Na Zemi jsou tisíce neznámých druhů stromů. Vědci to zjistili pomocí metody, kterou vymyslel Alan Turing

Na Zemi je přibližně třiasedmdesát tisíc druhů stromů, ale přes devět tisíc z nich zatím nebylo vědecky zdokumentováno. Vyplývá to z nového globálního odhadu, na kterém spolupracovali výzkumníci po celém světě a k němuž byly použity britské dešifrovací techniky z druhé světové války.

Autoři studie, která byla publikována v odborném časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS), shromažďovali informace o 38 milionech stromů a v některých případech museli tábořit ve velmi odlehlých oblastech, aby se ke stromům vůbec dostali.

Nyní uvádějí, že existuje o 14 procent více druhů stromů, než se původně předpokládalo, a předpokládají, že na planetě roste 9200 druhů, které dosud nebyly zdokumentovány, přičemž 40 procent z nich se nachází v Jižní Americe. Největší rozmanitostí se zřejmě pyšní Amazonská nížina, kde na jeden hektar připadá zhruba svě stě druhů stromů. Výzkumníci předpokládají, že rozmanitost druhů v oblasti je dána především teplým a vlhkým klimatem.

Místní domorodé komunity některé z těchto dosud nezdokumentovaných stromů zřejmě znají, některé druhy se ale mohou vyskytovat ve velmi odlehlých oblastech, kde je dosud nikdo nespatřil. Současně se jedná o křehkou existenci, protože jihoamerické pralesy rychle mizejí kvůli odlesňování a globální změně klimatu.

Jako luštění Enigmy

„Zdokumentovat naše lesy je pro celý svět obrovská výzva,“ uvedl spoluautor studie Jingjing Liang, který se zabývá kvantitativní ekologií a působí na Purdueově univerzitě v americké Indianě. Počítání druhů stromů přitom přirovnal ke skládačce, na které se podíleli výzkumníci z různých částí světa. „Vyluštili jsme to spolu jako tým, každý přispěl svým kouskem,“ poznamenal.

Vědci k odhadu počtu dosud nezdokumentovaných druhů stromů vyšli ze statistické techniky, kterou vytvořil britský vědec Alan Turing a jeho asistent Irving Good, když se za druhé světové války snažili prolomit německé rádiové depeše šifrované strojem Enigma.

Metoda, kterou vyvinula tchajwanská statistička Anne Čaová pro použití k odhadu neodhalených druhů, pomohla výzkumníkům zjistit výskyt neznámých druhů stromů pomocí dat o pozorovaných vzácných druzích. Kód v podstatě používá informace o druzích, které jsou v datech detekovány pouze jednou nebo dvakrát, k odhadu počtu nezachycených druhů.

Alan Turing
Zdroj: ČT24/www.computerhistory.org

Myšlenka udělat inventarizaci stromů na planetě se zrodila před deseti lety, když Liang ve svém šuplíku objevil dokumenty o stromech na Aljašce. Zjištění na něj zapůsobila a předsevzal si, že tato data dostane na internet. Následně přišel s návrhem spočítat druhy stromů na celé planetě. „Lidé se mi ze začátku smáli,“ poznamenal.

Není zdokumentováno, jak se celkový počet druhů stromů ve světě měnil v průběhu času. Předpokládá se však, že mnoha druhům stromů hrozí vymření v důsledku odlesňování a klimatické krize. Vědci se přitom obávají, že tyto druhy zmizí, než je budou schopni zdokumentovat. Liang doufá, že tato studie to pomůže změnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 23 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...