Města v Amazonii se stávají zdrojem oxidu uhličitého. Viníkem je hlavně odlesňování

Osm z deseti brazilských měst, která na národní úrovni produkují nejvíce oxidu uhličitého, leží v Amazonii a u všech emise souvisí zejména s odlesňováním. První příčku zaujímá amazonské město Altamira, na které připadá dvojnásobek emisí CO2 ve srovnání s nejlidnatějším brazilským městem Sao Paulem. Vyplývá to ze studie brazilské platformy Klimatická observatoř, která sdružuje sedm desítek ekologických organizací.

Město Altamira, které má asi 117 tisíc obyvatel a leží v severobrazilském státě Pará, podle studie za rok vyprodukuje asi 35,2 milionu tun oxidu uhličitého. Nejlidnatější brazilské město Sao Paulo, které má zhruba dvanáct milionů obyvatel, skončilo v tabulce emisí CO2 až na pátém místě se 16,6 miliony tun.

Studie zkoumala 5570 brazilských měst a vycházela z údajů z roku 2019. V úvahu brala různé zdroje emisí – energetiku, průmysl, zemědělství, likvidaci odpadů či změny ve využívání půdy a lesa. Mezi deseti městy s největším znečištěním skončilo osm měst z Amazonie, přičemž u všech hrálo hlavní roli odlesňování.

Stromy jsou skladiště i zdroj CO2

Živé stromy pohlcují značné množství oxidu uhličitého z atmosféry, a hrají tak důležitou roli při ochraně klimatu. Z mrtvých stromů se ale při rozkladu část uhlíku uvolňuje zpět do atmosféry a část uhlíku se absorbuje do půdy.

Podle studie, kterou loni v létě zveřejnil časopis Nature a na níž tři roky pracovaly týmy vědců z různých zemí včetně Česka, uvolní mrtvé dřevo v různé fázi rozkladu ve světě ročně zhruba tolik uhlíku, jako se uvolní při spalování fosilních paliv. Rychlost rozkladu závisí na druhu dřeviny a klimatických podmínkách, rychlejší je v tropických lesích s teplým a vlhkým klimatem.

Přírodovědci ale varují před zavádějícím výkladem závěrů této studie a upozorňují, že rozklad dříví světových lesů je součástí přirozeného cyklu uhlíku na planetě, ale pálení fosilních paliv nikoliv.

Amazonský deštný prales, označovaný za „zelené plíce planety“, leží ze 60 procent na území Brazílie a hraje významnou roli v pohlcování skleníkových plynů, jež přispívají ke změnám klimatu. Jeho odlesňování v posledních letech výrazně zrychluje.

Od srpna 2020 do loňského července přišel brazilský amazonský prales podle Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) o 13 235 kilometrů čtverečních porostu, což byla největší roční ztráta za 15 let. Za prvních pět měsíců letošního roku ztratil 2867 kilometrů čtverečních vegetace, což bylo o třináct procent více než ve stejném období předchozího roku a nejvyšší údaj od roku 2016, odkdy INPE dělá tyto statistiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na jihozápadě USA se kvůli záplavám a dešťům hroutí pouštní památky

Na úsecích náhorní pouště na severozápadě Nového Mexika v USA matka příroda pomocí větru, deště a plynutí času vytvarovala nadpozemské tvary, napsala agentura AP. Masivní kamenné desky vzdorují gravitaci a balancují na štíhlých hliněných podstavcích, zatímco některé pískovcové sloupy připomínají krajku, kterou roční období důkladně vymlela.
před 11 hhodinami

Slavný britský král z doby železné byl žena, tvrdí archeologové

Dlouhodobý výzkum britských archeologů dokazuje, že král, který pozval na Britské ostrovy Římany, byl ve skutečnosti královnou. Mají pro to rovnou několik argumentů.
před 16 hhodinami

VideoNěkteré náplně do 3D tiskáren jsou toxičtější, než se myslelo, zjistili vědci

Vědci z Karlovy univerzity odhalili skrytou toxicitu pro lidskou kůži u materiálů do 3D tiskáren. Během dvou let otestovali šestnáct komerčně prodávaných náplní. Zjistili, že především ty měkké nejsou vhodné pro dlouhodobý kontakt s kůží. Lidé by tak neměli tisknout z PET G nebo FLEX materiálů například náramky, které budou mít stále na těle, nebo věci, které se dávají do úst nebo se používají k přípravě jídla. Odborníci upozorňují ale i na domácí používání 3D tiskáren. Plast v tiskárně má totiž teplotu až 300 stupňů Celsia a v tu chvíli se z něj uvolňují miliony mikročástic. Tiskárna by měla být ideálně uzavřená v boxu a místnost dobře odvětrávaná. Lidé by také neměli kupovat levné filamenty z asijských e-shopů a vždy si u náplní hlídat bezpečnostní list a certifikace.
6. 11. 2026‌‌

Češi považují za hlavní výhodu energetické transformace nezávislost. Předběhli Evropu

Podle průzkumu Evropské investiční banky vidí většina Evropanů jako hlavní přínos energetické transformace energetickou nezávislost. Rozsáhlý výzkum ukazuje, že stejný pohled mají i Češi, dospěli k němu ale o mnoho let dříve než zbytek kontinentu.
6. 11. 2026‌‌

České děti se hýbou výrazně více, než je světový průměr. Problém je u dívek

Teenageři se celosvětově hýbají v průměru 2,7 dne týdně, čeští mladí jsou na tom ale výrazně lépe – pohybují se totiž více než čtyři dny týdně. Dostatek pohybu, tedy hodinu denně, má ale celkově jen přibližně každý sedmý dospívající na světě. Vyplývá to z nové mezinárodní analýzy zveřejněné v časopisu The Lancet Global Health, která pracuje s daty ze 140 zemí.
6. 11. 2026‌‌

Chrápání a zástavy dechu. Spánková apnoe ohrožuje i děti

Víc než třetina českých dětí a dospívajících trpí poruchami spánku nebo jeho vážným nedostatkem. Přibližně čtyři procenta dětí se potýkají s takzvanou obstrukční spánkovou apnoí, při které dochází k opakovaným zástavám dechu. Pokud se neléčí, může způsobovat poruchy chování a růstu, vysoký krevní tlak i další zdravotní komplikace.
6. 11. 2026‌‌

VideoMedicína se stále zdokonaluje v odhalování vzácných onemocnění u novorozenců

Lékařům se daří stále častěji díky novorozeneckému screeningu odhalovat vzácná onemocnění už v prvních dnech života dítěte. Výzkum navíc přichází s novými diagnózami. Jejich brzké určení je klíčové pro kvalitu života nejmenších pacientů.
6. 11. 2026‌‌

Klimatické extrémy ohrožují téměř 90 milionů vysídlených lidí, varuje OSN

Téměř 90 milionů lidí, kteří museli opustit své domovy, žije v zemích stále více ohrožovaných suchem, povodněmi a extrémními vedry. Vyplývá to z nové zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Organizace před klimatickým summitem COP31 podle agentury Reuters upozornila, že změna klimatu nejen zhoršuje životní podmínky uprchlíků, ale také komplikuje jejich návrat domů. Vyzvala proto k navýšení finanční pomoci nejohroženějším oblastem.
6. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.