amazonii. Je to na úrovni nákazy, která devastuje lesy v Americe,“ popisuje rozsah a závažnost problému ekoložka Karen Neelyová z Nova Southeastern University.

Navzdory klimatické změně si koráli na Floridě udržují schopnost růst a vytvářet pevné schránky. Podle vědců jim v tom výrazně pomáhá především chladnější voda. Zákeřná nemoc ovšem ukazuje, jak je křehký podvodní systém zranitelný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 4 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 17 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 17 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 22 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 23 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026
Načítání...