Tamarínu pestrému hrozí v Brazílii vyhynutí

Přežití malého primáta tamarína pestrého závisí na městském plánování v Manausu, které je hlavním městem brazilského státu Amazonas, píše server The Guardian. Pokud město nechce dopustit vyhynutí této černo-bílé opice, jež žije pouze v okolí města, musí do nových plánů zařadit více zeleně. Rozšířil by se tím životní prostor tohoto drobného savce a z více stromů a parků by těžili i obyvatelé města, tvrdí ochránci přírody. Situace je přitom kritická, očekává se, že se populace tamarína pestrého v následujících dvaceti letech zmenší o osmdesát procent.

Tamarín pestrý ve skutečnosti barvami moc nehýří, jeho tělo je černobílé. Černá je celá jeho hlava a zbytek těla pokrývají bílé dlouhé chlupy. Dorůstá velikosti veverky. Dnes jejich populace čítá dvaadvacet tisíc jedinců, píše The Guardian. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) zařadil tohoto chlupatého primáta do kategorie kriticky ohrožených zvířat, což je poslední stupeň před vyhynutím druhu.

Tamaríni hynou kvůli rychlému a nekontrolovanému rozrůstání Manausu, který je s více než 2,2 milionu obyvatel nejhustěji osídleným městem v brazilském pralese. Od roku 1985 se metropole zvětšila o šedesát procent. Okolní pole a rozšiřující se infrastruktura zvířatům berou životní prostor; největší hrozbu pro ně však představují auta na silnici.

Brazilská vláda v minulosti přišla s několika projekty, které se snažily černohlavé tamaríny ochránit, ale nepřinesly kýžené výsledky. Ochránci přírody proto navrhují daleko odvážnější plán, který cílí i na celkovou ochranu amazonského pralesa. Město by podle nich mělo začít sázet více stromů, chránit a udržovat místa se zelení a vytvářet nové takové prostory. Neprospěje to jenom malým primátům, ale i obyvatelům metropole.

„Ze zelenějšího a příjemnějšího města, kde se lidé mohou sblížit s přírodou, budou mít prospěch zvláště děti a senioři,“ řekl serveru Diogo Lagroteria, který předsedá vládní agentuře na ochranu biodiverzity ICMBio.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
před 11 hhodinami

Drobné dary, velké dopady. Studie popsala, jak lékaře ovlivňují farmaceutické firmy

Lékaři se často setkávají s nejrůznějšími dárky od firem, které podnikají v lékovém průmyslu. Vědci teď prostudovali všechny dostupné důkazy, aby zjistili, jak moc se to projevuje na předepisování léků.
před 13 hhodinami

Vítězné video v prestižní soutěži vytvořila AI. Organizátoři změnili žebříček

Podvod. To bylo slovo, které se často opakovalo v komentářích, jakmile byly zveřejněny výsledky soutěže Nikon Small World in Motion. Experti upozorňovali, že pohyby na vítězném videu nejsou přirozené, neodpovídají jejich zkušenostem, a naopak působí, jako by ho vytvořila umělá inteligence (AI). Po upozornění ze strany vědců organizátoři vítězné video stáhli.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.