Desítky nových druhů včetně ryby s hlavou jako balon objevili v Amazonii

Mezi 27 druhy, které v roce 2022 objevili členové expedice v peruánské části amazonského pralesa, je například obojživelná myš. Ta má prsty částečně srostlé blanami a živí se vodním hmyzem. S odvoláním na americkou neziskovou organizaci Conservation International to uvedla agentura Reuters.

Vědci také objevili nový druh myši s bodlinami či zakrslé veverky veliké jen 14 centimetrů, osm nových druhů ryb, tři nové druhy obojživelníků a deset nových druhů motýlů, řekl Trond Larsen z Conservation International. Podle něj vědci objevili dalších 48 druhů, které by mohly být nové, ale je potřeba další výzkum.

„Veverka se snadno vejde do dlaně. Je rozkošná a má krásnou kaštanovou barvu. Rychle skáče a schovává se ve stromech,“ popsal Larsen jeden z nově objevených druhů. Jeho dalším oblíbeným objevem je ryba z čeledi krunýřovitých s hlavou připomínající napůl vyfouklý balonek.

Nové druhy byly objeveny v Alto Mayo v severním Peru, chráněné oblasti s několika ekosystémy, domorodými územími a vesnicemi. „Objevit tolik nových druhů savců a obratlovců je opravdu neuvěřitelné, zvlášť v krajině, která je tak silně ovlivněná lidmi jako Alto Mayo,“ řekl Larsen.

Expedice popisující mizející svět

Expedici, která se do oblasti vydala v červnu a červenci 2022, tvořilo 13 vědců, místní technici a členové domorodých skupin obyvatel. Podle Larsena bylo skvělé s nimi pracovat, protože mají rozsáhlé vědomosti o lesích, zvířatech a rostlinách.

Expedice díky fotopastem, zvukovým snímačům a vzorkům DNA zaznamenala celkem 2046 druhů. Devětačtyřicet z nich bylo klasifikováno jako ohrožené, včetně chápana hnědého a stromové opice. Podle Larsena objevy zdůraznily potřebu zkoumanou oblast chránit.

„Pokud nyní nebudou učiněny kroky k ochraně těchto lokalit a k obnově části krajiny, je silně pravděpodobné, že se v dlouhodobém horizontu nezachovají,“ dodal Larsen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
před 2 hhodinami

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
včera v 08:45

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Evropský pohled