Tamarínu pestrému hrozí v Brazílii vyhynutí

Přežití malého primáta tamarína pestrého závisí na městském plánování v Manausu, které je hlavním městem brazilského státu Amazonas, píše server The Guardian. Pokud město nechce dopustit vyhynutí této černo-bílé opice, jež žije pouze v okolí města, musí do nových plánů zařadit více zeleně. Rozšířil by se tím životní prostor tohoto drobného savce a z více stromů a parků by těžili i obyvatelé města, tvrdí ochránci přírody. Situace je přitom kritická, očekává se, že se populace tamarína pestrého v následujících dvaceti letech zmenší o osmdesát procent.

Tamarín pestrý ve skutečnosti barvami moc nehýří, jeho tělo je černobílé. Černá je celá jeho hlava a zbytek těla pokrývají bílé dlouhé chlupy. Dorůstá velikosti veverky. Dnes jejich populace čítá dvaadvacet tisíc jedinců, píše The Guardian. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) zařadil tohoto chlupatého primáta do kategorie kriticky ohrožených zvířat, což je poslední stupeň před vyhynutím druhu.

Tamaríni hynou kvůli rychlému a nekontrolovanému rozrůstání Manausu, který je s více než 2,2 milionu obyvatel nejhustěji osídleným městem v brazilském pralese. Od roku 1985 se metropole zvětšila o šedesát procent. Okolní pole a rozšiřující se infrastruktura zvířatům berou životní prostor; největší hrozbu pro ně však představují auta na silnici.

Brazilská vláda v minulosti přišla s několika projekty, které se snažily černohlavé tamaríny ochránit, ale nepřinesly kýžené výsledky. Ochránci přírody proto navrhují daleko odvážnější plán, který cílí i na celkovou ochranu amazonského pralesa. Město by podle nich mělo začít sázet více stromů, chránit a udržovat místa se zelení a vytvářet nové takové prostory. Neprospěje to jenom malým primátům, ale i obyvatelům metropole.

„Ze zelenějšího a příjemnějšího města, kde se lidé mohou sblížit s přírodou, budou mít prospěch zvláště děti a senioři,“ řekl serveru Diogo Lagroteria, který předsedá vládní agentuře na ochranu biodiverzity ICMBio.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kůrovci disponují účinnou chemickou továrnou na štěpení celulózy, ukázal výzkum

Nový výzkum odhalil, že kůrovci jsou mnohem méně závislí na spolupráci s houbami, než se předpokládalo. Mohlo by to pomoci s jejich kontrolou, protože to naznačuje, že jejich šíření může být spojené se znečištěním ovzduší.
před 22 hhodinami

Rozmanitost Evropy a tajemství molekul. Do Česka míří nejprestižnější evropské granty

Evropská rada pro výzkum (ERC) vybrala 48 výzkumů, které dostanou v rámci grantů celkem 500 milionů eur (12,17 miliardy korun) na řešení vědeckých výzev, které vyžadují, aby výzkumníci spojili své znalosti. Dva z grantů letos míří do Česka. Každý z oceněných projektů dostane částku 8,5 milionu eur, v přepočtu 212 milionů korun.
před 22 hhodinami

Chlumský rybník se promění v útočiště původních druhů, hlavně mihulí a pstruhů

Z Chlumského rybníka u Volar na Prachaticku vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a pstruha obecného. Samotné obnově předcházel tříletý výzkum. Rybáři začali rybník vypouštět a odstraňují z něj současnou rybí obsádku, která neodpovídá přírodním podmínkám Šumavy. Vytvoří tak prostor pro původní druhy. Na projektu spolupracují vědci, město Volary, rybáři i Správa Národního parku Šumava.
11. 11. 2026‌‌

Ceny Česká hlava získali vědci za výzkum lidské řeči, imunity i historie

Ceny Česká hlava získali letos vědci například za výzkum lidské řeči, imunity, reprodukce či za výzkum vedoucí k novým lékům. Národní cenu Česká hlava, kterou schválila v říjnu vláda, získal například Jan Černocký z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně za počítačové zpracování řeči.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.