Osm z deseti brazilských měst, která na národní úrovni produkují nejvíce oxidu uhličitého, leží v Amazonii a u všech emise souvisí zejména s odlesňováním. První příčku zaujímá amazonské město Altamira, na které připadá dvojnásobek emisí CO2 ve srovnání s nejlidnatějším brazilským městem Sao Paulem. Vyplývá to ze studie brazilské platformy Klimatická observatoř, která sdružuje sedm desítek ekologických organizací.
Města v Amazonii se stávají zdrojem oxidu uhličitého. Viníkem je hlavně odlesňování
Město Altamira, které má asi 117 tisíc obyvatel a leží v severobrazilském státě Pará, podle studie za rok vyprodukuje asi 35,2 milionu tun oxidu uhličitého. Nejlidnatější brazilské město Sao Paulo, které má zhruba dvanáct milionů obyvatel, skončilo v tabulce emisí CO2 až na pátém místě se 16,6 miliony tun.
Studie zkoumala 5570 brazilských měst a vycházela z údajů z roku 2019. V úvahu brala různé zdroje emisí – energetiku, průmysl, zemědělství, likvidaci odpadů či změny ve využívání půdy a lesa. Mezi deseti městy s největším znečištěním skončilo osm měst z Amazonie, přičemž u všech hrálo hlavní roli odlesňování.
Stromy jsou skladiště i zdroj CO2
Živé stromy pohlcují značné množství oxidu uhličitého z atmosféry, a hrají tak důležitou roli při ochraně klimatu. Z mrtvých stromů se ale při rozkladu část uhlíku uvolňuje zpět do atmosféry a část uhlíku se absorbuje do půdy.
Podle studie, kterou loni v létě zveřejnil časopis Nature a na níž tři roky pracovaly týmy vědců z různých zemí včetně Česka, uvolní mrtvé dřevo v různé fázi rozkladu ve světě ročně zhruba tolik uhlíku, jako se uvolní při spalování fosilních paliv. Rychlost rozkladu závisí na druhu dřeviny a klimatických podmínkách, rychlejší je v tropických lesích s teplým a vlhkým klimatem.
Přírodovědci ale varují před zavádějícím výkladem závěrů této studie a upozorňují, že rozklad dříví světových lesů je součástí přirozeného cyklu uhlíku na planetě, ale pálení fosilních paliv nikoliv.
Amazonský deštný prales, označovaný za „zelené plíce planety“, leží ze 60 procent na území Brazílie a hraje významnou roli v pohlcování skleníkových plynů, jež přispívají ke změnám klimatu. Jeho odlesňování v posledních letech výrazně zrychluje.
Od srpna 2020 do loňského července přišel brazilský amazonský prales podle Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) o 13 235 kilometrů čtverečních porostu, což byla největší roční ztráta za 15 let. Za prvních pět měsíců letošního roku ztratil 2867 kilometrů čtverečních vegetace, což bylo o třináct procent více než ve stejném období předchozího roku a nejvyšší údaj od roku 2016, odkdy INPE dělá tyto statistiky.