Na Zemi jsou tisíce neznámých druhů stromů. Vědci to zjistili pomocí metody, kterou vymyslel Alan Turing

Na Zemi je přibližně třiasedmdesát tisíc druhů stromů, ale přes devět tisíc z nich zatím nebylo vědecky zdokumentováno. Vyplývá to z nového globálního odhadu, na kterém spolupracovali výzkumníci po celém světě a k němuž byly použity britské dešifrovací techniky z druhé světové války.

Autoři studie, která byla publikována v odborném časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS), shromažďovali informace o 38 milionech stromů a v některých případech museli tábořit ve velmi odlehlých oblastech, aby se ke stromům vůbec dostali.

Nyní uvádějí, že existuje o 14 procent více druhů stromů, než se původně předpokládalo, a předpokládají, že na planetě roste 9200 druhů, které dosud nebyly zdokumentovány, přičemž 40 procent z nich se nachází v Jižní Americe. Největší rozmanitostí se zřejmě pyšní Amazonská nížina, kde na jeden hektar připadá zhruba svě stě druhů stromů. Výzkumníci předpokládají, že rozmanitost druhů v oblasti je dána především teplým a vlhkým klimatem.

Místní domorodé komunity některé z těchto dosud nezdokumentovaných stromů zřejmě znají, některé druhy se ale mohou vyskytovat ve velmi odlehlých oblastech, kde je dosud nikdo nespatřil. Současně se jedná o křehkou existenci, protože jihoamerické pralesy rychle mizejí kvůli odlesňování a globální změně klimatu.

Jako luštění Enigmy

„Zdokumentovat naše lesy je pro celý svět obrovská výzva,“ uvedl spoluautor studie Jingjing Liang, který se zabývá kvantitativní ekologií a působí na Purdueově univerzitě v americké Indianě. Počítání druhů stromů přitom přirovnal ke skládačce, na které se podíleli výzkumníci z různých částí světa. „Vyluštili jsme to spolu jako tým, každý přispěl svým kouskem,“ poznamenal.

Vědci k odhadu počtu dosud nezdokumentovaných druhů stromů vyšli ze statistické techniky, kterou vytvořil britský vědec Alan Turing a jeho asistent Irving Good, když se za druhé světové války snažili prolomit německé rádiové depeše šifrované strojem Enigma.

Metoda, kterou vyvinula tchajwanská statistička Anne Čaová pro použití k odhadu neodhalených druhů, pomohla výzkumníkům zjistit výskyt neznámých druhů stromů pomocí dat o pozorovaných vzácných druzích. Kód v podstatě používá informace o druzích, které jsou v datech detekovány pouze jednou nebo dvakrát, k odhadu počtu nezachycených druhů.

Alan Turing
Zdroj: ČT24/www.computerhistory.org

Myšlenka udělat inventarizaci stromů na planetě se zrodila před deseti lety, když Liang ve svém šuplíku objevil dokumenty o stromech na Aljašce. Zjištění na něj zapůsobila a předsevzal si, že tato data dostane na internet. Následně přišel s návrhem spočítat druhy stromů na celé planetě. „Lidé se mi ze začátku smáli,“ poznamenal.

Není zdokumentováno, jak se celkový počet druhů stromů ve světě měnil v průběhu času. Předpokládá se však, že mnoha druhům stromů hrozí vymření v důsledku odlesňování a klimatické krize. Vědci se přitom obávají, že tyto druhy zmizí, než je budou schopni zdokumentovat. Liang doufá, že tato studie to pomůže změnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zatmění Slunce přitáhlo lidi do planetárií i hvězdáren, bylo ale za mraky

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.
před 15 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 17 hhodinami

Z rudého snu noční můra. Před sto lety zamířila do Kyrgyzie tisícovka Čechoslováků

Interhelpo bylo československé dělnické družstvo, které pomáhalo budovat socialismus v sovětském Kyrgyzstánu. Vzniklo v květnu 1923 a před sto lety, 29. března 1925, vyjel první transport jeho členů do tehdejší Kyrgyzie. Celkem tam dorazila asi tisícovka Čechů a Slováků a přestože se část z nich později stala oběťmi stalinských čistek, družstvo se významně podílelo na vybudování průmyslového potenciálu asijské republiky.
před 21 hhodinami

Před polednem nastane zatmění Slunce. Bude vidět i z Česka

V sobotu nastane částečné zatmění Slunce, které bude pozorovatelné i z Česka. Měsíc zakryje až 22 procent slunečního disku, přičemž nejvýraznější zatmění bude patrné na severozápadě Čech. Úkaz začne krátce před půl dvanáctou dopoledne a potrvá zhruba do jedné hodiny odpoledne. Půjde o jedno z nejlépe pozorovatelných zatmění v posledních letech, protože Slunce bude v době maxima vysoko nad obzorem, uvedl Pavel Suchan z České astronomické společnosti.
před 23 hhodinami

Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.
28. 3. 2025

Dva týdny extrémů. Světem se prohnala mimořádná vlna horka

Tropické noci v březnu, teploty vyšší oproti průměru až o sedm stupňů a pokoření stovek teplotních rekordů v Evropě i Asii. Uplynulá vlna veder byla mimořádná rozsahem i výkyvy teplot.
28. 3. 2025

Zemětřesení v Asii mohlo připravit o život až sto tisíc lidí, ukazuje model

Zemětřesení, které zasáhlo v pátek jihovýchodní Asii, postihlo podle geologa a seismologa Aleše Špičáka nečekaně velkou oblast. V kombinaci s jeho silou to znamená velké materiální i lidské škody. Model Americké geologické služby zatím odhaduje očekávaná úmrtí na deset až sto tisíc. Pravděpodobnost, že počet obětí přesáhne sto tisíc, je v tuto chvíli dle modelu 22procentní.
28. 3. 2025

Univerzity čelí špionážím ve výzkumu

S kybernetickými útoky, pokusy o krádež počítačů nebo špionáží ve výzkumu mají zkušenosti univerzity po celém světě, především ty technologické. Vysoké školy v Nizozemsku proto spolupracují s bezpečnostními experty, kteří jim radí, jak postupovat při zkoumání žádostí nebo například během cest do zahraničí. Zkušenost se špionáží mají i další evropské instituce.
28. 3. 2025
Načítání...