Na Zemi jsou tisíce neznámých druhů stromů. Vědci to zjistili pomocí metody, kterou vymyslel Alan Turing

Na Zemi je přibližně třiasedmdesát tisíc druhů stromů, ale přes devět tisíc z nich zatím nebylo vědecky zdokumentováno. Vyplývá to z nového globálního odhadu, na kterém spolupracovali výzkumníci po celém světě a k němuž byly použity britské dešifrovací techniky z druhé světové války.

Autoři studie, která byla publikována v odborném časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS), shromažďovali informace o 38 milionech stromů a v některých případech museli tábořit ve velmi odlehlých oblastech, aby se ke stromům vůbec dostali.

Nyní uvádějí, že existuje o 14 procent více druhů stromů, než se původně předpokládalo, a předpokládají, že na planetě roste 9200 druhů, které dosud nebyly zdokumentovány, přičemž 40 procent z nich se nachází v Jižní Americe. Největší rozmanitostí se zřejmě pyšní Amazonská nížina, kde na jeden hektar připadá zhruba svě stě druhů stromů. Výzkumníci předpokládají, že rozmanitost druhů v oblasti je dána především teplým a vlhkým klimatem.

Místní domorodé komunity některé z těchto dosud nezdokumentovaných stromů zřejmě znají, některé druhy se ale mohou vyskytovat ve velmi odlehlých oblastech, kde je dosud nikdo nespatřil. Současně se jedná o křehkou existenci, protože jihoamerické pralesy rychle mizejí kvůli odlesňování a globální změně klimatu.

Jako luštění Enigmy

„Zdokumentovat naše lesy je pro celý svět obrovská výzva,“ uvedl spoluautor studie Jingjing Liang, který se zabývá kvantitativní ekologií a působí na Purdueově univerzitě v americké Indianě. Počítání druhů stromů přitom přirovnal ke skládačce, na které se podíleli výzkumníci z různých částí světa. „Vyluštili jsme to spolu jako tým, každý přispěl svým kouskem,“ poznamenal.

Vědci k odhadu počtu dosud nezdokumentovaných druhů stromů vyšli ze statistické techniky, kterou vytvořil britský vědec Alan Turing a jeho asistent Irving Good, když se za druhé světové války snažili prolomit německé rádiové depeše šifrované strojem Enigma.

Metoda, kterou vyvinula tchajwanská statistička Anne Čaová pro použití k odhadu neodhalených druhů, pomohla výzkumníkům zjistit výskyt neznámých druhů stromů pomocí dat o pozorovaných vzácných druzích. Kód v podstatě používá informace o druzích, které jsou v datech detekovány pouze jednou nebo dvakrát, k odhadu počtu nezachycených druhů.

Alan Turing
Zdroj: ČT24/www.computerhistory.org

Myšlenka udělat inventarizaci stromů na planetě se zrodila před deseti lety, když Liang ve svém šuplíku objevil dokumenty o stromech na Aljašce. Zjištění na něj zapůsobila a předsevzal si, že tato data dostane na internet. Následně přišel s návrhem spočítat druhy stromů na celé planetě. „Lidé se mi ze začátku smáli,“ poznamenal.

Není zdokumentováno, jak se celkový počet druhů stromů ve světě měnil v průběhu času. Předpokládá se však, že mnoha druhům stromů hrozí vymření v důsledku odlesňování a klimatické krize. Vědci se přitom obávají, že tyto druhy zmizí, než je budou schopni zdokumentovat. Liang doufá, že tato studie to pomůže změnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 12 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...